O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Donald Trump opět vzbudil pozornost svými prohlášeními o Grónsku. Ačkoliv grónský premiér Múte Bourup Egede možnost anexe opakovaně odmítl, Trumpova slova vyvolala bouřlivé reakce, včetně varování před možným vojenským konfliktem mezi dvěma členy NATO. Trumpovo chování však může být součástí širší taktiky, jak přimět Dánsko k posílení bezpečnosti v Arktidě a čelit rostoucímu vlivu Ruska a Číny v tomto strategickém regionu.

„Myslím, že k tomu dojde,“ uvedl americký prezident Donalda Trumpa podle serveruPolitico, když byl během setkání v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dotázán na svou vizi možné anexi Grónska.

Největší ostrov světa, Grónsko, který se stal součástí Dánska v roce 1953, přitáhl Trumpovu pozornost již během jeho prvního prezidentského období.

„Nepovažujeme za vhodné, aby si generální tajemník NATO takhle utahoval s Trumpem o Grónsku,“ napsal na sociální síti X Rasmus Jarlov, předseda výboru pro obranu dánského parlamentu, v reakci na čtvrteční výrok Trumpa.

„Znamenalo by to (anexe Grónska, pozn. red.) válku mezi dvěma členskými zeměmi NATO,“ konstatoval poslanec. Jarlov rovněž poukázal na výsledek úterních parlamentních voleb na autonomním území, které vyhrála liberální strana Demokrati prosazující postupnější cestu k nezávislosti: „Grónsko právě hlasovalo proti okamžité nezávislosti na Dánsku a nikdy nechce být americké,“ uzavřel.

Předseda grónských Demokratů Jens-Frederik Nielsen označil Trumpovo prohlášení na sociální síti X za „nevhodné“. Jak uvádí BBC, podle průzkumu si až 85 % Gróňanů nepřeje stát se součástí Spojených států a téměř polovina vnímaná zájem amerického prezidenta o své území jako hrozbu.

Trump může cílit na odvrácení vlivu Číny a Ruska

Existují spekulace, že Trumpovo jednání ohledně Grónska je spíše součástí taktiky, jak přimět Dánsko k posílení bezpečnosti v Arktidě v reakci na možnou hrozbu ze strany Ruska a Číny, které se mohou snažit získat vliv v tomto regionu,“ uvádí BBC.

„Co bylo důležité na tom, co Trump řekl, je, že Dánsko musí plnit své závazky v Arktidě, nebo musí nechat Spojené státy, aby to udělaly,“ říká Elisabet Svane, hlavní politická korespondentka dánského listu Politiken.

Marc Jacobsen, docent na Královské dánské akademii obrany, se domnívá, že Grónsko tuto pozornost využívá k získání většího mezinárodního postavení a posílení své autority, což představuje důležitý krok na cestě k nezávislosti. I když by Trump mohl ztratit zájem o Grónsko, což je podle profesora Jacobsena nejpravděpodobnější scénář, jedno je jisté – k této problematice rozhodně přitáhl velkou pozornost. 

Experti nastínili i jiné scénáře

Ačkoliv grónský premiér Múte Bourup Egede dlouhodobě tvrdí, že Grónsko není na prodej, nebylo by to poprvé, co Spojené státy koupily dánské území, když v roce 1917 Dánsko prodalo Panenské ostrovy za 25 milionů dolarů, jak píše Diario AS.

I když je v současnosti nepravděpodobné, že by se historie opakovala i v případě Grónska, podle Wikistrat by Spojené státy mohly nabídnout dlouhodobý pronájem Grónska, což by však vyžadovalo souhlas jak Dánska, tak i samotného autonomního území. 

Další možností je, že by Grónsko mohlo nabídnout částečnou kontrolu nad svou bezpečností a zahraniční politikou výměnou za roční dotace ve výši přibližně 800 milionů dolarů, což představuje částku, kterou v současné době poskytuje Dánsko.

Trumpův protekcionismus, vyjádřený zaváděním cel, se stal nástrojem k prosazování zájmů ve vztahu k jiným zemím, jak jsme již mohli vidět například v případech Kanady, Mexika a Číny. Nedávno také avizoval uvalení cel na EU, která zahrnuje i Dánsko. Vyvstává zde možnost, že by mohl zvýšit cla na dánské zboží, aby jimi přiměl Dánsko k předání Grónska. Mezinárodní právní společnost Pillsbury uvádí, že Trump by mohl využít zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977, který prezidentovi Spojených států umožňuje zvyšovat cla na základě národní a hospodářské bezpečnosti.

Podle profesorky Anne Merrildové z Aalborgské univerzity, která se zabývá výzkumem Arktidy a jejích zdrojů, by Trump mohl dosáhnout požadované kontroly a zároveň zmírnit bezpečnostní obavy tím, že by převzal kontrolu nad těžebními licencemi Grónska. „Těchto cílů by bylo pravděpodobně možné dosáhnout prostřednictvím jednání mezi Grónskem a USA, aniž by bylo nutné k jakémukoli převzetí USA,“ vylíčila Merrildová. Spojené státy, které mají na Grónsku svou základnu, by teoreticky mohly posílit vojenskou přítomnost a modernizovat raketovou obranu, pokud by s daným záměrem souhlasilo Grónsko i Dánsko.