Izraelská armáda chystá plán na odchod Palestinců. Gaza bude předána Spojeným státům, prohlásil Trump

Trump uvedl, že „Palestinci by již byli přesídleni do bezpečnějších a krásnějších komunit v regionu, s novými moderními domovy.“ Podle jeho slov by USA měly začít s výstavbou „jednoho z největších a nejvelkolepějších rozvojových projektů svého druhu na světě“, přičemž by v Gaze nebyla potřeba přítomnost amerických vojáků.

Trump však neupřesnil, jakým způsobem a pod jakou autoritou by Spojené státy mohly Gazu převzít, což vyvolalo vlnu kritiky a znepokojení v arabském světě. Jeho návrhy se setkaly s tvrdým odmítnutím nejen palestinské samosprávy, ale také dalších regionálních aktérů, kteří varují před jakýmkoli násilným přesunem obyvatelstva. 

Galant následně vyzval státy, které kritizovaly izraelskou vojenskou operaci v Gaze, aby přijaly palestinské uprchlíky. „Státy jako Španělsko, Irsko, Norsko a další, které proti Izraeli vznesly falešná obvinění ohledně jeho operací v Gaze, mají právní povinnost přijmout obyvatele Gazy na svá území,“ uvedl. Dodal také, že „jejich pokrytectví bude odhaleno, pokud odmítnou.“

Ministr zároveň poukázal na Kanadu, která podle něj disponuje dobře strukturovaným imigračním programem a v minulosti vyjádřila ochotu přijmout obyvatele Gazy.

Proti těmto plánům se ostře vymezila palestinská samospráva. Její mluvčí Nabíl abú Rudajna uvedl, že „Palestina, se svou zemí, historií a svatými místy, není na prodej a není investičním projektem.“

Zdůraznil, že palestinský lid se „nevzdá ani centimetru své země, ať už jde o Pásmo Gazy, Západní břeh nebo Východní Jeruzalém, hlavní město státu Palestina.“ Také varoval před snahou zopakovat katastrofy z let 1948 a 1967, kdy došlo k rozsáhlému vysídlení Palestinců. 

Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

Podle Trumpova plánu by byli Palestinci vysídleni, pravděpodobně násilím, do sousedních zemí. Tento realitní „obchod století“, který s Gazou zachází jako s Atlantic City, přitom riskuje zatažení USA do další nekonečné války. Nešlo by o konflikt vedený ve jménu demokratizace Blízkého východu, ale o válku vyvolanou developerskou fantazií. Tento plán by učinil Spojené státy ještě větším terčem pro extremistické skupiny a destabilizoval by celý region, ohrozil spojence od Káhiry po Rijád a mohl by vést k nasazení amerických vojáků přímo v Gaze.

Trumpova představa by si vynutila násilné přesuny obyvatel, což by znamenalo nejen rozsáhlé boje v hustě obydlených městech, ale také celosvětové odsouzení a možná i mezinárodní právní postihy.

Nicméně, než lze takový plán zrealizovat, musí Trump čelit odporu klíčových regionálních hráčů, zejména Egypta, Jordánska a bohatých států Perského zálivu. A tyto země daly jasně najevo, že se na takovém projektu podílet nehodlají.

V oficiálním prohlášení Saúdská Arábie jednoznačně odmítla jakékoli přesidlování Palestinců ze svých historických území a varovala, že nebude normalizovat vztahy s Izraelem bez vzniku palestinského státu. To přímo ohrožuje dokončení Abrahámovských dohod, které Trump zahájil během svého prvního prezidentského období.

Na tiskové konferenci, kde Trump svůj plán představil, seděl po jeho boku izraelský premiér Benjamin Netanjahu a oba politici se shodli, že tímto krokem mění „paradigma Blízkého východu“. Po desetiletích diplomatických snah o dvoustátní řešení se nyní podle jejich představ přistupuje k novému scénáři: zbavení se „palestinského problému“ tím, že se zbaví Palestinců samotných.

Avšak žádný arabský vůdce si nemůže dovolit podílet se na něčem, co by mezinárodní právo i veřejnost považovaly za etnické čistky. Přijetí 1,8 milionu rozhněvaných Palestinců, včetně bojovníků Hamásu, by mohlo vyvolat vnitřní nepokoje a destabilizovat jejich vlastní režimy.

Jordánský král Abdalláh i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí už několikrát Trumpův plán důrazně odmítli. Přesto Trumpova administrativa spoléhá na možnost, že je donutí ke spolupráci pomocí ekonomického tlaku. Egypt i Jordánsko jsou silně závislé na americké finanční pomoci, bez níž by musely zavést tvrdá úsporná opatření, která by mohla vést k politickým otřesům.

„Udělají to. Udělají to… Děláme pro ně hodně a oni to udělají,“ prohlásil Trump minulý týden, čímž jasně naznačil, že je připraven použít finanční vydírání jako nátlakový nástroj.

Tato strategie se však zatím míjí účinkem. Sísí znovu zopakoval, že Egypt „se nikdy nebude podílet na vysídlení Palestinců ze svých domovů“, a Abdalláh při jednání s evropskými představiteli v Bruselu potvrdil, že Jordánsko zůstává pevně odhodláno prosazovat dvoustátní řešení.

Navíc o víkendu se v Káhiře sešli ministři zahraničí Egypta, Jordánska, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Kataru, aby společně odmítli jakoukoli formu násilného vystěhování Palestinců. V jejich společném prohlášení zaznělo: „Odmítáme jakékoliv pokusy o narušení nezadatelných práv Palestinců, ať už formou osadnické expanze, vyvlastňování, anexí území či vyhánění původních obyvatel.“