Po pádu Mariupolu zavedla Moskva systematickou okupaci města, jejíž součástí je rozsáhlé vyvlastňování majetku. Obyvatelé, kteří před válkou uprchli, přicházejí o byty a domy, pokud se osobně nedostaví. Bez právních záruk a často pod nátlakem přijímají ruské občanství.
Mariupol se stal jedním z nejsilnějších symbolů ukrajinského odporu v prvních týdnech ruské invaze. Vojáci ukrajinských ozbrojených sil sváděli v areálu oceláren Azovstal tvrdé a vyčerpávající boje. Byli obklíčeni, odříznuti od zásobování, a přesto drželi pozice celé týdny. Nakonec však město padlo – a od roku 2022 je pod kontrolou Ruské federace.
Po dobytí následovala systematická okupace. Moskva zavedla represivní správu, která kromě politického a institucionálního podřízení zahrnuje i rozsáhlé konfiskace majetku – především nemovitostí. Tyto zabavení jsou rámována jako „reintegrace“ nebo „znovuzískání“, avšak ve skutečnosti jde o formu státem řízené majetkové čistky. Jak upozornila britská stanice BBC, jde o proces, který je z právního hlediska i z hlediska mezinárodního práva vysoce problematický.
Od července loňského roku zveřejnila okupační správa dokumenty, podle nichž má být vyvlastněno minimálně 5700 obytných nemovitostí. Pod záminkou „legalizace vlastnických vztahů“ dochází k masivnímu přepisování práv k majetku lidí, kteří byli donuceni uprchnout. V praxi to znamená jediné: pokud si Ukrajinci chtějí uchránit svůj domov, musejí se osobně dostavit zpět do Mariupolu – tedy na okupované území.
Tato cesta ovšem není bez rizik. Znamená průchod přes frontovou linii, hrozbu zatčení, detailní bezpečnostní prověrky, byrokratický maraton a často i nátlak k přijetí ruského občanství. Tento tlak není vedlejším efektem, ale nástrojem k upevnění ruské kontroly nad regionem – prostřednictvím majetku, identity i právního statutu.
Příběh Halyny, jedné z mariupolských uprchlic, celou situaci dobře ilustruje. Její byt byl těžce poškozen při ruském ostřelování. Když se po měsících snažila zjistit jeho stav, dozvěděla se, že okna a dveře byly opraveny – a že v bytě nyní žijí cizí lidé. Bez jejího vědomí, bez jejího souhlasu. „Je to legalizovaná krádež majetku,“ říká Halyna. Obává se, že její byt bude formálně vyvlastněn. A není sama.
Ruská správa v Mariupolu využívá označení „bez majitele“ pro nemovitosti, u nichž podle jejich tvrzení není znám nebo doložen vlastník. Ve skutečnosti se jedná o majetek, který není zaregistrován v ruských databázích – a protože okupační úřady nemají přístup do ukrajinských katastrů, prohlašují tyto byty za „opuštěné“.
Postup je jednoduchý, ale účinný. Do deseti dnů od nahlášení zveřejní správa oznámení, že konkrétní nemovitost „vykazuje známky toho, že je bez vlastníka“. Poté mají lidé povinnost osobně se dostavit – s dokumenty o vlastnictví a ideálně s ruským pasem. Úřady sice tvrdí, že akceptují i jiné doklady totožnosti, ale přesná pravidla nezveřejňují.
Výsledkem je stav, kdy statisíce lidí zůstávají bez přístupu ke svému majetku – a tisíce bytů, domů či pozemků se přesouvají pod kontrolu ruského státu nebo jeho loajálních občanů.
Související

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
Aktuálně se děje
včera

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
včera

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
včera

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
včera

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
včera

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
včera

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
včera

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
včera

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
včera

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
včera

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
včera

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
včera

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
včera

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
včera

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
včera

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
včera

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
včera

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák