Válka na Ukrajině se může pro USA stát druhým Vietnamem. Jak podle Bannona Trump zareaguje?

Bannon, bývalý hlavní stratég Donalda Trumpa a dlouholetý obhájce jeho politiky, vyjádřil vážné obavy z toho, že by Spojené státy mohly být zataženy hlouběji do války na Ukrajině, pokud se Trump rozhodne pokračovat v poskytování vojenské pomoci Kyjevu. Varoval, že Trump čelí riziku, že se konflikt na Ukrajině stane jeho „vietnamským problémem“, podobně jako se válka ve Vietnamu stala obrovskou politickou přítěží pro prezidenta Richarda Nixona.

Podle Bannona by Trump měl přijmout jasný postoj a na začátku svého druhého funkčního období razantně ukončit americkou podporu Ukrajině, jinak riskuje, že bude vtažen do dlouhého a vyčerpávajícího konfliktu, který by mohl poškodit nejen jeho prezidentský odkaz, ale i širší zájmy Spojených států.

Bannon se obává, že Trump, navzdory svým slibům o rychlém řešení ukrajinské krize, nakonec podlehne tlaku nepravděpodobné aliance amerického obranného průmyslu, evropských spojenců a některých svých vlastních poradců, kteří prosazují pokračování vojenské pomoci Ukrajině. Mezi tyto poradce patří i generál Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval jako svého speciálního vyslance pro Ukrajinu a Rusko.

Kellogg zastává názor, že jakákoli dohoda o ukončení války musí zahrnovat pevné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, aby se zajistilo, že Rusko znovu neporuší její územní integritu. Součástí této strategie je i zachování vojenské podpory, která má sloužit jako páka na Moskvu, aby přistoupila na výhodné podmínky příměří.

Podle Bannona je však tento přístup mylný a nebezpečný. Ve svém pravidelném pořadu „War Room“ otevřeně kritizoval Kellogga a jeho přístup k řešení ukrajinské krize. Bannon věří, že jakékoli zpoždění v ukončení války povede jen k dalšímu prohloubení konfliktu a větší angažovanosti USA v regionu, což je podle něj ve strategickém rozporu s národními zájmy Spojených států.

Opakovaně zdůrazňoval, že Trump musí jednat rychle a rozhodně, aby konflikt ukončil, a navrhoval, aby již během svého inauguračního projevu dal jasně najevo svůj úmysl zastavit americkou podporu Ukrajině a přivést válčící strany k jednacímu stolu.

Bannon rovněž navrhl, že Trump by měl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému poslat silný vzkaz: „Je zde nový šerif a my tuhle válku rychle ukončíme.“ Přirovnal situaci k tomu, jak Trump v minulosti přinutil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k přijetí příměří s Hamasem výměnou za propuštění rukojmích. Bannon věří, že podobný přístup by mohl být úspěšný i v případě Ukrajiny, kdy by rychlá a tvrdá diplomatická jednání přinesla konec konfliktu.

Vedle svých výhrad vůči Kelloggovi a některým dalším představitelům Trumpova týmu Bannon ostře kritizoval Evropu a její přístup k obraně a bezpečnosti. Prohlásil, že NATO se stalo spíše americkým protektorátem než skutečným aliančním partnerstvím a že evropské země nejsou dostatečně připraveny na jakoukoli významnou vojenskou hrozbu. Podle něj je evropská vojenská kapacita nedostatečná, což ukazuje nejen na slabost NATO, ale také na to, že evropští lídři spoléhají na americkou vojenskou sílu, zatímco sami věnují minimální prostředky na svou vlastní obranu.

Navzdory svému kritickému postoji vůči evropským spojencům Bannon zdůraznil, že není fanouškem ruského prezidenta Vladimira Putina. Označil ho za „špatného člověka“ a varoval před nebezpečím ruské agrese. Nicméně zdůraznil, že ruská armáda v konfliktu na Ukrajině dosáhla jen omezeného pokroku a že Evropané sami nepovažují Rusko za natolik vážnou hrozbu, aby výrazně zvýšili své vojenské výdaje nebo kapacity.

Bannon se v rozhovoru zaměřil také na širší geopolitické otázky, jako je význam Arktidy pro americkou bezpečnost, potřeba získat větší kontrolu nad Panamským průplavem a možnost, že by Grónsko mohlo v budoucnu získat nezávislost a stát se součástí Spojených států. Tyto ambice podle něj odpovídají širšímu cíli Trumpovy administrativy zajistit americkou dominanci na klíčových strategických místech po celém světě.

Na závěr rozhovoru Bannon zdůraznil, že jeho hlavním cílem zůstává prosazování radikálních změn nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě. Věří, že Trumpovo druhé funkční období by mohlo být obdobou Rooseveltova „New Dealu“ z 30. let, a že s podporou širší koalice populistických a nacionalistických hnutí bude možné zcela přetvořit současný politický systém. Přestože čelí kritice i ze strany některých členů Trumpova okolí, Bannon si zachovává významný vliv na klíčové představitele hnutí MAGA a plánuje tento vliv využít k dosažení svých cílů.