Z Ukrajiny odešly už čtyři miliony lidí, více než polovina do Polska

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.

Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchlo z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609.000 lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245.000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300.000.Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše AP.

Expert na migraci varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí

Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí.

Iniciativa ESI, která má hlavní sídlo v Berlíně, od počátku ruské invaze na Ukrajinu varuje, že počty uprchlíků mohou být obrovské. Z Ukrajiny podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí.

"Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit," řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích.

"Co se stane, když za čtyři týdny přijde do Polska milion lidí, za další měsíc další milion? K tomu máme 6,5 milionu vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kde mnozí chtějí odejít, ale nemají možnost kvůli neexistenci humanitárních koridorů," položil si otázku. Uvedl, že běženci půjdou dál, například do Německa nebo Rakouska.

Možnost přerozdělování běženců v EU podle kvót je podle Knause neprůchodná. "Polsko, Maďarsko a další země to odmítají," řekl. Jako cestu proto vidí dobrovolné a solidární přijímání Ukrajinců. I proto podle něj Evropa potřebuje letecký most, který by uprchlíkům umožnil snadné cesty do hostitelských zemí. Za stejně nezbytnou považuje i informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené.

Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady.

Pokud uprchlickou krizi nebude Evropa řešit, může přerůst ve vážný vnitropolitický problém, varoval odborník. "Před měsícem jsme doufali, že válka na Ukrajině nebude. Nyní doufáme, že se uprchlíci rychle vrátí," řekl s tím, že rychlému návratu do vlasti nic nenasvědčuje. "Když se podíváme na Ukrajinu, když si uvědomíme, co se tam za čtyři týdny stalo, a když budeme vycházet z realistického pohledu, že v blízké době není viditelná shoda mezi představami ruského prezidenta Vladimira Putina a Kyjevem, nebo že bude Ukrajina nucena k nevýhodnému míru s Ruskem, pak přijdou další uprchlíci," řekl.

Knaus poukázal na to, že klíčovým prvkem nynější krize je komunikace. "To, co humánní přijímání běženců v Evropě umožňuje, je empatie evropského obyvatelstva. Empatie ale žije z pozornosti, z toho, co člověk vidí. Když toto vnímání zmizí, když za několik týdnů nebude Ukrajina hlavní zprávou dne, pak empatie zmizí," varoval. Za další prioritu považuje finanční podporu z Evropské unie.

"Bylo by smysluplné vytvořit evropský fond po vzoru fondu pro hospodářskou obnovu po pandemii nemoci covid-19," řekl. "Regiony, města a obce, kde se uprchlíci zaregistrují a kde zůstanou, by dostávaly evropskou podporu," uvedl. Navrhuje, aby fond nebyl omezen jen na EU, ale aby z něj mohly čerpat i další evropské demokratické státy, které se o běžence rozhodnou postarat. Objem fondu by pak měl být přinejmenším stejný, jaký EU vytvořila pro Turecko, aby předešla migraci do Evropy. Ankara dostala na podporu péče o běžence k dispozici šest miliard eur (zhruba 147 miliard korun).

Knaus v rozhovoru také ocenil postoj evropských zemí, kdy žádný stát kvůli dramatickému vývoji nenavrhnul obnovit pro Ukrajince vízovou povinnost. "Ani jedna vláda neřekla, že víza chce opět zavést," řekl. Bez víz mohou Ukrajinci do EU cestovat od června 2017.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině uprchlíci

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině

Rusko se může spolehnout na bezpodmínečnou podporu Severní Koreji ve válce na Ukrajině, řekl diktátor Kim Čong-un ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi. Šéf ruské diplomacie se nachází na návštěvě v KLDR. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy