Obilná dohoda: Maják naděje, který ovlivňuje miliony lidí. Její krach pocítí celý svět

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

V pondělí ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale ruský krok považuje za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil. 

Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

"Účast na této dohodě je nakonec volbou, avšak lidé na celém světě zápasící s obtížemi nemají na výběr. Stovky milionů lidí čelí hladu a spotřebitelé čelí celosvětové krizi související s životními náklady," uvedl Guterres.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

Guterres vyjádřil hluboké zklamání nad rozhodnutím Ruska, ale dodal, že snahy o usnadnění neomezeného přístupu potravin a hnojiv z Ruska a Ukrajiny na světový trh nekončí. "Naším cílem musí být pokračování při zlepšování potravinové bezpečnosti a globální stability cen potravin," uvedl šéf OSN.

"Moje snahy se i nadále soustředí na tuto otázku - vzhledem k nárůstu lidského utrpení, které bude neodvratným důsledkem tohoto dnešního rozhodnutí," řekl Guterres. Šéf OSN také vyjádřil lítost nad tím, že jeho návrh na prodloužení dohody, který zaslal minulý týden v dopise ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, zůstal nevyslechnut.

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažuje připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Neuspěl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který sice v pátek oznámil, že se s Putinem shoduje na prodloužení černomořské obilné dohody. Kreml ale následně uvedl, že Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení ohledně dohody.

"Dohadujeme se na prodloužení černomořského obilného koridoru a připravujeme se na srpnové setkání s Putinem," uvedl Erdogan. Podle Moscow Times se oba státníci setkali a hovořili o této záležitosti, ale turecký prezident nespecifikoval, kdy k tomuto rozhovoru došlo. "Mluvili jsme o tomto tématu, ale nevydali jsme žádné oficiální prohlášení," zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Erdoganova slova.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale tvrdí, že Kyjev může pokračovat v dodávkách obilí přes černomořský koridor i přes odstoupení Ruska od obilné dohody. Podle serveru Meduza to řekl jeho tiskový tajemník Sergej Nikiforov.

"I bez Ruské federace je třeba udělat vše, abychom mohli využít tento koridor Černého moře. My se nebojíme. Oslovily nás společnosti, které lodě vlastní. Řekly, že jsou připraveny pokračovat v dodávkách obilí, pokud bude Ukrajina připravena a Turecko to dovolí,“ řekl Zelenskyj.