Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Brusel se bude muset připravit na nelehké rozhovory s Washingtonem o obchodních bariérách, budoucnosti Severoatlantické aliance i stacionování amerických vojsk na evropském kontinentu. V případě, že by došlo k obchodní válce s USA, už tak křehký růst ekonomik členských států by mohl dostat vážnou ránu.
EU navíc stále nemá jasnou odpověď na otázku, jak by se bránila v případě, že by Spojené státy zcela ustoupily ze svého závazku kolektivní obrany v rámci NATO. Vybudování vlastního evropského vojensko-průmyslového komplexu je běh na dlouhou trať, uvedl The Conversation.
Donald Trump přitom zpochybňuje samotné základy mezinárodního poválečného řádu, který Spojené státy a Evropa společně vybudovaly. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a diplomatickým závazkům je krajně pragmatický až destruktivní. Z EU se tak stává hráč, který musí volit mezi obrannou strategií zachování mezinárodního pořádku, nebo pragmatickým „damage control“ přístupem, tedy strategií minimalizace škod.
Právě s tímto přístupem má Polsko bohaté zkušenosti. V posledních letech podepsalo dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny s americkým partnerem a zároveň schválilo nákup špičkových střel vzduch-vzduch AIM-120D3 od Pentagonu. Tato rovnováha mezi ekonomickými výhodami plynoucími z členství v EU a vojenskou bezpečností garantovanou USA se stala charakteristickým rysem polské zahraniční politiky.
Před třemi desetiletími byla země devastovaným postkomunistickým státem bez tržní ekonomiky a demokratické tradice. Dnes je podle odhadů nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU v rámci OECD. Ačkoli její demokratické instituce čelily během vlády strany Právo a spravedlnost těžkým zkouškám, jejich jádro zůstalo funkční. Klíčem k tomuto úspěchu byla schopnost Polska pohybovat se obratně mezi Bruselem a Washingtonem.
Polsko bylo dlouho vnímáno jako příliš horlivý atlantista – někdy naivní, jindy až nebezpečný. V roce 2003 se přidalo k americké invazi do Iráku navzdory kritice většiny evropských lídrů. Prezident Francie Jacques Chirac tehdy Poláky obvinil z nezodpovědnosti a řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Přesto si Varšava stála za svým – posílila své mezinárodní postavení a získala cenné zkušenosti pro vlastní armádu, i když očekávané kontrakty se nikdy nedostavily.
V symbolickém přirovnání z knihy The Godfather Doctrine (2009) autoři popsali Polsko jako Enza pekaře – věrného, loajálního spojence, který drží hlídku před domem rodiny Corleonových, zatímco zraněný don Vito (USA) bojuje o přežití. Tato analogie znovu rezonuje, když se západoevropské země rozhodují, jak reagovat na amerického prezidenta, který rozbíjí zavedený řád.
Polská společnost zůstává silně proevropská i proamerická. Navzdory kontroverzím, které provázely vládu Práva a spravedlnosti, podpora pro členství v EU nikdy neklesla – v roce 2022 ji podle průzkumu CBOS podporovalo 92 % obyvatel. Vstup do EU v roce 2004 byl pro Polsko splněním historické touhy po bezpečí a prosperitě. Evropské fondy se promítly do celé země – od dálnic přes internet až po obnovu historických památek.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s Donaldem Tuskem, který znovu zaujal post premiéra. A právě Tusk dnes představuje vizi, jež odpovídá Trumpovým požadavkům: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Polský program „Secure Europe“, který je mottem předsednictví země v Radě EU, je toho důkazem.
Polsko historicky ví, co znamená ztratit svrchovanost – rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko bylo více než století vymazáno z mapy Evropy. Po první světové válce se sice obnovilo, ale po druhé opět padlo do sovětské sféry vlivu. Zkušenost z nesvobody dala vzniknout silné orientaci na bezpečnost – ještě před Trumpovým prvním mandátem Polsko plnilo 2% závazek v rámci NATO, dnes investuje přes 4 % HDP do obrany.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, byla polská armáda devátá největší v NATO. Dnes je třetí – za USA a Tureckem. Varšava dlouhodobě varovala před imperiálními ambicemi Ruska, ale západoevropské státy její obavy odmítaly jako přehnané.
Související
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Norský expremiér se pokusil vzít si život. Uškodily mu Epstein Files
před 48 minutami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 1 hodinou
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 2 hodinami
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 3 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
včera
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
včera
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
včera
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
včera
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
včera
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
včera
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
včera
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
včera
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
včera
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
včera
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
včera
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
včera
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.
Zdroj: Libor Novák