NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert

Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.

Jak to vypadá s Ukrajinou po vojenské stránce?

Sean upozorňuje, že ani ruská, ani ukrajinská armáda nezveřejňují podrobnosti o své situaci, ztrátách nebo morálce. To znamená, že jakékoliv hodnocení boje a jeho vývoje je nutně subjektivní. Přesto lze na základě dostupných informací učinit určité závěry.

Minulý rok se Ukrajina připravovala na dlouho očekávanou jarní ofenzivu, která měla za podpory západní vojenské techniky a výcviku prorazit ruské obranné linie. Ofenziva však nepřinesla rozhodující průlom a od té doby Rusko získalo iniciativu.

Rusko postupuje pomalu, ale systematicky v oblasti Donbasu, zatímco Ukrajina čelí rostoucím ztrátám. Nedostatek vojáků a závislost na západní podpoře vytvářejí na Kyjev enormní tlak.

V srpnu se Ukrajina pokusila zmírnit tlak na Donbas odvážným vpádem na ruské území v Kurské oblasti. Přestože překvapila, roztříštila své omezené síly na větší území, což Rusko využilo k posílení tlaku v Donbasu.

Rusko nyní spoléhá na opotřebovávací válku, při níž čelí enormním ztrátám, ale snaží se získat co největší území před možnými mírovými jednáními, která by mohla nastat po změně administrativy v USA.

Jak účinné jsou severokorejské jednotky?

Rusko údajně trénuje až 12 000 severokorejských vojáků. Přestože jejich efektivita na bojišti není jasná, množství vojáků může mít vlastní hodnotu.

Severokorejští vojáci mohou čelit jazykovým bariérám a neznalosti ruské taktiky. Existují však obavy, že by mohli být využíváni jako „potrava pro děla“ na ochranu ruských vojáků. Podle zpráv byly rodiny severokorejských vojáků zadrženy, aby zajistily jejich návrat po splnění mise.

Co znamená nasazení protipěchotních min?

Protipěchotní miny jsou kontroverzní zbraně s dlouhodobými následky. Tradiční miny, včetně ruských, se aktivují mechanicky, zatímco americké miny jsou elektronické a nebezpečné jen po dobu 1–40 hodin, dokud mají nabité baterie.

Mines mohou být klíčové při obraně proti nepřátelským útokům. USA nedávno schválily dodávku těchto min Ukrajině, což je důkazem rostoucího tlaku na ukrajinské obranné linie.

Jaký vliv by mělo, kdyby Donald Trump prosadil příměří?

Donald Trump tvrdí, že by válku dokázal ukončit během 24 hodin. Možnosti zahrnují vyjednání mírové dohody nebo její vynucení. Avšak vzhledem k současné dynamice na bojišti, kde má Rusko iniciativu, je nepravděpodobné, že by Vladimir Putin byl ochoten k ústupkům.

Trump by mohl využít americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajiny jako páku vůči Volodymyru Zelenskému, ale jeho vliv na Putina je nejasný. Zastavení konfliktu by mohlo přinést dlouhodobou stabilitu, avšak hrozí, že by bylo vnímáno jako odměna za ruskou agresi.

Mohou evropské země nahradit americkou vojenskou podporu Ukrajině?

I kdyby Evropa chtěla kompenzovat případný výpadek americké podpory, není pravděpodobné, že by mohla dosáhnout stejné úrovně. Evropa by musela zvážit přímé zapojení, například zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by však znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem.

Má Velká Británie systém obrany proti hypersonickým střelám?

Británie nemá obranný systém srovnatelný s izraelským Iron Dome. Raketová obrana je nákladná a vyžaduje dlouhodobé investice. Britské ozbrojené síly by se spoléhaly na varovné systémy NATO a bojovou pohotovost stíhaček, ale proti moderním hypersonickým střelám by současná obrana byla nedostatečná.

Proč Velká Británie nepřipravuje své občany na možnou válku s Ruskem podobně jako Finsko?

Podle analytika se Spojené království od pádu Sovětského svazu přizpůsobilo tzv. "mírové dividendě", což vedlo k výraznému snížení výdajů na obranu. I když britská armáda nadále zasahovala v různých konfliktech po celém světě, tyto operace byly spíše expediční povahy a vedeny z vlastního rozhodnutí.

Rusko a Čína sice byly vnímány jako hlavní hrozby při definování potřeb britských ozbrojených sil, málokdo však očekával rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu. Následky této nevyprovokované agrese budou mít dlouhodobé dopady na bezpečnost nejen v Evropě, ale i ve světě.

Třicet let podfinancování obrany však nelze napravit přes noc. Proto byla zahájena strategická obranná revize, která má určit nový směr v budování obranných kapacit Velké Británie. Záměr zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP je sice ambiciózní, ale odborníci varují, že bude třeba mnohem více investic, aby země disponovala věrohodnou obrannou strategií.

Velká Británie se nyní musí zaměřit na přebudování své armády, včetně konvenční i jaderné složky, aby mohla prokázat odstrašující sílu vůči případným agresorům. Problémem však zůstává britské fiskální prostředí, které omezuje možnost velkých investic do obrany bez nutnosti škrtů jinde.

Krátkodobě lze předpokládat, že Rusko bude několik let obnovovat své zásoby vojenské techniky a posilovat kapacity, než bude schopné znovu představovat přímou hrozbu. Pro Velkou Británii však toto období představuje jen omezený čas na obnovu vlastních obranných sil.

Proč Zelenskyj naznačil ochotu přijmout příměří a ztrátu území?

Podle Seana Bella je pravděpodobné, že tento postoj není náhodný. Zelenskyj byl dosud velmi úspěšný ve využívání mezinárodních médií k udržení pozornosti světa na konflikt s Ruskem.

Ukrajina však čelí stále většímu tlaku na frontě, nedostatku munice a rostoucím ztrátám, což komplikuje její schopnost odolat ruské ofenzivě. Podporu Ukrajině doposud zajišťovala administrativa prezidenta Joea Bidena, zatímco Donald Trump, který má brzy nastoupit do úřadu, klade důraz na ukončení války.

Zelenskyj pravděpodobně přehodnocuje svou vyjednávací strategii před Trumpovou inaugurací v lednu. Jeho vyjádření, že lidé jsou důležitější než území, naznačují, že jeho prioritou je dlouhodobé zabezpečení a prosperita ukrajinského národa.

Hrozí Evropě válka?

Pravděpodobnost rozsáhlé války v Evropě je podle Bella velmi nízká. I když Rusko před invazí na Ukrajinu v roce 2022 disponovalo věrohodnou vojenskou silou, konflikt odhalil jeho slabiny. Obnova ruských kapacit potrvá roky.

Putin však může pokračovat v agresi, pokud bude věřit, že přínosy převáží rizika. Evropské země se mezitím posilují a NATO zůstává silným odstrašujícím faktorem.

Měla by Ukrajina dostat silnější zbraně?

Poskytování vojenské podpory Ukrajině bylo vždy otázkou rovnováhy mezi podporou a obavami z eskalace konfliktu na globální úroveň. Tento přístup však může být vnímán jako slabost, a to nejen Putinem, ale i dalšími autoritářskými státy.

Historie ukazuje, že agresory odradí pouze síla. Ukrajina by tedy mohla těžit z většího množství zbraní, které by pomohly zastavit ruskou agresi, aniž by došlo k dalšímu rozšíření války. 

Související

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

před 2 hodinami

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

před 3 hodinami

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

před 4 hodinami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 14 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy