Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

Lev XIV., civilním jménem Robert Prevost, si zvolil své jméno jako odkaz na papeže Lva XIII., který na konci 19. století hájil práva dělníků během průmyslové revoluce. Nyní chce jeho nástupce sehrát podobnou roli – být morálním kompasem v digitální době, kdy se technologie začínají vymykat lidské kontrole.

„Církev nás učí dívat se k nebi, ale zároveň kráčet po zemi v souladu s dobou,“ řekl Paolo Benanti, františkán a poradce Vatikánu pro etiku AI. Upozornil, že snaha Vatikánu vstoupit do technologického diskurzu není nic neobvyklého.

Podle odborníků na inovace by bez zásahů států a morálních institucí mohla umělá inteligence zásadně ohrozit nejzranitelnější skupiny obyvatel. „Vatikán má obavy z vývoje AI, který by poškodil lidská práva, především u nízkokvalifikovaných pracovníků,“ uvedla Maria Savona, profesorka na univerzitách v Římě a Sussexu.

Lev XIV. tak navazuje na kroky svého předchůdce Františka, který již v roce 2020 zahájil iniciativu „Římské výzvy za etiku AI“, podepsanou mimo jiné společnostmi IBM a Cisco. Letos v lednu vydal Vatikán oficiální prohlášení, že bez regulací se může lidstvo stát „otroky vlastního díla“.

Jako absolvent matematiky a Američan má nový papež unikátní výchozí pozici – pochází ze země, která je domovem technologické revoluce, ale zároveň čelí důsledkům jejího neregulovaného vývoje. Prezident Donald Trump, který znovu vede Spojené státy, mezitím zrušil většinu bezpečnostních opatření zavedených Joem Bidenem a oznámil půlbilionový plán na rozvoj AI infrastruktury s podporou OpenAI.

Evropská unie, která dříve hrála roli přísného regulátora, mezitím upravuje své postoje a zaměřuje se spíše na posílení konkurenceschopnosti, než na striktní pravidla. Na únorovém AI summitu v Paříži se světoví lídři soustředili spíše na ekonomické dohody než na ochranné mantinely.

V tomto kontextu chce Vatikán využít svůj vliv a síť zejména v zemích globálního Jihu, aby pomohl „demokratizovat přístup k AI“, jak uvádí Savona. Regulace, která je nyní dominována Evropou a Západem, by podle ní měla být více globálně vyvážená.

Papež Lev si jako první duchovní hlava církve přímo volá s politickými vůdci na téma etiky AI – při rozhovoru s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou se oba shodli na potřebě „lidsky orientovaného vývoje AI“. Již loni vystoupil papež František na summitu G7 s projevem o AI, čímž se Vatikán pevně etabloval v debatě o budoucnosti digitálního světa.

Ani nový papež se však nevyhnul temné stránce technologie. Už týden po svém zvolení se na internetu objevil deepfake video, v němž údajně chválí burkinafaského prezidenta Ibrahima Traorého za jeho kritiku bohatství Vatikánu. Video bylo falešné – jen další ukázka zneužití AI k manipulaci veřejnosti.

Historie vztahu církve k vědě byla komplikovaná – připomeňme si případ Galilea, který byl odsouzen za své heliocentrické názory. Dnešní Vatikán se však snaží být partnerem vědy, ne jejím odpůrcem. Benanti upozorňuje, že mnozí vědci v historii byli také věřícími, a že konflikt mezi vírou a technologií je spíše moderní konstrukt.

Otázkou zůstává, zda papež dokáže přesvědčit ostatní, aby se k jeho vizi přidali. Jeho nástrojem není mocenský vliv, ale morální autorita.

„Vatikán má obrovskou morální sílu. Jeho hlas má váhu,“ shrnuje Savona. Pokud Lev XIV. uspěje, může se stát symbolem nové éry, kde duchovní hodnoty pomáhají formovat budoucnost umělé inteligence. 

Související

Marek Výborný

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež

I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.

Více souvisejících

papež Lev XIV. umělá inteligence (AI)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy