"Mír zajistíme silou." Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině má trhliny

Generál Kellogg, bývalý poradce pro národní bezpečnost během Trumpovy první administrativy, již dříve představil svůj přístup k ukončení konfliktu. Ve svém článku pro institut America First z dubna 2023 označil válku za „zbytečnou krizi způsobenou nekompetentní politikou Bidenovy administrativy“.

Podle jeho plánu by příměří zmrazilo frontové linie a donutilo obě strany usednout k jednacímu stolu. Plán však obsahuje řadu komplikovaných prvků, které by mohly narazit na odpor nejen Ukrajiny, ale i jejích spojenců.

Kellogg tvrdí, že Spojené státy by měly omezit svou přímou podporu Ukrajině. Jeho plán počítá s tím, že budoucí pomoc by byla poskytnuta spíše jako půjčka a podmíněna tím, že Ukrajina zahájí jednání s Ruskem.

Dlouhodobým cílem by bylo dosažení komplexní a ověřitelné mírové dohody, přičemž členství Ukrajiny v NATO by mělo být na neurčito pozastaveno. Tento přístup by měl Spojené státy uchránit před zatažením do dalšího konfliktu a zároveň umožnit obnovu amerických vojenských zásob, vyčerpaných dodávkami zbraní Kyjevu.

Kelloggův plán zahrnuje vyhlášení příměří a vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Rusko by za tento krok získalo částečné uvolnění sankcí, přičemž úplné zrušení by bylo možné až po dosažení mírové dohody.

Ukrajina by si mohla ponechat svůj nárok na osvobození okupovaných území, ale musela by se zavázat k jejich návratu výhradně diplomatickými prostředky. Kellogg uznává, že tento proces by pravděpodobně nebyl úspěšný, dokud by byl Vladimir Putin u moci.

Plán obsahuje řadu praktických i strategických problémů. Zmrazení frontových linií by mohlo vést k intenzivním bojům, neboť by Moskva usilovala o zisk co největšího území před uzavřením příměří. Demilitarizovaná zóna by vyžadovala masivní mezinárodní investice a pravděpodobně i přítomnost jednotek NATO či neangažovaných států, což by mohlo být obtížné zajistit a udržet.

Dalším rizikem je schopnost Ukrajiny odolávat dalším ruským útokům. Spojené státy vyrábějí měsíčně pouze 14 000 kusů dělostřelecké munice kalibru 155 mm, což je množství, které Ukrajina spotřebuje během pouhých 48 hodin. Přestože Kellogg volá po větší podpoře Ukrajiny, zároveň uznává, že americké výrobní kapacity nejsou schopny takovou poptávku pokrýt.

Plán reflektuje širší změnu priorit americké zahraniční politiky. Kellogg kritizuje Bidenovu administrativu za propagaci „západních hodnot, lidských práv a demokracie“ a klade důraz na pragmatické zájmy. Tento postoj přispívá k celkově pesimistickému výhledu, který předpokládá oslabení západní jednoty a větší ochotu ke kompromisům s Ruskem.

Plán nabízí Ukrajině možnost ukončit násilí v době, kdy čelí značným ztrátám a nedostatku lidských i materiálních zdrojů. Zároveň však otevírá prostor pro exploataci příměří ze strany Ruska. Putinova vláda by mohla využít jakékoli přestávky v bojích k dosažení svých strategických cílů, což by mohlo vést k prodloužení konfliktu a destabilizaci západní podpory Ukrajině.

Navrhovaný kompromis je tedy riskantní. Může sice přinést dočasnou úlevu, ale hrozí, že podkope dlouhodobou bezpečnostní stabilitu Evropy a umožní Putinovi dosáhnout jeho cílů prostřednictvím kombinace diplomatických a vojenských manévrů.