OSN: Humanitární pomoc potřebuje 14 milionů Ukrajinců

Organizace spojených národů (OSN) odhaduje, že v důsledku Ruskem vedené války bude letos odkázáno na humanitární pomoc 14 milionů Ukrajinců, tedy přibližně 40 procent obyvatelstva země.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v úterý uvedl, že bude za tímto účelem potřebovat 3,1 miliardy dolarů.

Dosud se podařilo získat jen zhruba 64 procent uvedené částky. OCHA proto žádá mezinárodní dárce o další příspěvky.

Úřad kromě toho potřebuje i miliardu dolarů na podporu zemí sousedících s Ukrajinou, které poskytují útočiště válečným uprchlíkům.

Podle údajů OSN od začátku ruské invaze na Ukrajinu uprchlo do zahraničí již asi 6,3 milionu Ukrajinců. Zhruba čtvrtina obyvatelstva Ukrajiny je v důsledku války vnitřně vysídlena.

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská v pondělí sdělila, že Rusko útoky po celé Ukrajině transformuje lidi v bezdomovce a zdůraznila, že jediným způsobem, jak změnit tuto realitu války, jsou zbraně. Uvedl to britský deník The Guardian.

"V tomto nejmrazivějším zimním ráno se nepřítel pokusil připravit lidi o domovy. Ruské ostřelování způsobilo škody na domech a infrastruktuře v oblastech Charkov, Dněpropetrovsk, Záporoží a Chmelnycký. Tam jsou mrtví a zranění, včetně dětí. Tuto situaci lze změnit pouze pomocí zbraní," napsala Zelenská na sociálních sítích.

Minulý měsíc americký Kongres neschválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů kvůli nedorozuměním mezi vyjednavači. Ukrajina také očekává balík pomoci od Evropské unie v hodnotě 50 miliard eur, ale jeho zaslání je nejisté kvůli blokaci Maďarska.

Rusko provedlo v pondělí ráno masivní raketový útok na Ukrajinu, zasáhlo obytné i průmyslové budovy ve městech a zvýšilo počet obětí mezi civilisty na nejméně čtyři, jak uvedly ukrajinské úřady. Gubernátor severovýchodní Charkovské oblasti informoval o třiašedesátileté ženě, která podlehla zraněním po ruském útoku.

Další úmrtí byla hlášena v západní Chmelnycké a východnější Dněpropetrovské oblasti, s dalším obětí v Charkovské oblasti. Ruské vzdušné síly zahájily několik vln útoků, což vedlo k vyhlášení leteckého poplachu po celé Ukrajině.
 
Rusko je možné na Ukrajině porazit, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během obranné konference ve Švédsku. Současnou situaci na bojišti označil za relativně stabilní.

"I Rusko se dá v rámci mezinárodního práva zatlačit zpět. Jeho agrese může být poražena," řekl Zelenskyj. Válka na Ukrajině podle něho ukázala, že se Evropa musí zaměřit na společnou výrobu zbraní pro případ jakéhokoliv možného konfliktu.

"Dva roky této války ukázaly, že Evropa potřebuje vlastní dostatečný arzenál pro obranu svobody, vlastní kapacity pro zajištění obrany," prohlásil lídr napadené země. 

Ukrajinský prezident nebyl ve Švédsku osobně přítomen, vystoupil prostřednictvím videopřenosu. Švédský ministr zahraničí Tobias Billström na konferenci řekl, že hlavním úkolem pro diplomacii jeho země v nadcházejících letech bude podpora Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním rozhovoru pro The Economist odhadl, že Krym bude letos těžištěm konfliktu. Kyjev by anektovaný poloostrov rád izoloval, naznačil lídr napadené země.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy