Politico: Orbánova moc je přeceňovaná. Jeho pozice není ani zdaleka tak silná

Mnozí se obávají, že maďarský premiér by se mohl stát Trumpovým klíčovým spojencem při rozdělování Evropské unie. V roce 2025 by mohl využít své právo veta k oslabení evropské politiky vůči Ukrajině, narušení jednotného postoje proti Rusku nebo k blokování zavedení celních odvetných opatření proti USA. Orbán dokonce minulý týden pohrozil ukončením sankcí proti Rusku, ale nakonec své hrozby rychle stáhl.

Navzdory jeho mezinárodním ambicím čelí Orbán doma největším výzvám od svého prvního nástupu k moci v roce 2010. Hlavní hrozbu představuje opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza, která podle průzkumů z listopadu 2024 dosahovala podpory mezi 35 až 45 procenty voličů – o 4 až 6 procentních bodů více než Orbánova strana Fidesz.

Maďarská vláda se proto snaží oslabit rostoucí popularitu opozičního hnutí různými politickými kroky. Například změnila volební zákon a snížila počet parlamentních křesel v Budapešti z 18 na 16, což bylo opozicí označeno za účelovou manipulaci, protože právě hlavní město je tradiční baštou opozičních voličů.

Současně vláda připravuje rozsáhlé ekonomické stimuly zaměřené na mladé a rodiny – dotace pro malé a střední podniky, daňové úlevy, zastropování hypoték a bezúročné půjčky pro mladé pracující. Tyto kroky mají získat podporu mladší generace, kde Fidesz ztrácí.

Tato opatření však mají svou cenu. Maďarská ekonomika je v problémech, růst v roce 2024 stagnoval a nepřesáhl 0,5 až 0,7 procenta – výrazně pod původním cílem vlády, který počítal se 4 procenty. Prognózy pro rok 2025 nejsou o mnoho lepší, přičemž Evropská komise očekává růst mezi 2 až 2,5 procenty.

Inflace stále roste, maďarský forint oslabuje a centrální banka se kvůli tomu zdráhá snižovat základní úrokovou sazbu pod 6,5 procenta. Orbán přičítá hospodářské problémy válce na Ukrajině a její negativnímu dopadu na poptávku v EU.

Maďarský premiér však sází na to, že návrat Trumpa do Bílého domu by mohl oživit světovou ekonomiku, zejména díky ukončení války na Ukrajině, které by podle něj vedlo ke snížení vojenských výdajů a následnému zvýšení spotřeby. Tento optimismus však ignoruje Trumpovy hrozby zavedení cel na evropské zboží, což by mohlo naopak maďarský export poškodit.

Dalším pilířem Orbánovy hospodářské strategie jsou investice do automobilového průmyslu, zejména do čínských továren na výrobu baterií pro elektromobily. Ty by měly v roce 2025 výrazně podpořit export. Nicméně rostoucí závislost na Číně staví Orbána do složité situace, protože se tím dostává do rozporu s jednou z hlavních geopolitických priorit Trumpovy administrativy – omezování čínského vlivu.

Navzdory schválení čtyřletého fiskálního plánu Evropskou komisí se Maďarsko potýká s rostoucím rozpočtovým deficitem, který by mohl v roce 2025 dosáhnout až 4,5 procenta HDP. EU si je této slabiny vědoma a využívá finanční páky k oslabení Orbánova vlivu. Nedávno Maďarsko přišlo o 1 miliardu eur z kohezních fondů kvůli neshodám s Bruselem.

Zatímco vládní média se snaží prezentovat Orbána jako klíčového světového hráče s vazbami na Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga, realita je jiná. Navzdory svému mezinárodnímu postavení nemá maďarský premiér takovou moc, aby mohl efektivně ovlivňovat směřování EU.

Ekonomické problémy a rostoucí domácí opozice znamenají, že jeho schopnost narušovat evropskou politiku je omezenější, než by si sám přál. Orbán sice může zkomplikovat některá rozhodnutí EU, ale jeho vliv na dlouhodobé směřování bloku je kvůli domácím výzvám a vnějším tlakům oslaben.