Maďarsko ustoupilo. Evropské unii možná dovolí masivní finanční injekci Ukrajině

Maďarsko je otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

V sobotu předložila Budapešť do Bruselu nový návrh, v němž specifikovala, že je otevřená využití finančních prostředků z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině a dokonce uvažuje o společném zadlužení.

Balázs Orbán však dodal, že tato podpora bude podmíněna tím, že dohoda bude obsahovat ustanovení, která umožní Maďarsku později přehodnotit svůj postoj.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Doporučené články

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.

Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.

Doporučené články

Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.

Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.

V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.

Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.

Doporučené články

V opačném případě by to podle něj znamenalo i zablokování nových finančních prostředků pro Maďarsko a s ním sousedící země, jakož i peněz určených na ochranu hranic před nelegální migrací - vzhledem k tomu, že jsou také součástí rozpočtu EU na příští čtyři roky.

Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před začátkem loňského summitu. Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami.

Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.

Související

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.
Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

Více souvisejících

Maďarsko EU (Evropská unie) válka na Ukrajině Viktor Orbán

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy