Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte

„Pokud (ruský prezident Vladimir) Putin zaútočí na NATO, reakce bude drtivá. Prohraje,“ varoval Rutte.

Jeho slova zazněla v době, kdy se spojenečtí a ukrajinští představitelé scházejí na ministerském jednání NATO a zároveň na 26. summitu kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein. Hlavním tématem setkání je koordinace další strategie proti ruské agresi.

Setkání probíhá v atmosféře nejistoty, kterou vyvolávají postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně prosazuje rychlé ukončení války na Ukrajině a zároveň se vyhýbá jasnému postoji k vojenské pomoci Kyjevu. Trumpův návrat do Bílého domu vyvolává otázky, zda by Spojené státy byly ochotny bránit své evropské spojence v případě ruské agrese.

Na otázku, zda se obává Trumpovy neochoty pomoci Evropě v případě konfliktu, Rutte uvedl, že evropské státy už nyní pracují na posílení svých obranných schopností.

Tématem číslo jedna na ministerském setkání NATO bude obranné financování. Rutte naznačil, že spojenci by mohli zvýšit své výdajové cíle ze současných 2 % HDP na „více než 3 %“. Trump již dříve požadoval, aby členské země aliance navýšily své výdaje až na 5 % HDP. Takové úrovně však v roce 2024 nedosáhl žádný člen NATO, včetně Spojených států.

Rutte v této souvislosti podpořil Trumpovu výzvu, aby Evropa navýšila svou vojenskou podporu Ukrajině a tím se podílela na obraně proti ruské agresi rovnocenněji vůči USA.

„Čím silnější bude Ukrajina na bojišti, tím silnější bude u vyjednávacího stolu,“ uzavřel Rutte.

Jeho slova zazněla v den, kdy Dánská zpravodajská služba ministerstva obrany (DDIS) uvedla, že pokud Moskva vnímá NATO jako slabé, mohla by být připravena zahájit "velkou válku" v Evropě během pěti let, napsal server Politico.

"Rusko bude pravděpodobně ochotnější použít vojenskou sílu v regionální válce proti jednomu nebo více evropským zemím NATO, pokud vnímá NATO jako vojensky oslabené nebo politicky rozdělené," uvádí zpráva, která byla zveřejněna v úterý.

"Platí to dvojnásob, pokud Rusko vyhodnotí, že USA nemohou nebo nebudou schopné podpořit evropské země NATO ve válce s Ruskem," pokračuje zpráva, která zdůrazňuje, že Rusko zvyšuje své vojenské kapacity na přípravu na možnou válku proti NATO.

Aktualizovaná hrozba DDIS přichází v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit válku na Ukrajině, která letos v únoru vstupuje do čtvrtého roku.

Agentura nabízí tři scénáře, které by mohly nastat, pokud by konflikt na Ukrajině skončil nebo zamrzl, vycházejíc z předpokladu, že Rusko nemá kapacitu vést válku s více zeměmi současně.

Aktualizované hodnocení hrozeb předpovídá, že během šesti měsíců by Rusko mohlo zahájit lokální válku s sousední zemí, zatímco během dvou let by mohlo zahájit regionální válku v Baltském moři. Za pět let by pak mohlo zahájit rozsáhlý útok na Evropu, pokud by se USA nezapojily.

Agentura poznamenává, že při hodnocení nebrala v úvahu případné zvýšení obranných schopností NATO.

Trump vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu na 5 % HDP, což je více než dvojnásobek současného cíle, a naznačil, že USA by se mohly stáhnout z vojenské aliance, pokud jejich spojenci nebudou plnit své finanční závazky.

V roce 2024 Trump uvedl, že by "povzbuzoval" Rusko k útoku na jakoukoli zemi NATO, která by nesplnila své finanční povinnosti.