NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert

Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.

Jak to vypadá s Ukrajinou po vojenské stránce?

Sean upozorňuje, že ani ruská, ani ukrajinská armáda nezveřejňují podrobnosti o své situaci, ztrátách nebo morálce. To znamená, že jakékoliv hodnocení boje a jeho vývoje je nutně subjektivní. Přesto lze na základě dostupných informací učinit určité závěry.

Minulý rok se Ukrajina připravovala na dlouho očekávanou jarní ofenzivu, která měla za podpory západní vojenské techniky a výcviku prorazit ruské obranné linie. Ofenziva však nepřinesla rozhodující průlom a od té doby Rusko získalo iniciativu.

Rusko postupuje pomalu, ale systematicky v oblasti Donbasu, zatímco Ukrajina čelí rostoucím ztrátám. Nedostatek vojáků a závislost na západní podpoře vytvářejí na Kyjev enormní tlak.

V srpnu se Ukrajina pokusila zmírnit tlak na Donbas odvážným vpádem na ruské území v Kurské oblasti. Přestože překvapila, roztříštila své omezené síly na větší území, což Rusko využilo k posílení tlaku v Donbasu.

Rusko nyní spoléhá na opotřebovávací válku, při níž čelí enormním ztrátám, ale snaží se získat co největší území před možnými mírovými jednáními, která by mohla nastat po změně administrativy v USA.

Jak účinné jsou severokorejské jednotky?

Rusko údajně trénuje až 12 000 severokorejských vojáků. Přestože jejich efektivita na bojišti není jasná, množství vojáků může mít vlastní hodnotu.

Severokorejští vojáci mohou čelit jazykovým bariérám a neznalosti ruské taktiky. Existují však obavy, že by mohli být využíváni jako „potrava pro děla“ na ochranu ruských vojáků. Podle zpráv byly rodiny severokorejských vojáků zadrženy, aby zajistily jejich návrat po splnění mise.

Co znamená nasazení protipěchotních min?

Protipěchotní miny jsou kontroverzní zbraně s dlouhodobými následky. Tradiční miny, včetně ruských, se aktivují mechanicky, zatímco americké miny jsou elektronické a nebezpečné jen po dobu 1–40 hodin, dokud mají nabité baterie.

Mines mohou být klíčové při obraně proti nepřátelským útokům. USA nedávno schválily dodávku těchto min Ukrajině, což je důkazem rostoucího tlaku na ukrajinské obranné linie.

Jaký vliv by mělo, kdyby Donald Trump prosadil příměří?

Donald Trump tvrdí, že by válku dokázal ukončit během 24 hodin. Možnosti zahrnují vyjednání mírové dohody nebo její vynucení. Avšak vzhledem k současné dynamice na bojišti, kde má Rusko iniciativu, je nepravděpodobné, že by Vladimir Putin byl ochoten k ústupkům.

Trump by mohl využít americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajiny jako páku vůči Volodymyru Zelenskému, ale jeho vliv na Putina je nejasný. Zastavení konfliktu by mohlo přinést dlouhodobou stabilitu, avšak hrozí, že by bylo vnímáno jako odměna za ruskou agresi.

Mohou evropské země nahradit americkou vojenskou podporu Ukrajině?

I kdyby Evropa chtěla kompenzovat případný výpadek americké podpory, není pravděpodobné, že by mohla dosáhnout stejné úrovně. Evropa by musela zvážit přímé zapojení, například zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by však znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem.

Má Velká Británie systém obrany proti hypersonickým střelám?

Británie nemá obranný systém srovnatelný s izraelským Iron Dome. Raketová obrana je nákladná a vyžaduje dlouhodobé investice. Britské ozbrojené síly by se spoléhaly na varovné systémy NATO a bojovou pohotovost stíhaček, ale proti moderním hypersonickým střelám by současná obrana byla nedostatečná.

Proč Velká Británie nepřipravuje své občany na možnou válku s Ruskem podobně jako Finsko?

Podle analytika se Spojené království od pádu Sovětského svazu přizpůsobilo tzv. "mírové dividendě", což vedlo k výraznému snížení výdajů na obranu. I když britská armáda nadále zasahovala v různých konfliktech po celém světě, tyto operace byly spíše expediční povahy a vedeny z vlastního rozhodnutí.

Rusko a Čína sice byly vnímány jako hlavní hrozby při definování potřeb britských ozbrojených sil, málokdo však očekával rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu. Následky této nevyprovokované agrese budou mít dlouhodobé dopady na bezpečnost nejen v Evropě, ale i ve světě.

Třicet let podfinancování obrany však nelze napravit přes noc. Proto byla zahájena strategická obranná revize, která má určit nový směr v budování obranných kapacit Velké Británie. Záměr zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP je sice ambiciózní, ale odborníci varují, že bude třeba mnohem více investic, aby země disponovala věrohodnou obrannou strategií.

Velká Británie se nyní musí zaměřit na přebudování své armády, včetně konvenční i jaderné složky, aby mohla prokázat odstrašující sílu vůči případným agresorům. Problémem však zůstává britské fiskální prostředí, které omezuje možnost velkých investic do obrany bez nutnosti škrtů jinde.

Krátkodobě lze předpokládat, že Rusko bude několik let obnovovat své zásoby vojenské techniky a posilovat kapacity, než bude schopné znovu představovat přímou hrozbu. Pro Velkou Británii však toto období představuje jen omezený čas na obnovu vlastních obranných sil.

Proč Zelenskyj naznačil ochotu přijmout příměří a ztrátu území?

Podle Seana Bella je pravděpodobné, že tento postoj není náhodný. Zelenskyj byl dosud velmi úspěšný ve využívání mezinárodních médií k udržení pozornosti světa na konflikt s Ruskem.

Ukrajina však čelí stále většímu tlaku na frontě, nedostatku munice a rostoucím ztrátám, což komplikuje její schopnost odolat ruské ofenzivě. Podporu Ukrajině doposud zajišťovala administrativa prezidenta Joea Bidena, zatímco Donald Trump, který má brzy nastoupit do úřadu, klade důraz na ukončení války.

Zelenskyj pravděpodobně přehodnocuje svou vyjednávací strategii před Trumpovou inaugurací v lednu. Jeho vyjádření, že lidé jsou důležitější než území, naznačují, že jeho prioritou je dlouhodobé zabezpečení a prosperita ukrajinského národa.

Hrozí Evropě válka?

Pravděpodobnost rozsáhlé války v Evropě je podle Bella velmi nízká. I když Rusko před invazí na Ukrajinu v roce 2022 disponovalo věrohodnou vojenskou silou, konflikt odhalil jeho slabiny. Obnova ruských kapacit potrvá roky.

Putin však může pokračovat v agresi, pokud bude věřit, že přínosy převáží rizika. Evropské země se mezitím posilují a NATO zůstává silným odstrašujícím faktorem.

Měla by Ukrajina dostat silnější zbraně?

Poskytování vojenské podpory Ukrajině bylo vždy otázkou rovnováhy mezi podporou a obavami z eskalace konfliktu na globální úroveň. Tento přístup však může být vnímán jako slabost, a to nejen Putinem, ale i dalšími autoritářskými státy.

Historie ukazuje, že agresory odradí pouze síla. Ukrajina by tedy mohla těžit z většího množství zbraní, které by pomohly zastavit ruskou agresi, aniž by došlo k dalšímu rozšíření války. 

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

31. července 2026 21:11

31. července 2026 20:34

31. července 2026 19:52

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

31. července 2026 19:03

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

31. července 2026 18:15

První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval

Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy