Kdo kontroluje Ukrajinu Trumpa nezajímá. Jeho "Amerika na prvním místě" zradila Kyjev

Mír, který Trump vyjedná, nebude založen na spravedlnosti. Nejde o morálku ani hodnoty, ale o to, kdo „to zařídil“. Trump dává jasně najevo, že je připraven tlačit na Ukrajinu a Evropu, aby nabídly Rusku ústupky. Zbývá už jen dojednat cenu.

„Jsem tady jen proto, abych dosáhl míru,“ prohlásil Trump v Oválné pracovně. „Nezáleží mi na ničem jiném, než aby se přestali zabíjet lidé.“

Tento obrat v americké podpoře Ukrajiny je šokující. Zatímco administrativa Joea Bidena se zaměřovala na pomoc Ukrajině při obraně, nikoli na vítězství, Trump nyní nabízí „řešení“: přestaňte se bránit.

Od ruské invaze v roce 2022 platila zásada, že o Ukrajině se nebude jednat bez Ukrajiny. Bidenův tým zdůrazňoval, že Ukrajina sama musí rozhodnout, kdy je připravena k jednání. Po amerických volbách se však situace změnila. Hlavním faktorem už nebyly vojenské kapacity Ukrajiny, ale ceny potravin v Pensylvánii. Největší zradou Bidenovy administrativy vůči Ukrajině možná nebylo nic jiného než prohra ve volbách, která předala zahraniční politiku do rukou hesla „Amerika na prvním místě“.

Trump naznačil, že Ukrajina zcela nepadne. „Jsme tím, co ji drží nad vodou, a budeme pokračovat, jak dlouho bude třeba, protože nemůžeme dopustit opak,“ uvedl. „Ale prezident Putin nyní mír chce, a to je dobře. S Bidenem ho nechtěl.“

Někteří pozorovatelé v Kyjevě a Moskvě mohou spekulovat, že Trump má hlubší plán – například sjednotit Evropu a pak vyvinout tlak na Rusko. Jeho přístup ke Gaze či domácí politice však naznačuje, že žádná hlubší strategie neexistuje.

Pověření Steva Witkoffa, jeho oblíbeného vyjednávače, místo generála Keitha Kellogga ukazuje, že jednání bude chladně pragmatické, jako další realitní transakce. Evropa se nyní obává, že Trump předloží hotovou dohodu, která by mohla zavázat evropské státy k vyslání vojáků na Ukrajinu bez ochrany NATO.

„Co ještě zbývá k vyjednávání?“ ptal se jeden evropský představitel. „Tohle je kapitulace.“

A to byl jen Trumpův úvodní návrh.

Rusko naznačilo, že chce víc. Vladimir Putin požaduje, aby dohoda řešila „původ konfliktu“ – což podle něj zahrnuje prozápadní orientaci Ukrajiny a rozšiřování NATO v 90. letech a na počátku tisíciletí.

Putin by mohl žádat stažení amerických jednotek z pobaltských států, Polska a dalších zemí bývalého východního bloku. To by otevřelo cestu k dalším ruským územním ziskům.

Ve čtvrtek Trumpův ministr obrany Pete Hegseth naznačil, že snížení počtu amerických vojáků v Evropě je na stole jako součást dohody. Trump tak jedná spíše s Evropou než s Ruskem. Evropa nyní nabízí svůj protinávrh: chce být brána jako rovnocenný partner a mít své místo u vyjednávacího stolu.

„Neměli bychom předem vylučovat žádné možnosti,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas před čtvrtečním jednáním NATO. „Jakákoli dohoda uzavřená za našimi zády nebude fungovat. Potřebujete Evropany, potřebujete Ukrajince.“

Vše nyní závisí na Trumpově dalším kroku. Jak zdůraznil Hegseth: „Vše je na stole. V rozhovorech s Putinem a Zelenským je rozhodování v rukou vůdce svobodného světa – prezidenta Trumpa.“

Otázkou zůstává: kdo je ještě součástí svobodného světa a jaká je cena vstupu?