Jediné, co zastaví kulku, je tělo. Krutá válka na Ukrajině je strašný masakr, řekl Trump. Ruskou invazi ale neodsoudil

Na své první tiskové konferenci od volebního vítězství v listopadu Trump v pondělí prohlásil: „Snažíme se zastavit tu válku. Tu strašnou, strašnou válku, která probíhá na Ukrajině s Ruskem. Udělali jsme malý pokrok. Je to těžké, je to kruté.“

Trump hovořil o „astronomickém“ počtu obětí na obou stranách a o zničených městech. „Lidé umírají v počtech, jaké nikdo nikdy neviděl,“ řekl. „Je to otevřený terén, jediná věc, která zastaví kulku, je tělo. A počet vojáků, kteří umírají, je ohromující.“

Trump uvedl, že jeho tým pro přechod moci pracuje na plánu, jak přivést Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu. Dodal, že obě strany budou muset přijmout kompromisy. „Je hezké říct, že chtějí zpátky své území, ale města jsou z velké části zničená,“ prohlásil.

Zpochybnil také míru destrukce Kyjeva s tím, že ruská armáda jej možná šetřila, protože jej plánuje využít nebo obsadit. „Udělali hodně škody, ale ve srovnání s ostatními městy je to relativně málo. Ale mnoho z těch ostatních měst už není, ty krásné věže, ty krásné budovy, které tam měli, teď leží zničené na zemi.“

Trump však ve svých výrocích opakovaně zkreslil historická fakta. Tvrdil například, že „před čtyřmi lety jsme neměli žádné války,“ čímž ignoruje skutečnost, že Rusko anektovalo Krym v roce 2014 a vedlo válku v Donbasu i během jeho prvního prezidentského období.

Trump, který byl prvním americkým prezidentem, jenž poslal Ukrajině zbraně, zároveň neodsoudil ruskou invazi a odmítl sdělit, zda mluvil s Vladimirem Putinem. Prohlásil však, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu řekl, že chce mír.

„Chtěli bychom, aby přestali s válkou, aby přestali na Ukrajině, a Ukrajina také,“ uzavřel Trump, aniž by jasně definoval, jaký konkrétní plán jeho administrativa nabídne k ukončení konfliktu.

Během své návštěvy Paříže při příležitosti slavnostního otevření katedrály Notre-Dame poskytl Trump exkluzivní rozhovor pro Paris Match, ve kterém osvětlil svůj pohled na globální výzvy, zejména konflikt na Ukrajině a situaci na Blízkém východě.

Trump v rozhovoru zdůraznil, že jeho hlavní prioritou na mezinárodní scéně je ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle jeho slov je situace kritická kvůli obrovským ztrátám na životech. „Oba národy čelí neuvěřitelným ztrátám. Stovky tisíc vojáků byly zabity,“ uvedl Trump.

Bývalý prezident také prozradil, že během své návštěvy jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

„Se Zelenským jsem měl dobrou diskusi. Je nutné najít řešení, protože situace je neudržitelná,“ uvedl. Trump rovněž zmínil, že považuje ukrajinskou krizi za nejnaléhavější problém, který je třeba řešit, a to i ve srovnání s jinými globálními konflikty.

Generál Kellogg, bývalý poradce pro národní bezpečnost během Trumpovy první administrativy a budoucí zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, již dříve představil svůj přístup k ukončení konfliktu. Ve svém článku pro institut America First z dubna 2023 označil válku za „zbytečnou krizi způsobenou nekompetentní politikou Bidenovy administrativy“.

Podle jeho plánu by příměří zmrazilo frontové linie a donutilo obě strany usednout k jednacímu stolu. Plán však obsahuje řadu komplikovaných prvků, které by mohly narazit na odpor nejen Ukrajiny, ale i jejích spojenců.

Kellogg tvrdí, že Spojené státy by měly omezit svou přímou podporu Ukrajině. Jeho plán počítá s tím, že budoucí pomoc by byla poskytnuta spíše jako půjčka a podmíněna tím, že Ukrajina zahájí jednání s Ruskem.

Dlouhodobým cílem by bylo dosažení komplexní a ověřitelné mírové dohody, přičemž členství Ukrajiny v NATO by mělo být na neurčito pozastaveno. Tento přístup by měl Spojené státy uchránit před zatažením do dalšího konfliktu a zároveň umožnit obnovu amerických vojenských zásob, vyčerpaných dodávkami zbraní Kyjevu.

Kelloggův plán zahrnuje vyhlášení příměří a vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Rusko by za tento krok získalo částečné uvolnění sankcí, přičemž úplné zrušení by bylo možné až po dosažení mírové dohody.

Ukrajina by si mohla ponechat svůj nárok na osvobození okupovaných území, ale musela by se zavázat k jejich návratu výhradně diplomatickými prostředky. Kellogg uznává, že tento proces by pravděpodobně nebyl úspěšný, dokud by byl Vladimir Putin u moci.

Plán obsahuje řadu praktických i strategických problémů. Zmrazení frontových linií by mohlo vést k intenzivním bojům, neboť by Moskva usilovala o zisk co největšího území před uzavřením příměří. Demilitarizovaná zóna by vyžadovala masivní mezinárodní investice a pravděpodobně i přítomnost jednotek NATO či neangažovaných států, což by mohlo být obtížné zajistit a udržet.

Dalším rizikem je schopnost Ukrajiny odolávat dalším ruským útokům. Spojené státy vyrábějí měsíčně pouze 14 000 kusů dělostřelecké munice kalibru 155 mm, což je množství, které Ukrajina spotřebuje během pouhých 48 hodin. Přestože Kellogg volá po větší podpoře Ukrajiny, zároveň uznává, že americké výrobní kapacity nejsou schopny takovou poptávku pokrýt.

Plán reflektuje širší změnu priorit americké zahraniční politiky. Kellogg kritizuje Bidenovu administrativu za propagaci „západních hodnot, lidských práv a demokracie“ a klade důraz na pragmatické zájmy. Tento postoj přispívá k celkově pesimistickému výhledu, který předpokládá oslabení západní jednoty a větší ochotu ke kompromisům s Ruskem.

Plán nabízí Ukrajině možnost ukončit násilí v době, kdy čelí značným ztrátám a nedostatku lidských i materiálních zdrojů. Zároveň však otevírá prostor pro exploataci příměří ze strany Ruska. Putinova vláda by mohla využít jakékoli přestávky v bojích k dosažení svých strategických cílů, což by mohlo vést k prodloužení konfliktu a destabilizaci západní podpory Ukrajině.