Ficova vláda leze Slovákům krkem. Znovu by už nevznikla

Pokud by se parlamentní volby konaly mezi 2.–7. říjnem 2024, vyhrálo by je hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 24,4 %, vyplývá to z nejnovějšího volebního průzkumu od agentury NMS Market Research Slovakia. 

Na druhém místě by skončil Smer-SD s 20,5 %. Třetí nejsilnější stranou by byl koaliční Hlas-SD, který by si u voličů vysloužil 12 %, zatímco krajně pravicová Republika by si zajistila 7,4 %. Dále by do slovenského parlamentu postoupili křesťanští demokraté z KDH s 6,9 % a pravicoví liberálové ze SaS s 6,2 %. Matovičovo hnutí Slovensko (dříve OĽaNO) by si vysloužilo u voličů 5,2 %. 

Pokud by si matovičovci zvolili stejný postup jako v předešlých parlamentních volbách a znovu se rozhodli kandidovat ve formátu trojkoalice společně se stranami ZA ĽUDÍ a Kresťanská únia, museli by dosáhnout nejméně 7 % potřebných pro volební koalice. Novým subjektem v parlamentu by se stali Demokrati, kteří by získala 5,1 %.

Před branami parlamentu by zůstalo hnutí bývalého předsedy parlamentu Borise Kollára Sme Rodina se ziskem 3,9 %, Maďarská aliancia – Magyar Szövetség s 3,6 % a také nejmenší strana současné vládní koalice SNS s 2,9 %. 

Nejvíc si pohoršil Směr, mimoparlamentní strany rostou

Nejvyšší propad by zaznamenaní vládní Smer-SD, který se v porovnání s průzkumem ze září propadl o 3,4 procentuálních bodů. Jedná se o nejnižší zaznamenanou podporu Ficova Smeru od minulých parlamentních voleb, kde získal necelých 23 %. 

Naopak, nejvíc si polepšili mimoparlamentní Demokrati s nárůstem o 1,8 procentuálních bodů. Druhý nejvyšší meziměsíční nárůst zaznamenala krajní pravice v podobě hnutí Republika, a to o 1,4 procentuálních bodů. 

Třetici s nejvyšším nárůstem uzavírají hnutí Slovensko, ZA ĽUDÍ a Kresťanská Únia s nárustem 1,3 procentuálního bodu, což je posouvá na hranu zvolitelnosti.

Hnutí Igora Matoviče jako pomyslný jazýček na váhách

Pokud by Matovičovo hnutí Slovensko kandidovalo jako samostatný subjekt, v 150členné NR SR by opozice obsadila 83 křesel, což by stačilo na vznik koalice ve složení PS, KDH, SaS, Demokrati a Slovensko. Tento scénář je možný za předpokladu, že by opoziční strany oslovily hnutí Slovensko ke spolupráci. 

Hnutí Slovensko nebylo přizváno na opoziční protesty organizované PS, SaS a KDH a v řadách parlamentu nedisponuje vysokým koaličním potenciálem. Možnou alternativou by mohla být i menšinová vlády s podporou matovičovců. Nejvíc křesel by připadlo PS (42), druhý nejvyšší počet by mělo KDH (12), následně SaS (10) a nejméně Demokrati společně s hnutím Slovensko (oba shodně po 9). 

Koaličním partnerům Smer-SD a Hlas-SD by se nepodařilo složit vládu, a to ani kdyby přizvali krajně pravicovou Republiku. Společně by získali jenom 68 křesel, což by nestačilo na vytvoření koalice. Nejvíc křesel by měl Smer-SD (35), následně Hlas-SD (20) a nejméně Republika (13). Navíc se Hlas-SD před minulými parlamentními volbami vymezil vůči spolupráci s bývalými poslanci ĽSNS Mariana Kotleby. 

Pokud by Matovičovo hnutí Slovensko kandidovalo v rámci trojkoalice se stranami ZA ĽUDÍ a Kresťanská únia, v 150členné NR SR by opozice obsadila 78 křesel, což by stačilo na vznik koalice ve složení PS, KDH, SaS a Demokrati. Nejvíc křesel by připadlo PS (45), druhý nejvyšší počet by mělo KDH (13), následně SaS (11), a nejméně Demokrati (9). 

Koaličním partnerům Smeru-SD a Hlasu-SD by se ani v tomto případě nepodařilo složit vládu, a to ani kdyby přizvali již vzpomínanou Republiku. Společně by získali jenom 72 křesel, což by nestačilo na vznik koalice. Nejvíc křesel by měl Smer-SD (37), následně Hlas-SD (22) a nejméně Republika (13).

Odezva voličů na konsolidační opatření vlády

Podle Mikuláše Hanese, politického analytika NMS Market Research Slovakia, lze pokles ve voličské podpoře stran vládní koalice s největší pravděpodobností vysvětlil jako reakci voličů na konsolidační balíček, který byl schválen před několika dny. 

Mezi opatření, která jsou součástí konsolidačního balíku, můžeme najít mimo jiné zvýšení základní sazby DPH na 23 % z původních 20 % nebo zavedení nové daně z finančních transakcí pro firmy a živnostníky.