Jakým mladým hrozí těžký covid? Vědkyně z Oxfordu mají odpověď

NÁZOR - Od počátku aktuální pandemie bylo jasné, že část lidí, kteří se nakazili virem SARS-CoV-2, má mnohem závažnější průběh nemoci, což zvyšuje šanci na hospitalizaci, pobyt na jednotce intenzivní péče či smrt. Problém v komentáři pro server The Conversation rozebraly Nerys Astburyová, Carmen Piernasová a Min Gaová, expertky na obezitu, výživu a chronické nemoci z Oxfordské univerzity.

Jak člověk stárne, jeho slabší imunita a chronická onemocnění mohou ovlivnit reakci těla na nový koronavirus, vysvětlují vědkyně. Dodávají, že věk je nepochybně nejrizikovější faktor pro těžký proběh nemoci covid-19 a úmrtí na ni - v Británii například 70 % úmrtí připadá na věkovou skupinu nad 75 let.

Mezi další rizikové faktory patří etnicita, pohlaví a obezita, konstatují odbornice. Podotýkají, že zatímco etnicitu, pohlaví a věk ovlivnit nemůžeme, můžeme bojovat s nadváhou.

Za osobu s nadváhou je považován ten, jehož index tělesné hmotnosti (BMI) je vyšší než 25, hranice obezity začíná na BMI 30, nastiňují autorky komentáře. Vysvětlují, že BMI se vypočítává na základě výšky a hmotnosti.

"Úvodní studie oznamovaly, že na jednotky intenzivní péče a umělou plicní ventilaci bylo přijímáno mnohem více lidí, kteří měli nadváhu nebo byli obézní, než lidí, kteří nadváhu neměli a obézní nebyli," pokračují Astburyová, Piernasová a Gaová. Připomínají, že i britský premiér Boris Johnson přičítal svůj závažný průběh covidu své tehdejší "výrazné nadváze".

Prestižní vědecký časopis Nature loni otiskl studii, podle které obezita výrazně zvyšuje riziko úmrtí na covid-19, přičemž lidé s vysokým BMI (nad 40) mají ve srovnání s lidmi se zdravým BMI (mezi 18,5-25) o 92 % větší šanci, že nemoci podlehnou, poukazují expertky. Dodávají, že takovou obezitou trpí omezený počet lidí, ale pokládají otázku, zda i skutečnost, že mnoho lidí nebylo v lockdownu fyzicky aktivních a nabrali na váze, nemůže zvýšit riziko závažného průběhu covidu-19.

Astburyová, Piernasová a Gaová se na toto zaměřily ve své poslední studii. Zkoumaly v ní anonymizovaná data téměř 7 milionů anglických pacientů ve věku 20-99 let a riziko závažného průběhu covidu-19 v závislosti na BMI.   

Ze 6.910.695 pacientů, u kterých byly záznamy o váze, během první vlny pandemie, tedy mezi loňským lednem a květnem, skončilo v nemocnici s covidem 13.503 osob, 1.602 z nich leželo na jednotkách intenzivní péče a 5.479 zemřelo, konstatují vědkyně. Zdůrazňují, že většinu těchto lidí tvořili pacienti nad 60 let, na které připadalo 72 % hospitalizací, 56 % pobytů na jednotkách intenzivní péče a 93 % úmrtí.

Riziko začíná již na hranici zdravé váhy

"Zjistily jsme, že nejmenší riziko připadá na ty s BMI 23 a od tohoto bodu se riziko zvyšuje lineárně, riziko přijetí do nemocnice okolo 5 %, riziko přijetí na jednotku intenzivní péče o 10 % a smrti o 4 % s každou další jednotkou BMI," pokračují odbornice. Vysvětlují, že při své analýze braly v potaz mnoho rizikových faktorů, například věk, pohlaví, etnicitu a zdravotní predispozice, jako diabetes.

U lidí s BMI pod 23, včetně těch podvyživených (BMI pod 18,5), existuje rovněž riziko hospitalizace a úmrtí v souvislosti s covidem-19, zřejmě kvůli slabosti spojené s nízkou tělesnou hmotností, přiznávají expertky. Zároveň vyzdvihují, že vliv vysoké hmotnosti na riziko závažného průběhu covidu je nejvyšší u mladých mezi 20-39 lety, přičemž se snižuje u osob nad 60 let a u lidí nad 80 let se téměř vytrácí.  

U věkové skupiny 20-39 let se riziko hospitalizace s covidem-19 zvyšuje s každou jednotkou BMI o 9 %, u skupiny 40-59 let o 8 %, u skupiny 60-79 let o 4 % a u skupiny nad 80 let o 1 %, popisují autorky studie. Doplňují, že riziko úmrtí roste s každou jednotkou BMI o 17 % u skupiny 20-39 let, o 13 % u skupiny 40-59 let, o 3 % u skupiny 60-79 let a mizí o jedinců nad 80 let.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Mladší lidé obecně mají mnohem méně závažný covid a ve srovnání se staršími lidmi mají mnohem menší pravděpodobnost úmrtí," uznávají Astburyová, Piernasová a Gaová. Přesto varují, že mladý člověk s BMI 30 je covidem ohrožen mnohem více než jeho vrstevník se zdravou hmotností.  

Rizika spojená s vyšším BMI jsou ještě větší u lidí tmavé pleti - zatímco u bělochů roste riziko hospitalizace a úmrtí shodně o 4 % s každou BMI jednotkou, u černochů to je 7 %, resp. 8 % uvádějí vědkyně. Poukazují, že neexistuje důkaz o tom, že jiné etnické skupiny by měly jiné riziko než bílá populace.

Pro zhubnutí existuje mnoho dobrých důvodů

Astburyová, Piernasová a Gaová sice nemohly ve své studii zkoumat, zda redukce hmotnosti snižuje uvedená rizika, považují ale za pravděpodobné, že eliminace nadměrné váhy může zmenšit riziko rozvoje závažného covidu. Navíc s sebou nese další zdravotní přínosy, zdůrazňují autorky komentáře. Přiznávají však, že hubnutí je těžké.

"Potřebujeme více podpůrných systému pro pomoc lidem redukujícím váhu," píšou odbornice. Deklarují, že hubnutí může nejen snížit závažnost covidu-19 pro obyvatelstvo a pomoci snížit zátěž na zdravotnictví, ale souběžně snižuje i riziko kardiovaskulárních chorob, diabetu druhého typu a některých forem rakoviny.   

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy