NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert

Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.

Jak to vypadá s Ukrajinou po vojenské stránce?

Sean upozorňuje, že ani ruská, ani ukrajinská armáda nezveřejňují podrobnosti o své situaci, ztrátách nebo morálce. To znamená, že jakékoliv hodnocení boje a jeho vývoje je nutně subjektivní. Přesto lze na základě dostupných informací učinit určité závěry.

Minulý rok se Ukrajina připravovala na dlouho očekávanou jarní ofenzivu, která měla za podpory západní vojenské techniky a výcviku prorazit ruské obranné linie. Ofenziva však nepřinesla rozhodující průlom a od té doby Rusko získalo iniciativu.

Rusko postupuje pomalu, ale systematicky v oblasti Donbasu, zatímco Ukrajina čelí rostoucím ztrátám. Nedostatek vojáků a závislost na západní podpoře vytvářejí na Kyjev enormní tlak.

V srpnu se Ukrajina pokusila zmírnit tlak na Donbas odvážným vpádem na ruské území v Kurské oblasti. Přestože překvapila, roztříštila své omezené síly na větší území, což Rusko využilo k posílení tlaku v Donbasu.

Rusko nyní spoléhá na opotřebovávací válku, při níž čelí enormním ztrátám, ale snaží se získat co největší území před možnými mírovými jednáními, která by mohla nastat po změně administrativy v USA.

Jak účinné jsou severokorejské jednotky?

Rusko údajně trénuje až 12 000 severokorejských vojáků. Přestože jejich efektivita na bojišti není jasná, množství vojáků může mít vlastní hodnotu.

Severokorejští vojáci mohou čelit jazykovým bariérám a neznalosti ruské taktiky. Existují však obavy, že by mohli být využíváni jako „potrava pro děla“ na ochranu ruských vojáků. Podle zpráv byly rodiny severokorejských vojáků zadrženy, aby zajistily jejich návrat po splnění mise.

Co znamená nasazení protipěchotních min?

Protipěchotní miny jsou kontroverzní zbraně s dlouhodobými následky. Tradiční miny, včetně ruských, se aktivují mechanicky, zatímco americké miny jsou elektronické a nebezpečné jen po dobu 1–40 hodin, dokud mají nabité baterie.

Mines mohou být klíčové při obraně proti nepřátelským útokům. USA nedávno schválily dodávku těchto min Ukrajině, což je důkazem rostoucího tlaku na ukrajinské obranné linie.

Jaký vliv by mělo, kdyby Donald Trump prosadil příměří?

Donald Trump tvrdí, že by válku dokázal ukončit během 24 hodin. Možnosti zahrnují vyjednání mírové dohody nebo její vynucení. Avšak vzhledem k současné dynamice na bojišti, kde má Rusko iniciativu, je nepravděpodobné, že by Vladimir Putin byl ochoten k ústupkům.

Trump by mohl využít americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajiny jako páku vůči Volodymyru Zelenskému, ale jeho vliv na Putina je nejasný. Zastavení konfliktu by mohlo přinést dlouhodobou stabilitu, avšak hrozí, že by bylo vnímáno jako odměna za ruskou agresi.

Mohou evropské země nahradit americkou vojenskou podporu Ukrajině?

I kdyby Evropa chtěla kompenzovat případný výpadek americké podpory, není pravděpodobné, že by mohla dosáhnout stejné úrovně. Evropa by musela zvážit přímé zapojení, například zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by však znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem.

Má Velká Británie systém obrany proti hypersonickým střelám?

Británie nemá obranný systém srovnatelný s izraelským Iron Dome. Raketová obrana je nákladná a vyžaduje dlouhodobé investice. Britské ozbrojené síly by se spoléhaly na varovné systémy NATO a bojovou pohotovost stíhaček, ale proti moderním hypersonickým střelám by současná obrana byla nedostatečná.

Proč Velká Británie nepřipravuje své občany na možnou válku s Ruskem podobně jako Finsko?

Podle analytika se Spojené království od pádu Sovětského svazu přizpůsobilo tzv. "mírové dividendě", což vedlo k výraznému snížení výdajů na obranu. I když britská armáda nadále zasahovala v různých konfliktech po celém světě, tyto operace byly spíše expediční povahy a vedeny z vlastního rozhodnutí.

Rusko a Čína sice byly vnímány jako hlavní hrozby při definování potřeb britských ozbrojených sil, málokdo však očekával rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu. Následky této nevyprovokované agrese budou mít dlouhodobé dopady na bezpečnost nejen v Evropě, ale i ve světě.

Třicet let podfinancování obrany však nelze napravit přes noc. Proto byla zahájena strategická obranná revize, která má určit nový směr v budování obranných kapacit Velké Británie. Záměr zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP je sice ambiciózní, ale odborníci varují, že bude třeba mnohem více investic, aby země disponovala věrohodnou obrannou strategií.

Velká Británie se nyní musí zaměřit na přebudování své armády, včetně konvenční i jaderné složky, aby mohla prokázat odstrašující sílu vůči případným agresorům. Problémem však zůstává britské fiskální prostředí, které omezuje možnost velkých investic do obrany bez nutnosti škrtů jinde.

Krátkodobě lze předpokládat, že Rusko bude několik let obnovovat své zásoby vojenské techniky a posilovat kapacity, než bude schopné znovu představovat přímou hrozbu. Pro Velkou Británii však toto období představuje jen omezený čas na obnovu vlastních obranných sil.

Proč Zelenskyj naznačil ochotu přijmout příměří a ztrátu území?

Podle Seana Bella je pravděpodobné, že tento postoj není náhodný. Zelenskyj byl dosud velmi úspěšný ve využívání mezinárodních médií k udržení pozornosti světa na konflikt s Ruskem.

Ukrajina však čelí stále většímu tlaku na frontě, nedostatku munice a rostoucím ztrátám, což komplikuje její schopnost odolat ruské ofenzivě. Podporu Ukrajině doposud zajišťovala administrativa prezidenta Joea Bidena, zatímco Donald Trump, který má brzy nastoupit do úřadu, klade důraz na ukončení války.

Zelenskyj pravděpodobně přehodnocuje svou vyjednávací strategii před Trumpovou inaugurací v lednu. Jeho vyjádření, že lidé jsou důležitější než území, naznačují, že jeho prioritou je dlouhodobé zabezpečení a prosperita ukrajinského národa.

Hrozí Evropě válka?

Pravděpodobnost rozsáhlé války v Evropě je podle Bella velmi nízká. I když Rusko před invazí na Ukrajinu v roce 2022 disponovalo věrohodnou vojenskou silou, konflikt odhalil jeho slabiny. Obnova ruských kapacit potrvá roky.

Putin však může pokračovat v agresi, pokud bude věřit, že přínosy převáží rizika. Evropské země se mezitím posilují a NATO zůstává silným odstrašujícím faktorem.

Měla by Ukrajina dostat silnější zbraně?

Poskytování vojenské podpory Ukrajině bylo vždy otázkou rovnováhy mezi podporou a obavami z eskalace konfliktu na globální úroveň. Tento přístup však může být vnímán jako slabost, a to nejen Putinem, ale i dalšími autoritářskými státy.

Historie ukazuje, že agresory odradí pouze síla. Ukrajina by tedy mohla těžit z většího množství zbraní, které by pomohly zastavit ruskou agresi, aniž by došlo k dalšímu rozšíření války. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 21 minutami

včera

včera

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

včera

včera

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučila s kariérou stylově v Heerenveenu. Aplaudovala jí zaplněná hala

Na nedávných zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo se rozloučila se svou olympijskou kariérou. Nyní se v nizozemském Heerenvenu na vícebojařském mistrovství světa definitivně rozloučila Martina Sáblíková s celou kariérou. Konkrétně se tak stalo na její oblíbené tříkilometrové trati, na níž se během bohaté a úspěšné kariéry stala trojnásobnou olympijskou šampionkou. Její poslední jízda na této distanci však nebyla o výsledku a času. Bylo to zkrátka jedno velké loučení rychlobruslařské legendy, které během jejího posledního kola aplaudovala zaplněná hala.

včera

včera

Martin Kupka

Politici reagují na Moravcův konec. Opozice bude bojovat za nezávislou ČT

Na dnes oznámený konec moderátora Václava Moravce v České televizi reagují i politici. Šéf občanských demokratů Martin Kupka slíbil, že jeho strana bude pečlivě hlídat dění kolem veřejnoprávní televize. Piráti nechtějí dovolit, aby ČT potkal osud, jaký je znám například ze sousedního Slovenska. 

včera

Robert Fico

Fico opět útočí na Zelenského kvůli zastaveným dodávkám ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) bude v příštím týdnu jednat se zástupci Evropské unie o obnovení dodávek ropy, které podle Bratislavy zastavil Kyjev. Fico dokonce prohlásil, že pokud ropovod Družba není poškozený, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý schopný ho poškodit. 

Aktualizováno včera

Írán, ilustrační fotografie.

Je rozhodnuto. Íránští duchovní už zvolili nového nejvyššího vůdce

V Íránu se podle nejnovějších informací již rozhodlo o tom, kdo se stane novým nejvyšším vůdcem. Identita nástupce ajatolláha Chameneího však ještě nebyla odhalena. Může to souviset i s nebezpečím, které dotyčnému hrozí. Izraelská armáda totiž předem varovala příštího vůdce, že se na něj zaměří. 

včera

Ilustrační fotografie.

Nafta za týden zdražila až o pět korun. Jedna věc naznačuje další výrazné zdražení

Nafta v Česku se včera průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Poprvé od května 2024 se tudíž prodávala za cenu vyšší než 38 Kč/l, jak vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o takřka 5 Kč/l neboli o bezmála 15 %. Benzín se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých 7 % dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak

Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) neváhal současné světové konflikty označit za další světovou válku. Írán, Rusko a KLDR tvoří osu zla, řekl Lipavký v Partii na stanici CNN Prima News. Podle nynějšího šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) se v Íránu odehrává konflikt lokálního charakteru. 

včera

včera

Olympijské centrum Milána

Česko má první medaili ze zimní paralympiády po 16 letech. Stříbro získala biatlonistka Edlingerová

Hned v první soutěžní den zimních paralympijských her se česká výprava dočkala cenného kovu. Navíc se jedná o první medaili ze zimní paralympiády po dlouhých 16 letech. Konkrétně se o ni postarala biatlonistka Carina Edlingerová, když ve sprintu dojela druhá za vítěznou Číňankou Wangovou. Neztratila se ani druhá česká reprezentantka Simona Bubeníčková, která se svým trasérem Davidem Šrůtkem skončila těsně pod stupni vítězů čtvrtá.

včera

včera

Abbás Arakčí

Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu

Íránská výzva k deeskalaci na Blízkém východě se nesetkala s pochopením, konstatoval šéf íránské diplomacie Abbás Aráqčí. Podle Teheránu za to může americký prezident Donald Trump, který zneužil gesto íránského režimu směrem k sousedům. 

včera

Vaše letadlové lodě už nepotřebujeme, vzkázal Trump do Británie

Americký prezident Donald Trump vzkázal Britům, že jejich letadlové lodě už na Blízkém východě nejsou potřeba. Britského premiéra Keira Starmera nařkl z toho, že se chce přiživit na úspěchu aktuálně vojenské kampaně proti Íránu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy