Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

S odvoláním na text návrhu před summitem Evropské rady o tom informoval zpravodajský server Politico. „Evropská rada důrazně odsuzuje nedávnou eskalaci ze strany Ruska, zejména další zintenzivnění útoků proti civilnímu obyvatelstvu, civilní a kritické infrastruktuře a energetickému sektoru,“ píše se v návrhu.

Evropská rada je unijní instituce, která fakticky tvoří politiku celé Evropské unie. Její součástí jsou lídři jednotlivých členských států, vesměs jde o prezidenty a politiky, ve výjimečných případech třeba monarchy. Jejím předsedou je zatím belgický politik Charles Michel.

„Vzhledem k tomu, že Ukrajina uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu, Evropská rada vyzývá k posílení poskytování vojenské podpory Ukrajině. Zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety jsou naléhavě zapotřebí k ochraně ukrajinského obyvatelstva a kritické energetické infrastruktury,“ pokračuje text návrhu Evropské rady.

Podpora Ukrajiny je velkým tématem posledních dvou let poté, co ji Rusko napadlo. Na důležitosti získalo především společně s dodávkami letounů F-16 a s ukrajinským nedělním útokem proti Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymského poloostrově. Rusové tento útok kvůli pěti civilním obětem silně odsuzují, protože proběhl prostřednictvím Američany dodaných střel ATACMS.

Podle serveru Politico během jednání Evropské rady dojde také na téma nakládání se zmrazenými ruskými aktivy. Unijní úředníci patrně dostanou pokyn, aby „tyto prostředky použili k poskytnutí půjček Ukrajině v hodnotě přibližně 50 miliard eur na podporu současných a budoucích vojenských, rozpočtových a rekonstrukčních potřeb Ukrajiny“.

Rusko v posledních měsících mění taktiku a neútočí jen na elektrické rozvodny, nýbrž celé elektrárny. Ukrajina tak již není čistým vývozcem elektřiny, naopak je závislá na Evropské unii. „Ruské údery poškodily energetickou infrastrukturu ve čtyřech regionech včetně Kyjeva, což vyvolalo nové výpadky proudu,“ uvedla minulou středu státní energetická společnost Ukrenergo. „Jedna z našich tepelných elektráren byla vážně poškozena,“ doplnila největší elektrárenská společnost v zemi DTEK.

„Výpadky elektřiny máme prakticky každý den, zatímco spotřeba je poměrně nízká, a to ještě před příchodem zimní topné sezóny,“ přiblížil šéf Ukrenergo Volodymyr Kudryckij. „Cestou k záchraně ukrajinské energetiky a ochraně milionů lidí před odpojením je odblokování investic západních zemí a západních společností na Ukrajinu. Nežádáme o humanitární podporu, žádáme je, aby přišli na Ukrajinu a vydělali peníze a zároveň zvýšili naše výrobní kapacity,“ zdůraznil.

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy