Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

S odvoláním na text návrhu před summitem Evropské rady o tom informoval zpravodajský server Politico. „Evropská rada důrazně odsuzuje nedávnou eskalaci ze strany Ruska, zejména další zintenzivnění útoků proti civilnímu obyvatelstvu, civilní a kritické infrastruktuře a energetickému sektoru,“ píše se v návrhu.

Evropská rada je unijní instituce, která fakticky tvoří politiku celé Evropské unie. Její součástí jsou lídři jednotlivých členských států, vesměs jde o prezidenty a politiky, ve výjimečných případech třeba monarchy. Jejím předsedou je zatím belgický politik Charles Michel.

„Vzhledem k tomu, že Ukrajina uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu, Evropská rada vyzývá k posílení poskytování vojenské podpory Ukrajině. Zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety jsou naléhavě zapotřebí k ochraně ukrajinského obyvatelstva a kritické energetické infrastruktury,“ pokračuje text návrhu Evropské rady.

Podpora Ukrajiny je velkým tématem posledních dvou let poté, co ji Rusko napadlo. Na důležitosti získalo především společně s dodávkami letounů F-16 a s ukrajinským nedělním útokem proti Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymského poloostrově. Rusové tento útok kvůli pěti civilním obětem silně odsuzují, protože proběhl prostřednictvím Američany dodaných střel ATACMS.

Podle serveru Politico během jednání Evropské rady dojde také na téma nakládání se zmrazenými ruskými aktivy. Unijní úředníci patrně dostanou pokyn, aby „tyto prostředky použili k poskytnutí půjček Ukrajině v hodnotě přibližně 50 miliard eur na podporu současných a budoucích vojenských, rozpočtových a rekonstrukčních potřeb Ukrajiny“.

Rusko v posledních měsících mění taktiku a neútočí jen na elektrické rozvodny, nýbrž celé elektrárny. Ukrajina tak již není čistým vývozcem elektřiny, naopak je závislá na Evropské unii. „Ruské údery poškodily energetickou infrastrukturu ve čtyřech regionech včetně Kyjeva, což vyvolalo nové výpadky proudu,“ uvedla minulou středu státní energetická společnost Ukrenergo. „Jedna z našich tepelných elektráren byla vážně poškozena,“ doplnila největší elektrárenská společnost v zemi DTEK.

„Výpadky elektřiny máme prakticky každý den, zatímco spotřeba je poměrně nízká, a to ještě před příchodem zimní topné sezóny,“ přiblížil šéf Ukrenergo Volodymyr Kudryckij. „Cestou k záchraně ukrajinské energetiky a ochraně milionů lidí před odpojením je odblokování investic západních zemí a západních společností na Ukrajinu. Nežádáme o humanitární podporu, žádáme je, aby přišli na Ukrajinu a vydělali peníze a zároveň zvýšili naše výrobní kapacity,“ zdůraznil.

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Energetika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Počasí

Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se poprvé vyjádřil k pondělní dopravní nehodě, kterou měl v Praze po cestě na ministerstvo. Politik odhalil, že nemocniční vyšetření neodhalilo žádný závažný problém. Klempíř tak od úterý opět pracuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy