Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Brusel se bude muset připravit na nelehké rozhovory s Washingtonem o obchodních bariérách, budoucnosti Severoatlantické aliance i stacionování amerických vojsk na evropském kontinentu. V případě, že by došlo k obchodní válce s USA, už tak křehký růst ekonomik členských států by mohl dostat vážnou ránu.
EU navíc stále nemá jasnou odpověď na otázku, jak by se bránila v případě, že by Spojené státy zcela ustoupily ze svého závazku kolektivní obrany v rámci NATO. Vybudování vlastního evropského vojensko-průmyslového komplexu je běh na dlouhou trať, uvedl The Conversation.
Donald Trump přitom zpochybňuje samotné základy mezinárodního poválečného řádu, který Spojené státy a Evropa společně vybudovaly. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a diplomatickým závazkům je krajně pragmatický až destruktivní. Z EU se tak stává hráč, který musí volit mezi obrannou strategií zachování mezinárodního pořádku, nebo pragmatickým „damage control“ přístupem, tedy strategií minimalizace škod.
Právě s tímto přístupem má Polsko bohaté zkušenosti. V posledních letech podepsalo dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny s americkým partnerem a zároveň schválilo nákup špičkových střel vzduch-vzduch AIM-120D3 od Pentagonu. Tato rovnováha mezi ekonomickými výhodami plynoucími z členství v EU a vojenskou bezpečností garantovanou USA se stala charakteristickým rysem polské zahraniční politiky.
Před třemi desetiletími byla země devastovaným postkomunistickým státem bez tržní ekonomiky a demokratické tradice. Dnes je podle odhadů nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU v rámci OECD. Ačkoli její demokratické instituce čelily během vlády strany Právo a spravedlnost těžkým zkouškám, jejich jádro zůstalo funkční. Klíčem k tomuto úspěchu byla schopnost Polska pohybovat se obratně mezi Bruselem a Washingtonem.
Polsko bylo dlouho vnímáno jako příliš horlivý atlantista – někdy naivní, jindy až nebezpečný. V roce 2003 se přidalo k americké invazi do Iráku navzdory kritice většiny evropských lídrů. Prezident Francie Jacques Chirac tehdy Poláky obvinil z nezodpovědnosti a řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Přesto si Varšava stála za svým – posílila své mezinárodní postavení a získala cenné zkušenosti pro vlastní armádu, i když očekávané kontrakty se nikdy nedostavily.
V symbolickém přirovnání z knihy The Godfather Doctrine (2009) autoři popsali Polsko jako Enza pekaře – věrného, loajálního spojence, který drží hlídku před domem rodiny Corleonových, zatímco zraněný don Vito (USA) bojuje o přežití. Tato analogie znovu rezonuje, když se západoevropské země rozhodují, jak reagovat na amerického prezidenta, který rozbíjí zavedený řád.
Polská společnost zůstává silně proevropská i proamerická. Navzdory kontroverzím, které provázely vládu Práva a spravedlnosti, podpora pro členství v EU nikdy neklesla – v roce 2022 ji podle průzkumu CBOS podporovalo 92 % obyvatel. Vstup do EU v roce 2004 byl pro Polsko splněním historické touhy po bezpečí a prosperitě. Evropské fondy se promítly do celé země – od dálnic přes internet až po obnovu historických památek.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s Donaldem Tuskem, který znovu zaujal post premiéra. A právě Tusk dnes představuje vizi, jež odpovídá Trumpovým požadavkům: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Polský program „Secure Europe“, který je mottem předsednictví země v Radě EU, je toho důkazem.
Polsko historicky ví, co znamená ztratit svrchovanost – rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko bylo více než století vymazáno z mapy Evropy. Po první světové válce se sice obnovilo, ale po druhé opět padlo do sovětské sféry vlivu. Zkušenost z nesvobody dala vzniknout silné orientaci na bezpečnost – ještě před Trumpovým prvním mandátem Polsko plnilo 2% závazek v rámci NATO, dnes investuje přes 4 % HDP do obrany.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, byla polská armáda devátá největší v NATO. Dnes je třetí – za USA a Tureckem. Varšava dlouhodobě varovala před imperiálními ambicemi Ruska, ale západoevropské státy její obavy odmítaly jako přehnané.
Související

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Tusk čelí hlasování o důvěře. Chce potvrdit pozici po porážce Trzaskowského
Aktuálně se děje
před 33 minutami

Amerikou otřásá útok na politiky. Dva lidé zemřeli, pachatel je na útěku
před 1 hodinou

Zvláštní britská tradice. Slavily se narozeniny krále, i když je má až v listopadu
před 2 hodinami

Reprezentanti do 21 let v úvodním vystoupení na ME nestačili na Anglii
před 3 hodinami

Írán varuje i Brity a Francouze. Nepomáhejte Izraeli, vzkazuje Teherán
před 3 hodinami

Calexit: Může Kalifornie opustit americkou federaci? Na Trumpa se zlobí opakovaně
před 4 hodinami

Bráníme se. Američané nám dali volné ruce, zní z Izraele
před 5 hodinami

Tropické počasí vyvolá další bouřky. Platí varování
před 6 hodinami

Teherán se může připravit. Izraelci mají plán, potvrdili ale další oběť
před 7 hodinami

Můžou za to demokraté i republikáni, říká Schwarzenegger k aktuální situaci v USA
před 7 hodinami

Slavia pohřešuje kustoda mistrovského týmu. Policie ho hledá už několik dní
před 8 hodinami

Írán se nebojí. Varuje i Američany, hrozí jeden z nejhorších možných scénářů
před 9 hodinami

Přeživší z letu Air India promluvil. Pořád tomu nemůže uvěřit
před 9 hodinami

Vodácká předpověď počasí. Experti řekli, jak na tom jsou české řeky
před 10 hodinami

Izrael potvrdil nejméně dva mrtvé. Írán čelí dalším leteckým úderům
před 11 hodinami

Víkendové počasí bude tropické. Teploty překročí třicítku
včera

USA a spojenci pomáhali s odražením íránských raket. Izrael chystá masivní odvetu
včera

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket
včera

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India
včera
Izrael spustil novou vlnu útoků na Írán, exploze otřásly Teheránem
V Íránu byly hlášeny další výbuchy, které podle tamních médií souvisejí s pokračujícími izraelskými útoky na íránská vojenská a jaderná zařízení. K sérii explozí došlo více než 12 hodin poté, co Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci proti Islámské republice.
Zdroj: Libor Novák