"Invaze nelegálních imigrantů." Trump zavřel hranici, posílá na ni armádu

Pentagon oznámil nasazení nejméně 1 500 aktivních příslušníků americké armády na jižní hranici Spojených států s cílem posílit bezpečnost a podpořit leteckou přepravu migrantů. Toto rozhodnutí je prvním krokem v širším plánu rozšířit vojenskou přítomnost na hranici na tisíce dalších vojáků, v návaznosti na exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil využití armády k omezení nelegální migrace.

Podle prohlášení dočasného ministra obrany Roberta Salessese bude vojenské velení Pentagonu zajišťovat přepravu více než 5 000 zadržených migrantů ze San Diega a El Pasa v Texasu pomocí vojenských letadel. Zároveň budou vojáci pomáhat při stavbě nových hraničních plotů a bariér.

Počet aktivních vojáků na hranici se tím zvýší z 2 200 na přibližně 4 000. Mezi nově nasazenými jednotkami bude 1 000 příslušníků armády a 500 příslušníků námořní pěchoty, kteří byli původně připraveni k nasazení při hašení požárů v Kalifornii. Tito vojáci již zahájili přesun a očekává se, že na hranici dorazí během několika hodin.

Nasazení vojáků na hranici je součástí širšího plánu, který zahrnuje také podporu ze strany Joint Task Force-North v El Pasu, Texasu, a operace Lonestar, kterou vede stát Texas. Tato operace zahrnuje tisíce příslušníků texaské národní gardy i dobrovolníky z dalších států. Nové jednotky budou poskytovat logistickou podporu, údržbu, zpravodajskou činnost za pomoci dronů a vrtulníků a asistenci pohraniční stráži.

I když aktivní vojáci nesmí provádět policejní činnost, prezident Trump uvedl, že během 90 dnů rozhodne, zda aktivuje Zákon o vzpouře z 19. století, který by jim umožnil zasahovat do vymáhání práva. Tento krok vyvolal obavy mezi právními experty, kteří upozorňují na riziko, že by armáda mohla začít zacházet s neozbrojenými migranty jako s ozbrojenými útočníky.

Elizabeth Goitein z Brennanova centra pro spravedlnost při Newyorské univerzitě upozornila, že Trumpovo rozhodnutí rámuje migraci jako „invazi“, což by mohlo vést k neadekvátnímu použití armády proti civilní populaci. „Zdá se, že migraci chápe podobně, jako by šlo o ozbrojený útok cizí vlády,“ řekla Goitein.

Trump rovněž nařídil velení U.S. Northern Command, odpovědnému za obranu území USA, aby během deseti dnů připravilo plán na řešení situace, kterou Bílý dům označil za „invazi nelegálních imigrantů“. Tento vývoj odráží tvrdší přístup administrativy k migrační politice a vyvolává intenzivní debaty o tom, zda by armáda měla hrát roli v záležitostech tradičně spravovaných civilními orgány.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

9. července 2026 21:03

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

9. července 2026 19:51

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy