Francouzský velvyslanec v Kosovu má problém. Může za to Macron

Předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny si předvolal francouzského velvyslance na protest proti komentáři francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se v nedávném rozhovoru nejen nechal slyšet, že Francie nepodpoří zahájení přístupových rozhovorů do EU s Albánií a Severní Makedonií, ale označil Bosnu a Hercegovinu "za časovanou bombu". Šéf elysejského paláce přitom argumentoval tím, že se do Bosny a Hercegoviny vrací džihádisté, kteří odjeli bojovat do Sýrie. To ale rozporovali experti. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Přidejte svůj názor 4 komentáře

Emmanuel Macron se sešel s Milošem Zemanem
doporučujeme

"Pokud máte z této oblasti obavy, neměla by vás v první řadě zajímat Severní Makedonie ani Albánie, ale Bosna a Hercegovina, časovaná bomba, která tiká hned vedle Chorvatska a která se potýká s problémem vracejících se džihádistů," uvedl Macron v rozhovoru, který ve čtvrtek vydal britský týdeník The Economist.

Současný předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny, Chorvat Željko Komšić velvyslanci Guillaumeu Roussonovi sdělil počet Bosňáků, kteří odjeli bojovat do ciziny a obeznámil ho s kroky bosenské vlády v boji proti terorismu, stálo v oficiálním prohlášení. Komšić zároveň Macrona do Bosny pozval.

Macronovy komentáře vyvolaly negativní reakce mezi bosenskými muslimy, neboli Bosňáky, kteří tvoří asi polovinu populace. Překvapeni byli podle Reuters také experti a analytici, kteří se fenoménem Bosňáků, kteří se přidali k islamistickým ozbrojeným skupinám v zahraničí, zabývají.

"Pokud jde o hrozbu vracejících se zahraničních bojovníků, žádné návraty nejsou, nikdo se nevrací," uvedl expert přes problematiku terorismu Vlado Azinović. "Všichni tito lidé jsou uvězněni v táborech a vězeních v Sýrii. Až se vrátí, budou vyšetřováni, a ti, kteří porušili zákon, půjdou do vězení," dodal.

Bosenskosrbský předák a zároveň srbský člen kolektivní hlavy státu Milorad Dodik naopak Macronův komentář uvítal s tím, že sám upozorňoval na stejný problém.

V roce 2014 byl v Bosně a Hercegovině zaveden zákon, podle kterého hrozí až desetileté vězení osobám, jež odejdou bojovat do cizích válek či se pokusí do těchto konfliktů bojovníky rekrutovat. Většina z bojovníků, kteří se do Bosny a Hercegoviny vrátili, byla postavena před soud a odsouzena k odnětí svobody, píše Reuters.

Většina Bosňáků praktikuje umírněnou formu islámu, někteří ale přijali radikální názory od zahraničích bojovníků, kteří přišli za války v letech 1992-1995 bojovat na straně muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům.

Podle bosenských zpravodajských služeb odešlo z Bosny a Hercegoviny a bosenské diaspory v letech 2012-2016 do Sýrie a Iráku 250 dospělých a 80 dětí, na místě se narodilo 150 dětí. V oblasti nadále zůstává asi 100 dospělých, včetně 49 žen, zatímco 88 zemřelo či bylo v konfliktu zabito. Jiní se vrátili domů mimo Bosnu a Hercegovinu.

Loading...
Vstupte do diskuze (4)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Člověk v tísni je nežádoucí, rozhodlo ministerstvo. Pracovat chce dál

12.11.2019 19:43 Aktualizováno Ruské ministerstvo spravedlnosti dnes oznámilo, že českou humanitární organizaci Člověk v tísni…

V Moldavsku padla vláda. Premiérka vynadala poslancům, zemi hrozí…

12.11.2019 15:48 Moldavská vláda prohrála dnešní hlasování v parlamentu o důvěře. Následně se podle tiskových…

Komu lze zabrat majetek? Ruský ústavní soud vydal drastické stanovisko

12.11.2019 14:10 Ruský ústavní soud povolil konfiskovat majetek nejen u příbuzných zkorumpovaných činitelů, ale také…

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Setkání se snaží zprostředkovat Nazarbajev

12.11.2019 13:38 Aktualizováno Bývalý kazašský prezident Nursultan Nazarbajev se snaží zprostředkovat rusko-ukrajinskou schůzku na…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama