Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje. Kyjev i dnes zažije těžkou noc

Ukrajina dnes čtvrtý den vzdorovala ruské agresi, její síly na řadě míst čelily mohutným útokům. Moskva poprvé přiznala ztráty, které však neupřesnila, ale tvrdila, že jsou nesrovnatelně menší než ztráty na ukrajinské straně. Ruský prezident Vladimir Putin vystupňoval napětí uvedením jaderných sil do vysokého stupně bojové pohotovosti, na což mimo jiné kriticky reagovali šéf NATO Jens Stoltenberg a velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Čekají se zprávy o jednání představitelů Ukrajiny a Ruska na ukrajinsko-běloruské hranici.

Stručné shrnutí nedělních událostí:

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov přiznal mrtvé, zraněné i zajaté ruské vojáky, počty ale nesdělil. Jsou však podle něj "mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů", čímž měl na mysli ukrajinské obránce.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes na facebooku napsala, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o přibližně 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadel a 26 vrtulníků.

Informace obou stran o situaci na bojištích ovšem není možné nezávisle ověřit.

Konašenkov obvinil ukrajinské síly, že poblíž letiště v Hostomelu začaly "masově" používat zakázanou munici s fosforem. Podle ukrajinských médiích panují obavy, že by se Moskva tímto obviněním mohla snažit zastřít vlastní použití této munice.

Kyjev se podle starosty Vitalije Klička dál úspěšně brání invazi a ve městě nejsou žádné ruské jednotky. Připustil jen, že ukrajinské síly likvidují ruské sabotéry a diverzanty. Večer nicméně upozornil, že kvůli obklíčení metropole není možná evakuace civilistů a hrozí humanitární katastrofa.

Bez ruských jednotek je dál druhé největší ukrajinské město Charkov. Tamní úřady sdělily, že ruská vojenská kolona, která ráno pronikla do ulic, byla zlikvidována a město opět kontrolují ukrajinské síly.

Podle Moskvy ruská armáda obklíčila města Cherson na jihu Ukrajiny a Brďansk. Britské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že ruské síly narážejí na silný odpor Ukrajinců, potýkají se s logistickými problémy a nepostupují tak, jak plánovaly.

Ukrajinská média informovala, že při ruském náletu během dobývání letiště Hostomel byl zničen největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Zprávu posléze potvrdil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Stále se čeká na setkání ukrajinských a ruských vyjednávačů, o jehož dojednání informovala kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uskutečnit by se podle ní mělo bez předběžných podmínek na ukrajinsko-běloruské hranici u řeky Pripjať. Zelenskyj dal najevo, že od této schůzky moc neočekává, nicméně "stojí to za to zkusit". Prezident předtím odmítl jednání v běloruském Gomelu s poukazem na to, že z běloruského území Rusové útočí na Ukrajinu.

Zelenskyj dnes vyzval svět, aby Rusko zbavil hlasovacího práva v Radě bezpečnosti OSN, a pozval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která pomůže v boji proti ruské agresi. Řekl rovněž, že Ukrajina podala u Mezinárodního soudního dvora v Haagu na Rusko kvůli invazi žalobu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Takové opatření už učinila řada států, včetně Česka. Dnes se k nim přidaly například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, země Beneluxu a Kanada.

Šéfka EK rovněž uvedla, že v rámci nově schvalovaného balíku opatření kvůli ruské invazi bude EU společně financovat dodávky zbraní Ukrajině. Nové sankce se podle ní zaměří i na běloruský režim, který umožňuje ruské armádě útočit na Ukrajinu ze svého území.

Česká republika dnes odeslala zbraně na pomoc Ukrajině. Vlak ráno odjel přes hranice do Polska, uvedla armáda. Další zbraně na Ukrajinu posílají také Spojené státy, Německo či Nizozemsko.

V řadě zemí se dnes konaly protiválečné protesty. Jen v Berlíně se podle odhadů sešlo několik stovek tisíc lidí. Demonstrace se také konala v Praze na Václavském náměstí, kam jich přišlo vyjádřit podporu Ukrajině asi 70.000.

Protesty byly hlášeny i z desítek měst po celém Rusku. Podle údajů serveru OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy v Rusku, bylo dnes do 21:00 SEČ registrováno minimálně 2656 lidí zadržených při demonstracích v 51 městech. Od 24. února, kdy ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájila invazi na Ukrajinu, bylo doposud zatčeno přes 5800 protestujících.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová informovala, že do zemí EU již z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo na 300.000 uprchlíků. Upozornila přitom, že blok se musí připravit na miliony lidí prchajících před válkou.

On-line přenos:

Související

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 45 minutami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 48 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 2 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

Dánové v čele Evropy. Nejvyšší prioritu má "zelená" a bezpečnost

Dánsko momentálně zahajuje své šestiměsíční předsednictví v Radě EU, zastupující 27 národních vlád. A objevuje se i slovo, které bylo v evropské politice na ústupu, ale od dánského předsednictví se opět vrátilo: zelená. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy