Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Brusel se bude muset připravit na nelehké rozhovory s Washingtonem o obchodních bariérách, budoucnosti Severoatlantické aliance i stacionování amerických vojsk na evropském kontinentu. V případě, že by došlo k obchodní válce s USA, už tak křehký růst ekonomik členských států by mohl dostat vážnou ránu.
EU navíc stále nemá jasnou odpověď na otázku, jak by se bránila v případě, že by Spojené státy zcela ustoupily ze svého závazku kolektivní obrany v rámci NATO. Vybudování vlastního evropského vojensko-průmyslového komplexu je běh na dlouhou trať, uvedl The Conversation.
Donald Trump přitom zpochybňuje samotné základy mezinárodního poválečného řádu, který Spojené státy a Evropa společně vybudovaly. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a diplomatickým závazkům je krajně pragmatický až destruktivní. Z EU se tak stává hráč, který musí volit mezi obrannou strategií zachování mezinárodního pořádku, nebo pragmatickým „damage control“ přístupem, tedy strategií minimalizace škod.
Právě s tímto přístupem má Polsko bohaté zkušenosti. V posledních letech podepsalo dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny s americkým partnerem a zároveň schválilo nákup špičkových střel vzduch-vzduch AIM-120D3 od Pentagonu. Tato rovnováha mezi ekonomickými výhodami plynoucími z členství v EU a vojenskou bezpečností garantovanou USA se stala charakteristickým rysem polské zahraniční politiky.
Před třemi desetiletími byla země devastovaným postkomunistickým státem bez tržní ekonomiky a demokratické tradice. Dnes je podle odhadů nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU v rámci OECD. Ačkoli její demokratické instituce čelily během vlády strany Právo a spravedlnost těžkým zkouškám, jejich jádro zůstalo funkční. Klíčem k tomuto úspěchu byla schopnost Polska pohybovat se obratně mezi Bruselem a Washingtonem.
Polsko bylo dlouho vnímáno jako příliš horlivý atlantista – někdy naivní, jindy až nebezpečný. V roce 2003 se přidalo k americké invazi do Iráku navzdory kritice většiny evropských lídrů. Prezident Francie Jacques Chirac tehdy Poláky obvinil z nezodpovědnosti a řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Přesto si Varšava stála za svým – posílila své mezinárodní postavení a získala cenné zkušenosti pro vlastní armádu, i když očekávané kontrakty se nikdy nedostavily.
V symbolickém přirovnání z knihy The Godfather Doctrine (2009) autoři popsali Polsko jako Enza pekaře – věrného, loajálního spojence, který drží hlídku před domem rodiny Corleonových, zatímco zraněný don Vito (USA) bojuje o přežití. Tato analogie znovu rezonuje, když se západoevropské země rozhodují, jak reagovat na amerického prezidenta, který rozbíjí zavedený řád.
Polská společnost zůstává silně proevropská i proamerická. Navzdory kontroverzím, které provázely vládu Práva a spravedlnosti, podpora pro členství v EU nikdy neklesla – v roce 2022 ji podle průzkumu CBOS podporovalo 92 % obyvatel. Vstup do EU v roce 2004 byl pro Polsko splněním historické touhy po bezpečí a prosperitě. Evropské fondy se promítly do celé země – od dálnic přes internet až po obnovu historických památek.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s Donaldem Tuskem, který znovu zaujal post premiéra. A právě Tusk dnes představuje vizi, jež odpovídá Trumpovým požadavkům: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Polský program „Secure Europe“, který je mottem předsednictví země v Radě EU, je toho důkazem.
Polsko historicky ví, co znamená ztratit svrchovanost – rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko bylo více než století vymazáno z mapy Evropy. Po první světové válce se sice obnovilo, ale po druhé opět padlo do sovětské sféry vlivu. Zkušenost z nesvobody dala vzniknout silné orientaci na bezpečnost – ještě před Trumpovým prvním mandátem Polsko plnilo 2% závazek v rámci NATO, dnes investuje přes 4 % HDP do obrany.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, byla polská armáda devátá největší v NATO. Dnes je třetí – za USA a Tureckem. Varšava dlouhodobě varovala před imperiálními ambicemi Ruska, ale západoevropské státy její obavy odmítaly jako přehnané.
Související
Polský exministr Ziobro uniká spravedlnosti. Z Maďarska zmizel do USA
Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
před 2 hodinami
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
před 4 hodinami
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
před 5 hodinami
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
před 6 hodinami
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
před 7 hodinami
Proč Starmer pod tlakem nerezignuje? Bojuje o čas
před 8 hodinami
Prohraný zápas, obří pokuta a zápasy bez diváků. Slavia zná trest, podle LFA s problémy musela počítat
před 9 hodinami
WHO poskytla zemím návod, jak se připravit na hantarivus
před 9 hodinami
Starmer rázně odmítl spekulace o svém konci. Rezignovat nehodlá
před 10 hodinami
Vrácení zboží na jeden klik? České e-shopy čeká zásadní změna
před 11 hodinami
EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě
před 12 hodinami
Dialog skončil. Fanoušky čekají přísné represe, zrušené oslavy i kontrola občanek, oznámil Tvrdík
před 13 hodinami
Mrazivé detaily odhaleny. Vyšetřování zjistilo, co převážela potopená ruská nákladní loď
před 14 hodinami
Zelenského bývala pravá ruka je podezřelá z účasti na masivním případu korupce
před 14 hodinami
Den D pro Británii. Starmerova vláda se hroutí, může dnes definitivně padnout
před 16 hodinami
Výhled počasí do prvních červnových dnů. Teploty mají stoupat, hrozí bouřky
včera
Riziko je v Česku nízké, vzkazuje Vojtěch ohledně hantaviru
včera
Rulík a spol. se poprali s řadou omluvenek. Pastrňák nepojede, šanci mají hráči z AHL
včera
Slavii čeká správní řízení kvůli incidentu na sobotním derby
včera
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Vláda na pondělním zasedání schválila vytvoření funkce vládního zmocněnce pro plnění závazků Česka vůči Organizaci Severoatlantické smlouvy při ministerstvu obrany a jeho statut. Zároveň do této funkce jmenovala bývalého velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského. Projednala také návrh nového zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce nebo záměr realizovat v Ázerbájdžánu projekt výstavby pivovaru s účastí národního podniku Budějovický Budvar.
Zdroj: Jan Hrabě