Jediné, co zastaví kulku, je tělo. Krutá válka na Ukrajině je strašný masakr, řekl Trump. Ruskou invazi ale neodsoudil

Nastupující americký prezident Donald Trump označil válku na Ukrajině za „masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války, a zdůraznil, že musí skončit. Upozornil na to server Politico.

Na své první tiskové konferenci od volebního vítězství v listopadu Trump v pondělí prohlásil: „Snažíme se zastavit tu válku. Tu strašnou, strašnou válku, která probíhá na Ukrajině s Ruskem. Udělali jsme malý pokrok. Je to těžké, je to kruté.“

Trump hovořil o „astronomickém“ počtu obětí na obou stranách a o zničených městech. „Lidé umírají v počtech, jaké nikdo nikdy neviděl,“ řekl. „Je to otevřený terén, jediná věc, která zastaví kulku, je tělo. A počet vojáků, kteří umírají, je ohromující.“

Trump uvedl, že jeho tým pro přechod moci pracuje na plánu, jak přivést Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu. Dodal, že obě strany budou muset přijmout kompromisy. „Je hezké říct, že chtějí zpátky své území, ale města jsou z velké části zničená,“ prohlásil.

Zpochybnil také míru destrukce Kyjeva s tím, že ruská armáda jej možná šetřila, protože jej plánuje využít nebo obsadit. „Udělali hodně škody, ale ve srovnání s ostatními městy je to relativně málo. Ale mnoho z těch ostatních měst už není, ty krásné věže, ty krásné budovy, které tam měli, teď leží zničené na zemi.“

Trump však ve svých výrocích opakovaně zkreslil historická fakta. Tvrdil například, že „před čtyřmi lety jsme neměli žádné války,“ čímž ignoruje skutečnost, že Rusko anektovalo Krym v roce 2014 a vedlo válku v Donbasu i během jeho prvního prezidentského období.

Trump, který byl prvním americkým prezidentem, jenž poslal Ukrajině zbraně, zároveň neodsoudil ruskou invazi a odmítl sdělit, zda mluvil s Vladimirem Putinem. Prohlásil však, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu řekl, že chce mír.

„Chtěli bychom, aby přestali s válkou, aby přestali na Ukrajině, a Ukrajina také,“ uzavřel Trump, aniž by jasně definoval, jaký konkrétní plán jeho administrativa nabídne k ukončení konfliktu.

Během své návštěvy Paříže při příležitosti slavnostního otevření katedrály Notre-Dame poskytl Trump exkluzivní rozhovor pro Paris Match, ve kterém osvětlil svůj pohled na globální výzvy, zejména konflikt na Ukrajině a situaci na Blízkém východě.

Trump v rozhovoru zdůraznil, že jeho hlavní prioritou na mezinárodní scéně je ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle jeho slov je situace kritická kvůli obrovským ztrátám na životech. „Oba národy čelí neuvěřitelným ztrátám. Stovky tisíc vojáků byly zabity,“ uvedl Trump.

Bývalý prezident také prozradil, že během své návštěvy jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

„Se Zelenským jsem měl dobrou diskusi. Je nutné najít řešení, protože situace je neudržitelná,“ uvedl. Trump rovněž zmínil, že považuje ukrajinskou krizi za nejnaléhavější problém, který je třeba řešit, a to i ve srovnání s jinými globálními konflikty.

Generál Kellogg, bývalý poradce pro národní bezpečnost během Trumpovy první administrativy a budoucí zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, již dříve představil svůj přístup k ukončení konfliktu. Ve svém článku pro institut America First z dubna 2023 označil válku za „zbytečnou krizi způsobenou nekompetentní politikou Bidenovy administrativy“.

Podle jeho plánu by příměří zmrazilo frontové linie a donutilo obě strany usednout k jednacímu stolu. Plán však obsahuje řadu komplikovaných prvků, které by mohly narazit na odpor nejen Ukrajiny, ale i jejích spojenců.

Kellogg tvrdí, že Spojené státy by měly omezit svou přímou podporu Ukrajině. Jeho plán počítá s tím, že budoucí pomoc by byla poskytnuta spíše jako půjčka a podmíněna tím, že Ukrajina zahájí jednání s Ruskem.

Dlouhodobým cílem by bylo dosažení komplexní a ověřitelné mírové dohody, přičemž členství Ukrajiny v NATO by mělo být na neurčito pozastaveno. Tento přístup by měl Spojené státy uchránit před zatažením do dalšího konfliktu a zároveň umožnit obnovu amerických vojenských zásob, vyčerpaných dodávkami zbraní Kyjevu.

Kelloggův plán zahrnuje vyhlášení příměří a vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Rusko by za tento krok získalo částečné uvolnění sankcí, přičemž úplné zrušení by bylo možné až po dosažení mírové dohody.

Ukrajina by si mohla ponechat svůj nárok na osvobození okupovaných území, ale musela by se zavázat k jejich návratu výhradně diplomatickými prostředky. Kellogg uznává, že tento proces by pravděpodobně nebyl úspěšný, dokud by byl Vladimir Putin u moci.

Plán obsahuje řadu praktických i strategických problémů. Zmrazení frontových linií by mohlo vést k intenzivním bojům, neboť by Moskva usilovala o zisk co největšího území před uzavřením příměří. Demilitarizovaná zóna by vyžadovala masivní mezinárodní investice a pravděpodobně i přítomnost jednotek NATO či neangažovaných států, což by mohlo být obtížné zajistit a udržet.

Dalším rizikem je schopnost Ukrajiny odolávat dalším ruským útokům. Spojené státy vyrábějí měsíčně pouze 14 000 kusů dělostřelecké munice kalibru 155 mm, což je množství, které Ukrajina spotřebuje během pouhých 48 hodin. Přestože Kellogg volá po větší podpoře Ukrajiny, zároveň uznává, že americké výrobní kapacity nejsou schopny takovou poptávku pokrýt.

Plán reflektuje širší změnu priorit americké zahraniční politiky. Kellogg kritizuje Bidenovu administrativu za propagaci „západních hodnot, lidských práv a demokracie“ a klade důraz na pragmatické zájmy. Tento postoj přispívá k celkově pesimistickému výhledu, který předpokládá oslabení západní jednoty a větší ochotu ke kompromisům s Ruskem.

Plán nabízí Ukrajině možnost ukončit násilí v době, kdy čelí značným ztrátám a nedostatku lidských i materiálních zdrojů. Zároveň však otevírá prostor pro exploataci příměří ze strany Ruska. Putinova vláda by mohla využít jakékoli přestávky v bojích k dosažení svých strategických cílů, což by mohlo vést k prodloužení konfliktu a destabilizaci západní podpory Ukrajině.

Související

Život v KLDR

Jihokorejci odhalili důvod, proč Severní Korea stáhla své vojáky z Kursku

Jihokorejská zpravodajská služba potvrdila, že severokorejské jednotky, které bojovaly po boku Ruska ve válce proti Ukrajině, nebyly v posledních týdnech spatřeny na frontové linii. Podle jihokorejských médií byly vojáci staženi v polovině ledna, údajně kvůli vysokým ztrátám, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Život v KLDR

Jihokorejci odhalili důvod, proč Severní Korea stáhla své vojáky z Kursku

Jihokorejská zpravodajská služba potvrdila, že severokorejské jednotky, které bojovaly po boku Ruska ve válce proti Ukrajině, nebyly v posledních týdnech spatřeny na frontové linii. Podle jihokorejských médií byly vojáci staženi v polovině ledna, údajně kvůli vysokým ztrátám, uvedl server The Guardian.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC)

Americký exprezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC). Obvinil jej z „nelegitimních a nepodložených kroků“, které podle něj směřují proti Spojeným státům a jejich spojenci Izraeli. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

včera

včera

Policie ČR

Od nehody u Benešova utekl řidič. Cizince hledal i vrtulník

Policie se středeční nehodou trojice vozidel u středočeského Benešova, která uzavřela frekventovanou spojnici mezi Prahou a jihem Čech, zabývají nejen kvůli vyšetřování příčin. Ihned po havárii totiž museli pátrat po jednom z řidičů, který se dal na útěk. 

včera

včera

Claudia Sheinbaumová

Exkluzivně: Mexická prezidentka pro EZ popsala, jaký byl hovor s Trumpem

EuroZprávy.cz získaly exkluzivní vyjádření mexické prezidentky Claudie Sheinbaumové k jejímu nedělnímu telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní nešlo o jednostranný diktát ze strany šéfa Bílého domu, ale naopak o „dobrý a uctivý hovor“, během něhož Trump v řadě otázek projevil ochotu ke spolupráci a Mexiku přislíbil pomoc.

včera

včera

Sídlo Evropského parlamentu

EU najímá lobbistickou firmu spojenou s Trumpem, aby přežila obchodní válku

Evropská unie se snaží připravit na možné hospodářské otřesy v souvislosti s druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa. Podle dokumentů, které získal server Politico, unijní diplomaté v USA najali vlivnou lobbistickou společnost DCI Group, která má úzké vazby na Republikánskou stranu a bývalou Trumpovu administrativu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Izraelská armáda chystá plán na odchod Palestinců. Gaza bude předána Spojeným státům, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump na své platformě Truth Social prohlásil, že „Gaza bude po skončení bojů předána Spojeným státům Izraelem“. Izraelský ministr obrany Joav Galant mezi tím podle The Guardian uvedl, že armáda dostala pokyn připravit plán na „dobrovolný odchod“ obyvatel Pásma Gazy. Podle izraelských médií má plán zahrnovat možnosti odchodu po souši i speciální uspořádání pro evakuaci po moři a letecky.

včera

včera

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

včera

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

včera

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

včera

včera

Počasí bude příští týden proměnlivé. Teplotní rozdíl bude až 15 stupňů

Příští týden bude v Česku panovat proměnlivé počasí. Zatímco během noci teploty klesnou až na -8 stupňů, ve dne se mohou vyhoupnout až na 7 stupňů, tedy o 15 stupňů více, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy