PŮVODNÍ ZPRÁVA | Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

Ministryně výslovně poukázala na skutečnost, že bezpečnostní hrozby nemají čistě regionální charakter, nýbrž jsou propojeny prostřednictvím globálních mocenských struktur a hybridních strategií autoritářských států. „Rychle se měnící globální bezpečnostní prostředí ukazuje, že výzvy, kterým čelí Evropa i indicko-tichomořská oblast, jsou přímo propojené. Například Japonsko a Litva sousedí s Ruskem a čelí podobným hrozbám,“ odůvodnila Šakalienė litevské angažmá.

Ministryně dále zdůraznila, že „vzhledem k současným a potenciálním agresivním krokům Ruska a Číny v obou regionech roste potřeba spolupráce se zeměmi IP4 – od kybernetické bezpečnosti a společných cvičení po spolupráci v oblasti obranného průmyslu a sdílení osvědčených postupů v oblasti kolektivní obrany a boje proti dezinformacím.“ Litva přistupuje k bezpečnostní problematice Indopacifiku nejen jako k záležitosti vojenské přítomnosti, ale i jako k prostoru hybridního soupeření a informačních operací.

Mezi klíčové cíle této strategie Šakalienė zařadila i „zavedení pravidelných formátů spolupráce na pracovní úrovni, rozšíření zpravodajských vazeb a formalizace dohod o sdílení informací.“ V tomto kontextu Litva usiluje o institucionální ukotvení své přítomnosti v regionu, které bude založeno na systematickém dialogu s partnery a budování důvěry prostřednictvím sdílení informací.

Během vystoupení na konferenci v Šanghaji Šakalienė odkázala na spolupráci se zeměmi IP4, tedy tzv. indo-pacifickou čtyřku: Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou, které úzce spolupracují se Spojenými státy na zajišťování bezpečnosti v regionu. Toto partnerství Litva vnímá jako páteř regionální stability a příležitost posílit vlastní obrannou odolnost prostřednictvím aliančních vazeb a výměny zkušeností.

„Litevské ministerstvo národní obrany si klade za cíl posílit spolupráci rozšířením diplomatického zastoupení v oblasti obrany, účastí na klíčových bezpečnostních iniciativách a podporou společných projektů v obranném průmyslu,“ uvádí se ve zprávě ministerstva. Tento výrok jasně dokládá snahu Litvy transformovat svůj zájem o region z proklamace na konkrétní aktivity, které budou mít diplomatický, vojensko-průmyslový a expertní rozměr.

Rostoucí spolupráce mezi Čínou, Ruskem, Severní Koreou a Íránem vyžaduje ještě silnější spojenectví a soudržnost partnerů od Atlantiku po Tichý oceán, jak upozornila Šakalienė. Již nyní se ukazuje, že autoritářské režimy aktivně spolupracují – severokorejské zbraně a síly jsou přítomné na Ukrajině, strategické partnerství mezi Ruskem, Čínou a Severní Koreou, stejně jako kybernetické a hybridní útoky proti evropským a indo-pacifickým zemím.

Litevské angažmá v Indopacifiku tedy znamená uznání strategické vzájemné provázanosti bezpečnostních hrozeb mezi Evropou a asijsko-pacifickým regionem. Dále zahrnuje aktivní zapojení do multilaterální spolupráce s cílem posílit kolektivní obranu, kybernetickou bezpečnost a boj proti dezinformacím.

Litva rovněž usiluje o rozvoj diplomatických a vojensko-průmyslových vazeb prostřednictvím účasti na mezinárodních fórech, sdílení zpravodajských informací a formalizace partnerských dohod. V neposlední řadě tímto přispívá k upevnění demokratického bloku států, který čelí rostoucí autoritářské alianci Číny, Ruska, Severní Koreje a Íránu.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

před 6 hodinami

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

před 7 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

před 11 hodinami

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

před 13 hodinami

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

před 15 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

před 16 hodinami

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

včera

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

včera

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

včera

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

včera

Aleš Juchelka

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

včera

Dunaj, ilustrační fotografie.

Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Rekordně nízká hladina Dunaje způsobená dlouhotrvajícím suchem vyvolala napětí a krizová opatření v několika evropských zemích. Na dramatický pokles průtoku jedné z nejvýznamnějších evropských vodních cest reagují jednotlivé státy jednostrannými zásahy do říčního koryta, zatímco Evropské unii nadále chybí jednotný a právně závazný plán pro řešení nedostatku vody.

včera

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy