Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Lev XIV., civilním jménem Robert Prevost, si zvolil své jméno jako odkaz na papeže Lva XIII., který na konci 19. století hájil práva dělníků během průmyslové revoluce. Nyní chce jeho nástupce sehrát podobnou roli – být morálním kompasem v digitální době, kdy se technologie začínají vymykat lidské kontrole.

„Církev nás učí dívat se k nebi, ale zároveň kráčet po zemi v souladu s dobou,“ řekl Paolo Benanti, františkán a poradce Vatikánu pro etiku AI. Upozornil, že snaha Vatikánu vstoupit do technologického diskurzu není nic neobvyklého.

Podle odborníků na inovace by bez zásahů států a morálních institucí mohla umělá inteligence zásadně ohrozit nejzranitelnější skupiny obyvatel. „Vatikán má obavy z vývoje AI, který by poškodil lidská práva, především u nízkokvalifikovaných pracovníků,“ uvedla Maria Savona, profesorka na univerzitách v Římě a Sussexu.

Lev XIV. tak navazuje na kroky svého předchůdce Františka, který již v roce 2020 zahájil iniciativu „Římské výzvy za etiku AI“, podepsanou mimo jiné společnostmi IBM a Cisco. Letos v lednu vydal Vatikán oficiální prohlášení, že bez regulací se může lidstvo stát „otroky vlastního díla“.

Jako absolvent matematiky a Američan má nový papež unikátní výchozí pozici – pochází ze země, která je domovem technologické revoluce, ale zároveň čelí důsledkům jejího neregulovaného vývoje. Prezident Donald Trump, který znovu vede Spojené státy, mezitím zrušil většinu bezpečnostních opatření zavedených Joem Bidenem a oznámil půlbilionový plán na rozvoj AI infrastruktury s podporou OpenAI.

Evropská unie, která dříve hrála roli přísného regulátora, mezitím upravuje své postoje a zaměřuje se spíše na posílení konkurenceschopnosti, než na striktní pravidla. Na únorovém AI summitu v Paříži se světoví lídři soustředili spíše na ekonomické dohody než na ochranné mantinely.

V tomto kontextu chce Vatikán využít svůj vliv a síť zejména v zemích globálního Jihu, aby pomohl „demokratizovat přístup k AI“, jak uvádí Savona. Regulace, která je nyní dominována Evropou a Západem, by podle ní měla být více globálně vyvážená.

Papež Lev si jako první duchovní hlava církve přímo volá s politickými vůdci na téma etiky AI – při rozhovoru s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou se oba shodli na potřebě „lidsky orientovaného vývoje AI“. Již loni vystoupil papež František na summitu G7 s projevem o AI, čímž se Vatikán pevně etabloval v debatě o budoucnosti digitálního světa.

Ani nový papež se však nevyhnul temné stránce technologie. Už týden po svém zvolení se na internetu objevil deepfake video, v němž údajně chválí burkinafaského prezidenta Ibrahima Traorého za jeho kritiku bohatství Vatikánu. Video bylo falešné – jen další ukázka zneužití AI k manipulaci veřejnosti.

Historie vztahu církve k vědě byla komplikovaná – připomeňme si případ Galilea, který byl odsouzen za své heliocentrické názory. Dnešní Vatikán se však snaží být partnerem vědy, ne jejím odpůrcem. Benanti upozorňuje, že mnozí vědci v historii byli také věřícími, a že konflikt mezi vírou a technologií je spíše moderní konstrukt.

Otázkou zůstává, zda papež dokáže přesvědčit ostatní, aby se k jeho vizi přidali. Jeho nástrojem není mocenský vliv, ale morální autorita.

„Vatikán má obrovskou morální sílu. Jeho hlas má váhu,“ shrnuje Savona. Pokud Lev XIV. uspěje, může se stát symbolem nové éry, kde duchovní hodnoty pomáhají formovat budoucnost umělé inteligence.