Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.
Ministryně výslovně poukázala na skutečnost, že bezpečnostní hrozby nemají čistě regionální charakter, nýbrž jsou propojeny prostřednictvím globálních mocenských struktur a hybridních strategií autoritářských států. „Rychle se měnící globální bezpečnostní prostředí ukazuje, že výzvy, kterým čelí Evropa i indicko-tichomořská oblast, jsou přímo propojené. Například Japonsko a Litva sousedí s Ruskem a čelí podobným hrozbám,“ odůvodnila Šakalienė litevské angažmá.
Ministryně dále zdůraznila, že „vzhledem k současným a potenciálním agresivním krokům Ruska a Číny v obou regionech roste potřeba spolupráce se zeměmi IP4 – od kybernetické bezpečnosti a společných cvičení po spolupráci v oblasti obranného průmyslu a sdílení osvědčených postupů v oblasti kolektivní obrany a boje proti dezinformacím.“ Litva přistupuje k bezpečnostní problematice Indopacifiku nejen jako k záležitosti vojenské přítomnosti, ale i jako k prostoru hybridního soupeření a informačních operací.
Mezi klíčové cíle této strategie Šakalienė zařadila i „zavedení pravidelných formátů spolupráce na pracovní úrovni, rozšíření zpravodajských vazeb a formalizace dohod o sdílení informací.“ V tomto kontextu Litva usiluje o institucionální ukotvení své přítomnosti v regionu, které bude založeno na systematickém dialogu s partnery a budování důvěry prostřednictvím sdílení informací.
Během vystoupení na konferenci v Šanghaji Šakalienė odkázala na spolupráci se zeměmi IP4, tedy tzv. indo-pacifickou čtyřku: Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou, které úzce spolupracují se Spojenými státy na zajišťování bezpečnosti v regionu. Toto partnerství Litva vnímá jako páteř regionální stability a příležitost posílit vlastní obrannou odolnost prostřednictvím aliančních vazeb a výměny zkušeností.
„Litevské ministerstvo národní obrany si klade za cíl posílit spolupráci rozšířením diplomatického zastoupení v oblasti obrany, účastí na klíčových bezpečnostních iniciativách a podporou společných projektů v obranném průmyslu,“ uvádí se ve zprávě ministerstva. Tento výrok jasně dokládá snahu Litvy transformovat svůj zájem o region z proklamace na konkrétní aktivity, které budou mít diplomatický, vojensko-průmyslový a expertní rozměr.
Rostoucí spolupráce mezi Čínou, Ruskem, Severní Koreou a Íránem vyžaduje ještě silnější spojenectví a soudržnost partnerů od Atlantiku po Tichý oceán, jak upozornila Šakalienė. Již nyní se ukazuje, že autoritářské režimy aktivně spolupracují – severokorejské zbraně a síly jsou přítomné na Ukrajině, strategické partnerství mezi Ruskem, Čínou a Severní Koreou, stejně jako kybernetické a hybridní útoky proti evropským a indo-pacifickým zemím.
Litevské angažmá v Indopacifiku tedy znamená uznání strategické vzájemné provázanosti bezpečnostních hrozeb mezi Evropou a asijsko-pacifickým regionem. Dále zahrnuje aktivní zapojení do multilaterální spolupráce s cílem posílit kolektivní obranu, kybernetickou bezpečnost a boj proti dezinformacím.
Litva rovněž usiluje o rozvoj diplomatických a vojensko-průmyslových vazeb prostřednictvím účasti na mezinárodních fórech, sdílení zpravodajských informací a formalizace partnerských dohod. V neposlední řadě tímto přispívá k upevnění demokratického bloku států, který čelí rostoucí autoritářské alianci Číny, Ruska, Severní Koreje a Íránu.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
včera
Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump
včera
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák