Mladí lidé prchají ze Slovenska. Zpátky do země se chce vrátit jen třetina

Už před pěti lety napříč médii kolovaly informace o odchodu vzdělaných lidí ze Slovenska. Podle serveru Novinky.cz odcházeli za prací především lidé do věku 30 let. Letos EuroZprávy.cz informovaly o dalším meziročním poklesu obyvatel země. Konkrétně šlo o 5920 osob. Z velké části je to způsobené poklesem počtu živě narozených dětí.  

Lepší renomé škol a vyšší uplatnění 

V Evropě je Slovensko jednou ze zemí, které jsou migrací mladých lidí postižené nejvíce. V České republice studuje nejvíce slovenských vysokoškoláků. Jen v roce 2018 v ČR nastoupilo 21 292 slovenských studentů, což znamenalo 7,4 % všech studentů v Česku. V témže roce studovalo na Slovensku pro změnu 12 706 zahraničních studentů na celou délku studia, asi o 20 tisíc méně, než kolik je slovenských studentů v zahraničí.  

Mezi hlavními důvody, proč studenti ze Slovenska odcházeli do zahraničí, bylo lepší renomé škol než u nich doma, zájem o zkušenost života v zahraničí a vyšší uplatnitelnost na trhu práce. V Česku se lepší renomé týká zejména univerzit v Praze, Brně a Olomouci.  

Server To dá rozum, který vytvořil analýzu, zveřejnil také vyjádření dvou studentů VŠ. „Myslím si, že na Slovensku chce hodně lidí studovat psychologii, je hodně zájemců. Já, když jsem o tom uvažovala, co po bakaláři, zdálo se mi, že by to mohlo mít nějakou váhu, mít diplom z Masarykovy univerzity oproti nějaké slovenské škole. Jakože neměla jsem to nějak ověřené, byl to můj pocit, že by i to mohlo pomoct. Byl to též jeden z hlavních faktorů, proč jsem se rozhodla, že to zkusím mimo Slovensko,“ vylíčila respondentka.  

Podle jiného z účastníků rozhovoru má student větší motivaci se na takové škole udržet kvůli prestiži. „Nebo už kvůli tomu, co pro tu školu udělal. Ze slovenských škol takový pocit jednoduše nemám,“ doplnil.  

Slovenský server Aktuality.sk loni uváděl, že až dvě třetiny mladých lidí studium v zahraničí zvažují nebo tam už studují. Rodiče to vidí podobně – až 85 % z nich potvrdilo, že má děti v zahraničí nebo je tam za studiem zvažuje poslat.  

Existuje i naděje 

Jen třetina mladých lidí přitom má jasno o návratu domů. Slovenská spořitelna coby největší banka v zemi spustila aktivity, aby je motivovala k návratu domů. Vyzývá je například k zahození strachu z investování, investicím do ETF nebo odvážnému pohledu na důchod. Spořitelna také nabízí aktuální pracovní nabídky ze Slovenska, možnost rozběhnout si podnikání či startup nebo letní stáže pro studenty, kteří už v zahraničí jsou. 

Aktuality.sk zveřejnily dva příběhy lidí, kteří se ze zahraničí vrátili. První z nich je fyzik a popularizátor vědy Samuel Kováčik. „V Irsku mi chyběl pocit zázemí, a to se už těžko buduje nanovo. Měl jsem pocit – a stále mám – že na Slovensku dokážu více přispět, vytvořit nějakou pozitivní změnu. V obou zemích jsem vnímal samozřejmě i negativa, ale tady mám pocit, že s jejich řešením dokážu trochu pomoct. A to je povzbudivý pocit,“ popsal. 

Podnikatel Jozef Žatko se s ním shodne. Studoval marketing a byznys na londýnské University of Westminster a newyorské Seton Hall University. „Jako nejstarší z osmi dětí jsem chtěl firmu táhnout. Zároveň se mnoho z mých kamarádů z prestižních světových univerzit začalo vracet na Slovensko. Viděli, že se tady dají realizovat nabyté vědomosti a zkušenosti.“ 

Češi a Slováci k sobě mají blízko 

Server E15 dělal vlastní průzkum mezi slovenskými studenty. Podle něj se většina z nich v ČR cítí dobře. Nejčastějším zdůvodněním studiu v Česku byla opět vyšší kvalita vzdělávání, prestiž škol a budoucí potenciál vyššího výdělku. Menší část studentů vnímala studium v ČR jako možnost se osamostatnit a jako výzvu.  

Navíc 77,7 % se ze strany spolužáků nesetkalo s nepřátelským chováním, 20,4 % se setkalo se slovními útoky nebo narážkami a 2 lidé s jiným než slovním napadením. Ze strany učitelů má zkušenost s nevhodnými poznámkami nebo chováním 10,7 % studentů právě z důvodu slovenské národnosti. Od studentů jsou kousavé narážky vnímány pozitivněji než ze strany profesorů. Přes 90 % všech respondentů uvedlo, že se mezi českými spolužáky cítí dobře.  

Důležitým faktorem je také národnostní provázanost. Jedna ze studentek uvedla skutečnost, že i když k sobě český a slovenský národ mají poměrně blízko, mladá generace Čechů a Slováků o společných dějinách mnohdy moc neví. Dle E15 se to týká i jazykového porozumění. „Jaký smysl má jít studovat do ČR, když se potom člověk nesnaží ani trochu asimilovat? Jen před zbytkem světa se tváříme jako bratři, ve skutečnosti tam tolik vroucnosti není,“ podotkl skepticky další ze studentů.