NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert

Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.

Jak to vypadá s Ukrajinou po vojenské stránce?

Sean upozorňuje, že ani ruská, ani ukrajinská armáda nezveřejňují podrobnosti o své situaci, ztrátách nebo morálce. To znamená, že jakékoliv hodnocení boje a jeho vývoje je nutně subjektivní. Přesto lze na základě dostupných informací učinit určité závěry.

Minulý rok se Ukrajina připravovala na dlouho očekávanou jarní ofenzivu, která měla za podpory západní vojenské techniky a výcviku prorazit ruské obranné linie. Ofenziva však nepřinesla rozhodující průlom a od té doby Rusko získalo iniciativu.

Rusko postupuje pomalu, ale systematicky v oblasti Donbasu, zatímco Ukrajina čelí rostoucím ztrátám. Nedostatek vojáků a závislost na západní podpoře vytvářejí na Kyjev enormní tlak.

V srpnu se Ukrajina pokusila zmírnit tlak na Donbas odvážným vpádem na ruské území v Kurské oblasti. Přestože překvapila, roztříštila své omezené síly na větší území, což Rusko využilo k posílení tlaku v Donbasu.

Rusko nyní spoléhá na opotřebovávací válku, při níž čelí enormním ztrátám, ale snaží se získat co největší území před možnými mírovými jednáními, která by mohla nastat po změně administrativy v USA.

Jak účinné jsou severokorejské jednotky?

Rusko údajně trénuje až 12 000 severokorejských vojáků. Přestože jejich efektivita na bojišti není jasná, množství vojáků může mít vlastní hodnotu.

Severokorejští vojáci mohou čelit jazykovým bariérám a neznalosti ruské taktiky. Existují však obavy, že by mohli být využíváni jako „potrava pro děla“ na ochranu ruských vojáků. Podle zpráv byly rodiny severokorejských vojáků zadrženy, aby zajistily jejich návrat po splnění mise.

Co znamená nasazení protipěchotních min?

Protipěchotní miny jsou kontroverzní zbraně s dlouhodobými následky. Tradiční miny, včetně ruských, se aktivují mechanicky, zatímco americké miny jsou elektronické a nebezpečné jen po dobu 1–40 hodin, dokud mají nabité baterie.

Mines mohou být klíčové při obraně proti nepřátelským útokům. USA nedávno schválily dodávku těchto min Ukrajině, což je důkazem rostoucího tlaku na ukrajinské obranné linie.

Jaký vliv by mělo, kdyby Donald Trump prosadil příměří?

Donald Trump tvrdí, že by válku dokázal ukončit během 24 hodin. Možnosti zahrnují vyjednání mírové dohody nebo její vynucení. Avšak vzhledem k současné dynamice na bojišti, kde má Rusko iniciativu, je nepravděpodobné, že by Vladimir Putin byl ochoten k ústupkům.

Trump by mohl využít americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajiny jako páku vůči Volodymyru Zelenskému, ale jeho vliv na Putina je nejasný. Zastavení konfliktu by mohlo přinést dlouhodobou stabilitu, avšak hrozí, že by bylo vnímáno jako odměna za ruskou agresi.

Mohou evropské země nahradit americkou vojenskou podporu Ukrajině?

I kdyby Evropa chtěla kompenzovat případný výpadek americké podpory, není pravděpodobné, že by mohla dosáhnout stejné úrovně. Evropa by musela zvážit přímé zapojení, například zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by však znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem.

Má Velká Británie systém obrany proti hypersonickým střelám?

Británie nemá obranný systém srovnatelný s izraelským Iron Dome. Raketová obrana je nákladná a vyžaduje dlouhodobé investice. Britské ozbrojené síly by se spoléhaly na varovné systémy NATO a bojovou pohotovost stíhaček, ale proti moderním hypersonickým střelám by současná obrana byla nedostatečná.

Proč Velká Británie nepřipravuje své občany na možnou válku s Ruskem podobně jako Finsko?

Podle analytika se Spojené království od pádu Sovětského svazu přizpůsobilo tzv. "mírové dividendě", což vedlo k výraznému snížení výdajů na obranu. I když britská armáda nadále zasahovala v různých konfliktech po celém světě, tyto operace byly spíše expediční povahy a vedeny z vlastního rozhodnutí.

Rusko a Čína sice byly vnímány jako hlavní hrozby při definování potřeb britských ozbrojených sil, málokdo však očekával rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu. Následky této nevyprovokované agrese budou mít dlouhodobé dopady na bezpečnost nejen v Evropě, ale i ve světě.

Třicet let podfinancování obrany však nelze napravit přes noc. Proto byla zahájena strategická obranná revize, která má určit nový směr v budování obranných kapacit Velké Británie. Záměr zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP je sice ambiciózní, ale odborníci varují, že bude třeba mnohem více investic, aby země disponovala věrohodnou obrannou strategií.

Velká Británie se nyní musí zaměřit na přebudování své armády, včetně konvenční i jaderné složky, aby mohla prokázat odstrašující sílu vůči případným agresorům. Problémem však zůstává britské fiskální prostředí, které omezuje možnost velkých investic do obrany bez nutnosti škrtů jinde.

Krátkodobě lze předpokládat, že Rusko bude několik let obnovovat své zásoby vojenské techniky a posilovat kapacity, než bude schopné znovu představovat přímou hrozbu. Pro Velkou Británii však toto období představuje jen omezený čas na obnovu vlastních obranných sil.

Proč Zelenskyj naznačil ochotu přijmout příměří a ztrátu území?

Podle Seana Bella je pravděpodobné, že tento postoj není náhodný. Zelenskyj byl dosud velmi úspěšný ve využívání mezinárodních médií k udržení pozornosti světa na konflikt s Ruskem.

Ukrajina však čelí stále většímu tlaku na frontě, nedostatku munice a rostoucím ztrátám, což komplikuje její schopnost odolat ruské ofenzivě. Podporu Ukrajině doposud zajišťovala administrativa prezidenta Joea Bidena, zatímco Donald Trump, který má brzy nastoupit do úřadu, klade důraz na ukončení války.

Zelenskyj pravděpodobně přehodnocuje svou vyjednávací strategii před Trumpovou inaugurací v lednu. Jeho vyjádření, že lidé jsou důležitější než území, naznačují, že jeho prioritou je dlouhodobé zabezpečení a prosperita ukrajinského národa.

Hrozí Evropě válka?

Pravděpodobnost rozsáhlé války v Evropě je podle Bella velmi nízká. I když Rusko před invazí na Ukrajinu v roce 2022 disponovalo věrohodnou vojenskou silou, konflikt odhalil jeho slabiny. Obnova ruských kapacit potrvá roky.

Putin však může pokračovat v agresi, pokud bude věřit, že přínosy převáží rizika. Evropské země se mezitím posilují a NATO zůstává silným odstrašujícím faktorem.

Měla by Ukrajina dostat silnější zbraně?

Poskytování vojenské podpory Ukrajině bylo vždy otázkou rovnováhy mezi podporou a obavami z eskalace konfliktu na globální úroveň. Tento přístup však může být vnímán jako slabost, a to nejen Putinem, ale i dalšími autoritářskými státy.

Historie ukazuje, že agresory odradí pouze síla. Ukrajina by tedy mohla těžit z většího množství zbraní, které by pomohly zastavit ruskou agresi, aniž by došlo k dalšímu rozšíření války. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

včera

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

29. března 2026 21:22

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy