PŮVODNÍ ZPRÁVA | Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

Ministryně výslovně poukázala na skutečnost, že bezpečnostní hrozby nemají čistě regionální charakter, nýbrž jsou propojeny prostřednictvím globálních mocenských struktur a hybridních strategií autoritářských států. „Rychle se měnící globální bezpečnostní prostředí ukazuje, že výzvy, kterým čelí Evropa i indicko-tichomořská oblast, jsou přímo propojené. Například Japonsko a Litva sousedí s Ruskem a čelí podobným hrozbám,“ odůvodnila Šakalienė litevské angažmá.

Ministryně dále zdůraznila, že „vzhledem k současným a potenciálním agresivním krokům Ruska a Číny v obou regionech roste potřeba spolupráce se zeměmi IP4 – od kybernetické bezpečnosti a společných cvičení po spolupráci v oblasti obranného průmyslu a sdílení osvědčených postupů v oblasti kolektivní obrany a boje proti dezinformacím.“ Litva přistupuje k bezpečnostní problematice Indopacifiku nejen jako k záležitosti vojenské přítomnosti, ale i jako k prostoru hybridního soupeření a informačních operací.

Mezi klíčové cíle této strategie Šakalienė zařadila i „zavedení pravidelných formátů spolupráce na pracovní úrovni, rozšíření zpravodajských vazeb a formalizace dohod o sdílení informací.“ V tomto kontextu Litva usiluje o institucionální ukotvení své přítomnosti v regionu, které bude založeno na systematickém dialogu s partnery a budování důvěry prostřednictvím sdílení informací.

Během vystoupení na konferenci v Šanghaji Šakalienė odkázala na spolupráci se zeměmi IP4, tedy tzv. indo-pacifickou čtyřku: Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou, které úzce spolupracují se Spojenými státy na zajišťování bezpečnosti v regionu. Toto partnerství Litva vnímá jako páteř regionální stability a příležitost posílit vlastní obrannou odolnost prostřednictvím aliančních vazeb a výměny zkušeností.

„Litevské ministerstvo národní obrany si klade za cíl posílit spolupráci rozšířením diplomatického zastoupení v oblasti obrany, účastí na klíčových bezpečnostních iniciativách a podporou společných projektů v obranném průmyslu,“ uvádí se ve zprávě ministerstva. Tento výrok jasně dokládá snahu Litvy transformovat svůj zájem o region z proklamace na konkrétní aktivity, které budou mít diplomatický, vojensko-průmyslový a expertní rozměr.

Rostoucí spolupráce mezi Čínou, Ruskem, Severní Koreou a Íránem vyžaduje ještě silnější spojenectví a soudržnost partnerů od Atlantiku po Tichý oceán, jak upozornila Šakalienė. Již nyní se ukazuje, že autoritářské režimy aktivně spolupracují – severokorejské zbraně a síly jsou přítomné na Ukrajině, strategické partnerství mezi Ruskem, Čínou a Severní Koreou, stejně jako kybernetické a hybridní útoky proti evropským a indo-pacifickým zemím.

Litevské angažmá v Indopacifiku tedy znamená uznání strategické vzájemné provázanosti bezpečnostních hrozeb mezi Evropou a asijsko-pacifickým regionem. Dále zahrnuje aktivní zapojení do multilaterální spolupráce s cílem posílit kolektivní obranu, kybernetickou bezpečnost a boj proti dezinformacím.

Litva rovněž usiluje o rozvoj diplomatických a vojensko-průmyslových vazeb prostřednictvím účasti na mezinárodních fórech, sdílení zpravodajských informací a formalizace partnerských dohod. V neposlední řadě tímto přispívá k upevnění demokratického bloku států, který čelí rostoucí autoritářské alianci Číny, Ruska, Severní Koreje a Íránu.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

před 1 hodinou

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

před 3 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 3 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 4 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 8 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 10 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy