KOMENTÁŘ: Česko si připomíná vstup do NATO. Putinova agrese mu dává nový rozměr

Před třiadvaceti lety, 12. března 1999, vstoupila Česka republika spolu s Polskem a Maďarskem do Severoatlantické aliance. Výročí je v tuzemském veřejném prostoru pravidelně připomínáno, letos však s ohledem na ruský vojenský útok na Ukrajinu získává nový rozměr a obsah. Události na východě nám totiž názorně ukazují, jak zásadním rozdílem je být, či nebýt součástí systému kolektivní bezpečnosti.

NATO

Rok 1999 přinesl již čtvrtou vlnu rozšíření NATO v jeho tehdy padesátileté historii. Zároveň však šlo o první přijetí nových zemí po skončení studené války. Cesta trojice bývalých členů Varšavské smlouvy, Česko nevyjímaje, do řad někdejšího studenoválečného protivníka přitom nebyla tak přímočará, jak se s odstupem více než dvou dekád může zdát.

V prvních měsících po pádu diktatury KSČ byla politika Prahy vůči NATO ovlivněna tehdy rozšířenou představou, že evropské uspořádání bude po překonání bipolárního světa směřovat k novému systému kolektivní bezpečnosti, v jehož rámci se rozplynou dosavadní studenoválečné aliance. Nekomunistická, tehdy ještě československá vládnoucí garnitura se přesto od svého nástupu k moci snažila rozvíjet s NATO politické kontakty a v tomto směru spolupracovala se sousedy, Polskem a Maďarskem.

Možnost, že by NATO bylo po skončení studené války rozpuštěno – jak se později stalo v případě Varšavské smlouvy – a nahrazeno například strukturami Konference o bezpečnosti a spolupráce v Evropě, západní politici poměrně rychle vyloučili. Zároveň ale dávali zemím drolícího se varšavského paktu zřetelně najevo, že jejich přistoupení do Severoatlantické aliance je (a to i v delším časovém horizontu) zcela vyloučeno. Platilo to i o případných asociačních dohodách. V těchto intencích sklidily negativní reakce Západu například návrhy Václava Havla na přidružení někdejších komunistických zemí k bývalému protivníkovi.

Vývoj se nakonec ubíral jiným směrem. Důvody, které Západ vedly k přehodnocení původního postoje, teprve čekají na objasnění. Zásadní dokumenty dosud leží ukryty v archivech, neuplynula lhůta pro jejich odtajnění, a jen na základě zpětných výpovědí politických aktérů nelze vyvozovat kategorické závěry. Pro historiky se nicméně v dohledné době otevíře velmi zajímavé a ve světle současných událostí ve východní Evropě aktuální téma výzkumu. Z toho, co víme, ale můžeme předpokládat, že k rozšíření NATO o trojici postkomunistických zemí přispělo více faktorů.

Politická a hospodářská transformace Česka, Maďarska a Polska proběhla rychleji, než se původně počítalo. Přidala se ve své době šokující zkušenost s krvavými válkami při rozpadu Jugoslávie, které byly přičítány i jistému bezpečnostnímu vakuu v balkánském prostoru. Navíc se rozpadl Sovětský svaz a Rusko bylo v 90. letech natolik oslabeno vnitřními politickými a ekonomickými problémy, že nedokázalo snahám svých někdejších spojenců o zisk západních bezpečnostních garancí účinně bránit. Ostatně i tehdejší ruský prezident Boris Jelcin si svého času pohrával s myšlenkou, zda by do Severoatlantické aliance nemohlo vstoupit samotné Rusko.

Důležitou roli ale hrála i cílevědomost politické reprezentace Česka, Maďarska a Polska, která si uvědomovala, jaké riziko představuje bezpečnostní nezakotvenost. Aktuální dění několik málo stovek kilometrů od našich východních hranic ukazuje, že daný přístup byl z dlouhodobého hlediska prozřetelný, přestože ve své době nebyl přijímán zcela jednoznačně, což v tuzemském případě podpořilo částí společnosti kontroverzně vnímané vojenské řešení kosovské krize a úder proti Jugoslávii, k němuž NATO krátce po svém rozšíření v roce 1999 přistoupilo. Absence výraznějších bezpečnostních garancí pro Ukrajinu totiž nepochybně sehrála roli v rozhodování Moskvy o zahájení současné války.

Opětovný smysl existence

Po skončení studené války a navzdory několika rozšiřovacím vlnám NATO dlouho hledalo nový tmelící prvek a jednoznačný smysl existence, kterým byla před rokem 1990 vojenská hrozba Sovětského svazu. Zdá se, že po nejednoznačně přijímaných intervencích mimo území členských států a válce s terorismem, jejíž výsledky rovněž nemusely působit vždy přesvědčivě, aliance svůj smysl opět nachází.

Pakliže kremelský vládce Vladimir Putin v předchozích týdnech opakovaně tvrdil, že rozšíření NATO o země střední, východní a jihovýchodní Evropy představuje pro Rusko bezpečnostní hrozbu, a požadoval stažení aliančních sil na linii z roku 1997, svou agresí proti Ukrajině takovou možnost zcela vyloučil. Spojenci naopak posilují vojenskou přítomnost na východním křídle a nezvykle svorně dávají najevo, že tváří v tvář akcím ruského autoritáře hodlají spolupráci dále stupňovat.

Do budoucnosti nikdo nevidí, avšak dosavadní reakce členských zemí NATO naznačuje, že po letech jistého tápaní – a svým způsobem i krize identity – aliance nachází novou, jasnou a srozumitelnou misi. Stane se jí obrana členů před kroky nevyzpytatelného a v současnosti zcela iracionálně jednajícího putinovského Ruska.

Efekt ruské agrese na Ukrajině může být podobný jako sovětské akce ve druhé polovině čtyřicátých let. Tehdy převládnuvší dojem, že s Moskvou se navzdory původním předpokladům nadá po skončení druhé světové války konstruktivně spolupracovat, stimuloval integraci a kooperaci Západu a stal se impulzem k založení NATO. Byl to především sovětský postup ve východní Evropě, co zvrátilo americký záměr stáhnout vojska z Evropy a vlivovou expanzi vést výhradně po ekonomické linii.

Historie se v tomto směru může opakovat. Není vyloučeno, že ruské akce ukončí, nebo alespoň oslabí izolacionistické tendence na americké politické scéně a dodají Západu důvod k více koordinovanému postupu a posilování vojenských kapacit. Přestože tentokrát nepovedou k založení nové široké aliance, mají potenciál oživit lesk stávajícího spojenectví. Mezinárodní organizace totiž pro úspěšné fungování potřebují silná vnitřní pojítka. Vladimir Putin jedno takové NATO opět dodal.

Autor je historik.

Předpověď počasí na příští víkend: Bude teplo, dorazí bouřky

29.05.2022 06:30 Poslední květnový víkend je za polovinou, meteorologové už ale předpovídají počasí pro první…

ON-LINE 95. den války: Ukrajinská armáda je dle Zelenského v těžké situaci…

29.05.2022 08:20 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příštím týdnu očekává "dobré zprávy" ohledně dodávek…

Putin je připraven jednat o míru, řekl to Macronovi a Scholzovi

28.05.2022 18:53 Ruský prezident Vladimir Putin dnes v osmdesátiminutovém telefonickém rozhovoru se svým…

Počasí příští týden: Výrazně se oteplí, teploty budou tropické

28.05.2022 06:30 Příští týden se bude v Česku pozvolna oteplovat. Zpočátku denní teploty vystoupají pouze na 16 až…

94. den války: Ruská ofenziva na Donbasu pokračuje, ostřelování zasáhlo i…

28.05.2022 22:45 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek v reakci na dobytí města Lyman na severu…

KOMENTÁŘ: Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

28.05.2022 20:10 Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe…

KOMENTÁŘ: Zaměstnanci se do kanceláří v plné míře nevrátí. Nejde jen o…

23.05.2022 18:05 Kdoví, zda se mnou budete souhlasit, ale český pracovní trh je stále „tajuplným ostrovem“.…

KOMENTÁŘ: Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o…

20.05.2022 17:55 Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který…

KOMENTÁŘ: Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na…

19.05.2022 21:15 Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí…

ROZHOVOR: Potírání lidských práv není názor, ale středověk. Chci opravit…

19.05.2022 08:45 Tématem číslo jedna je momentálně válka na Ukrajině, řada problémů se musí řešit ale i v Česku.…

ROZHOVOR: Proti Klausovi nestáli „hledači třetích cest“, tvrdí 30 let po…

18.05.2022 00:01 Uplynulo 30 let od zahájení první vlny kupónové privatizace v tehdejším Československu. Její…

ROZHOVOR: Islámský stát je pořád hrozbou. Česko by v oblasti energetiky…

15.05.2022 13:30 V Marrakéši se tento týden sešli ministři zahraničí, aby se zúčastnili jednání Globální koalice…

KOMENTÁŘ: Česku hrozí zhoršení ratingu. Co to znamená pro běžné občany?

13.05.2022 21:59 Aktualizováno Dalo by se říct, že si v Česku budeme muset po letech zdánlivého klidu rychle zvyknout na život s…

KOMENTÁŘ: Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační…

10.05.2022 21:55 Aktualizováno Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž…

KOMENTÁŘ: Maďaři a Slováci proti všem? EU je na prahu utnutí finančních…

05.05.2022 14:55 Putinovo agresivní a dobyvačnou válkou posedlé Rusko má utrum. Tedy alespoň nyní co se dovozu ropy…

Související:

Právě se děje

reklama