Maďarská rozvědka špehovala představitele EU

Vyšetřování uvádí příklady, kdy byli úředníci OLAF během návštěv Maďarska fyzicky sledováni, jejich telefonní hovory byly odposlouchávány a hotelové pokoje prohledávány. Dále mělo docházet k hackování jejich notebooků. Tyto praktiky údajně zahrnovaly stahování informací z jejich zařízení.

Vyšetřovatelé OLAF tehdy zkoumali případ spojený s maďarskou firmou vlastněnou zetěm premiéra Viktora Orbána. To vyvolává otázky ohledně možného zneužití státního aparátu k ochraně zájmů premiérovy rodiny.

Na dotaz serveru Politico ohledně obvinění odpověděl Bertalan Havasi, tiskový mluvčí Orbánovy kanceláře, stručně: „Nevěnujeme se falešným zprávám.“

Maďarsko je však dlouhodobě obviňováno z používání špionážních technologií vůči novinářům, aktivistům a opozičním představitelům. V roce 2021 byl například přiznán nákup izraelského spyware Pegasus maďarskou vládou. Letos byl terčem kybernetického útoku i europoslanec kritizující Orbánův režim.

OLAF na konkrétní obvinění nereagoval, ale jeho mluvčí zdůraznil, že úřad musí mít zajištěné podmínky pro nezávislé vyšetřování podvodů, korupce a dalších nelegálních činností ohrožujících finanční zájmy EU.

„Zůstáváme odhodláni vykonávat naši misi ve spolupráci s našimi partnery, nestranně a při plném respektování právního státu,“ uvedl mluvčí.

Tato odhalení přicházejí v době, kdy Maďarsko čelí ostré kritice EU za omezování svobody médií, nezávislosti soudnictví a korupční skandály. V kombinaci s dlouhodobými obviněními z používání špionážních nástrojů tato zpráva zvyšuje tlak na Orbánovu vládu.

Očekává se, že EU bude na tyto obvinění reagovat, protože zásahy do vyšetřování mohou mít vážné důsledky pro důvěryhodnost unijních institucí a ochranu evropských finančních zájmů. Orbánova vláda tak čelí nejen domácímu odporu, ale i rostoucí izolaci v rámci EU.