NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert

Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.

Jak to vypadá s Ukrajinou po vojenské stránce?

Sean upozorňuje, že ani ruská, ani ukrajinská armáda nezveřejňují podrobnosti o své situaci, ztrátách nebo morálce. To znamená, že jakékoliv hodnocení boje a jeho vývoje je nutně subjektivní. Přesto lze na základě dostupných informací učinit určité závěry.

Minulý rok se Ukrajina připravovala na dlouho očekávanou jarní ofenzivu, která měla za podpory západní vojenské techniky a výcviku prorazit ruské obranné linie. Ofenziva však nepřinesla rozhodující průlom a od té doby Rusko získalo iniciativu.

Rusko postupuje pomalu, ale systematicky v oblasti Donbasu, zatímco Ukrajina čelí rostoucím ztrátám. Nedostatek vojáků a závislost na západní podpoře vytvářejí na Kyjev enormní tlak.

V srpnu se Ukrajina pokusila zmírnit tlak na Donbas odvážným vpádem na ruské území v Kurské oblasti. Přestože překvapila, roztříštila své omezené síly na větší území, což Rusko využilo k posílení tlaku v Donbasu.

Rusko nyní spoléhá na opotřebovávací válku, při níž čelí enormním ztrátám, ale snaží se získat co největší území před možnými mírovými jednáními, která by mohla nastat po změně administrativy v USA.

Jak účinné jsou severokorejské jednotky?

Rusko údajně trénuje až 12 000 severokorejských vojáků. Přestože jejich efektivita na bojišti není jasná, množství vojáků může mít vlastní hodnotu.

Severokorejští vojáci mohou čelit jazykovým bariérám a neznalosti ruské taktiky. Existují však obavy, že by mohli být využíváni jako „potrava pro děla“ na ochranu ruských vojáků. Podle zpráv byly rodiny severokorejských vojáků zadrženy, aby zajistily jejich návrat po splnění mise.

Co znamená nasazení protipěchotních min?

Protipěchotní miny jsou kontroverzní zbraně s dlouhodobými následky. Tradiční miny, včetně ruských, se aktivují mechanicky, zatímco americké miny jsou elektronické a nebezpečné jen po dobu 1–40 hodin, dokud mají nabité baterie.

Mines mohou být klíčové při obraně proti nepřátelským útokům. USA nedávno schválily dodávku těchto min Ukrajině, což je důkazem rostoucího tlaku na ukrajinské obranné linie.

Jaký vliv by mělo, kdyby Donald Trump prosadil příměří?

Donald Trump tvrdí, že by válku dokázal ukončit během 24 hodin. Možnosti zahrnují vyjednání mírové dohody nebo její vynucení. Avšak vzhledem k současné dynamice na bojišti, kde má Rusko iniciativu, je nepravděpodobné, že by Vladimir Putin byl ochoten k ústupkům.

Trump by mohl využít americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajiny jako páku vůči Volodymyru Zelenskému, ale jeho vliv na Putina je nejasný. Zastavení konfliktu by mohlo přinést dlouhodobou stabilitu, avšak hrozí, že by bylo vnímáno jako odměna za ruskou agresi.

Mohou evropské země nahradit americkou vojenskou podporu Ukrajině?

I kdyby Evropa chtěla kompenzovat případný výpadek americké podpory, není pravděpodobné, že by mohla dosáhnout stejné úrovně. Evropa by musela zvážit přímé zapojení, například zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by však znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem.

Má Velká Británie systém obrany proti hypersonickým střelám?

Británie nemá obranný systém srovnatelný s izraelským Iron Dome. Raketová obrana je nákladná a vyžaduje dlouhodobé investice. Britské ozbrojené síly by se spoléhaly na varovné systémy NATO a bojovou pohotovost stíhaček, ale proti moderním hypersonickým střelám by současná obrana byla nedostatečná.

Proč Velká Británie nepřipravuje své občany na možnou válku s Ruskem podobně jako Finsko?

Podle analytika se Spojené království od pádu Sovětského svazu přizpůsobilo tzv. "mírové dividendě", což vedlo k výraznému snížení výdajů na obranu. I když britská armáda nadále zasahovala v různých konfliktech po celém světě, tyto operace byly spíše expediční povahy a vedeny z vlastního rozhodnutí.

Rusko a Čína sice byly vnímány jako hlavní hrozby při definování potřeb britských ozbrojených sil, málokdo však očekával rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu. Následky této nevyprovokované agrese budou mít dlouhodobé dopady na bezpečnost nejen v Evropě, ale i ve světě.

Třicet let podfinancování obrany však nelze napravit přes noc. Proto byla zahájena strategická obranná revize, která má určit nový směr v budování obranných kapacit Velké Británie. Záměr zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP je sice ambiciózní, ale odborníci varují, že bude třeba mnohem více investic, aby země disponovala věrohodnou obrannou strategií.

Velká Británie se nyní musí zaměřit na přebudování své armády, včetně konvenční i jaderné složky, aby mohla prokázat odstrašující sílu vůči případným agresorům. Problémem však zůstává britské fiskální prostředí, které omezuje možnost velkých investic do obrany bez nutnosti škrtů jinde.

Krátkodobě lze předpokládat, že Rusko bude několik let obnovovat své zásoby vojenské techniky a posilovat kapacity, než bude schopné znovu představovat přímou hrozbu. Pro Velkou Británii však toto období představuje jen omezený čas na obnovu vlastních obranných sil.

Proč Zelenskyj naznačil ochotu přijmout příměří a ztrátu území?

Podle Seana Bella je pravděpodobné, že tento postoj není náhodný. Zelenskyj byl dosud velmi úspěšný ve využívání mezinárodních médií k udržení pozornosti světa na konflikt s Ruskem.

Ukrajina však čelí stále většímu tlaku na frontě, nedostatku munice a rostoucím ztrátám, což komplikuje její schopnost odolat ruské ofenzivě. Podporu Ukrajině doposud zajišťovala administrativa prezidenta Joea Bidena, zatímco Donald Trump, který má brzy nastoupit do úřadu, klade důraz na ukončení války.

Zelenskyj pravděpodobně přehodnocuje svou vyjednávací strategii před Trumpovou inaugurací v lednu. Jeho vyjádření, že lidé jsou důležitější než území, naznačují, že jeho prioritou je dlouhodobé zabezpečení a prosperita ukrajinského národa.

Hrozí Evropě válka?

Pravděpodobnost rozsáhlé války v Evropě je podle Bella velmi nízká. I když Rusko před invazí na Ukrajinu v roce 2022 disponovalo věrohodnou vojenskou silou, konflikt odhalil jeho slabiny. Obnova ruských kapacit potrvá roky.

Putin však může pokračovat v agresi, pokud bude věřit, že přínosy převáží rizika. Evropské země se mezitím posilují a NATO zůstává silným odstrašujícím faktorem.

Měla by Ukrajina dostat silnější zbraně?

Poskytování vojenské podpory Ukrajině bylo vždy otázkou rovnováhy mezi podporou a obavami z eskalace konfliktu na globální úroveň. Tento přístup však může být vnímán jako slabost, a to nejen Putinem, ale i dalšími autoritářskými státy.

Historie ukazuje, že agresory odradí pouze síla. Ukrajina by tedy mohla těžit z většího množství zbraní, které by pomohly zastavit ruskou agresi, aniž by došlo k dalšímu rozšíření války. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

před 18 minutami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

před 2 hodinami

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

před 2 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

před 3 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 4 hodinami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

MS v hokeji

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

včera

Donald Trump

Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa

Prezident Donald Trump využil svých exekutivních pravomocí a nařídil plošné snížení cen léků na předpis ve Spojených státech. Cílem je srovnat ceny s ostatními vyspělými zeměmi. Tento krok okamžitě způsobil výkyvy na burzách – akcie farmaceutických společností nejprve prudce oslabily, později se ale zotavily kvůli pochybnostem o skutečném rozsahu reformy.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

"Teď jde o všechno." Koalice Spolu zahájila předvolební kampaň, podpořil ji Bolek Polívka

Koalice Spolu zahájila v Praze politickou kampaň, která je podle jejích slov vůbec největší roadshow v historii České republiky. Pod názvem „Teď jde o všechno“ plánují lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL během šesti týdnů navštívit více než dvě stovky měst a obcí po celé republice, kde chtějí diskutovat s voliči o budoucnosti země a přesvědčit je o pokračování v aktuálním vládním kurzu.

včera

Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ

V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy