Polsko chce na obranu před Ruskem jaderné zbraně

Dramatická expanze polské armády přichází v době rostoucích obav, že americký prezident Donald Trump směřuje k užším vztahům s Kremlem a obrací se zády k tradičním západním spojencům. Pro Varšavu by takový geopolitický posun mohl představovat existenční hrozbu.

Tusk uvedl, že Polsko „vážně jedná“ s Francií o možnosti zahrnout svou obranu pod takzvaný francouzský jaderný deštník. Francouzský prezident Emmanuel Macron se již dříve vyjádřil, že je otevřen diskusím o tom, jak může francouzský jaderný arzenál přispět k obraně Evropy.

Polský premiér zdůraznil, že země se nemůže spoléhat jen na konvenční zbraně. „Musíme si být vědomi toho, že Polsko musí sáhnout i po nejmodernějších kapacitách souvisejících s jadernými zbraněmi a dalšími nekonvenčními prostředky. Toto je závod o bezpečnost, ne o válku,“ prohlásil. Jako příklad zmínil Ukrajinu, která se po rozpadu Sovětského svazu vzdala svého jaderného arzenálu, což ji podle něj nyní činí zranitelnou vůči ruské agresi.

V souvislosti s rozšiřováním armády Tusk oznámil plán, aby každý dospělý muž v Polsku prošel vojenským výcvikem. „Do konce roku chceme mít připravený model, který zajistí, že každý dospělý muž v Polsku bude připraven k obraně vlasti,“ uvedl premiér. Současná velikost polské armády je přibližně 200 000 vojáků, což z ní činí třetí největší sílu v NATO po USA a Turecku a největší armádu mezi členskými státy EU.

Tusk sice vyloučil návrat k povinné vojenské službě, která byla v Polsku zrušena v roce 2008, avšak zdůraznil, že země se musí připravit na nové bezpečnostní výzvy. „Každý zdravý muž by měl chtít být připraven bránit svou vlast. Připravíme to tak, aby to pro lidi nepředstavovalo zátěž,“ uvedl s tím, že ženy se mohou k výcviku dobrovolně přihlásit.

Obavy o budoucnost NATO

Tusk zároveň zdůraznil, že Polsko nehodlá oslabovat své vazby na Severoatlantickou alianci. „Polsko nezměnilo svůj postoj k nutnosti udržovat co nejužší vztahy se Spojenými státy a NATO. To je naprosto klíčové,“ prohlásil.

Polsko je už nyní největším přispěvatelem do obranného rozpočtu NATO v poměru k HDP, když v letošním roce věnuje na obranu 4,7 procenta svého hrubého domácího produktu. Tusk však uvedl, že výdaje na obranu by měly vzrůst až na 5 procent HDP, což je částka, kterou v minulosti prosazoval i americký prezident Trump.

Varšava investuje miliardy dolarů do moderního zbrojení, včetně amerických tanků Abrams, systémů protivzdušné obrany Patriot a stíhacích letounů F-35. Zároveň nakupuje jihokorejské hlavní bojové tanky K2 Black Panther, samohybné houfnice K9A1 Thunder, raketomety Homar-K a cvičné letouny.

Nejednoznačné postoje Trumpovy administrativy však v Polsku vzbuzují obavy. Varšava dlouhodobě spoléhá na silné vazby s Washingtonem a polská bezpečnostní strategie je postavena na přítomnosti přibližně 10 000 amerických vojáků v zemi.

Nicméně Trumpovo tvrdé vystoupení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému v Bílém domě, rozhodnutí ukončit vojenskou pomoc Ukrajině a Trumpovy komentáře zpochybňující závazky NATO vyvolaly v Polsku znepokojení. „Sledujeme hlubokou změnu americké politiky vůči Ukrajině, ale nemůžeme před tím zavírat oči jen proto, že se nám to nelíbí. Musíme být přesní a čestní v tom, co to znamená pro naše zájmy,“ uvedl Tusk.

Evropská obrana a geopolitická strategie

Přestože Polsko plánuje masivní posílení své armády, Tusk trvá na tom, že polští vojáci nebudou vysláni na Ukrajinu, aby dohlíželi na případnou mírovou dohodu. Podobnou možnost nyní zvažují Velká Británie a Francie. „Úkolem Polska je chránit svou východní hranici, která je zároveň hranicí NATO a Evropské unie,“ uvedl premiér.

Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Evropa se musí naučit stát na vlastních nohou. „Máme ekonomický potenciál postavit se Rusku. Naším deficitem byla absence vůle k akci, nedostatek sebevědomí a někdy i zbabělost. Ale Rusko bude bezmocné proti jednotné Evropě,“ prohlásil.

Tusk zdůraznil, že Evropa by se měla spoléhat méně na Spojené státy a více na vlastní obranné kapacity. „Je to až šokující, ale je to pravda. Dnes 500 milionů Evropanů prosí 300 milionů Američanů o ochranu před 140 miliony Rusů, kteří už tři roky nejsou schopni porazit 50 milionů Ukrajinců,“ uvedl.

Polsko se také chystá přehodnotit své závazky v oblasti mezinárodních zbrojních dohod a zvažuje odstoupení od smluv zakazujících používání protipěchotních min a kazetové munice.

Zatímco se Varšava připravuje na zásadní změny v bezpečnostní politice, otázkou zůstává, jak se k polským plánům postaví zbytek Evropy a NATO. Zda se evropské státy skutečně vydají cestou posílení vlastní obrany, nebo zda se budou nadále spoléhat na Spojené státy, bude klíčovou otázkou pro budoucnost transatlantických vztahů.