Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Brusel se bude muset připravit na nelehké rozhovory s Washingtonem o obchodních bariérách, budoucnosti Severoatlantické aliance i stacionování amerických vojsk na evropském kontinentu. V případě, že by došlo k obchodní válce s USA, už tak křehký růst ekonomik členských států by mohl dostat vážnou ránu.
EU navíc stále nemá jasnou odpověď na otázku, jak by se bránila v případě, že by Spojené státy zcela ustoupily ze svého závazku kolektivní obrany v rámci NATO. Vybudování vlastního evropského vojensko-průmyslového komplexu je běh na dlouhou trať, uvedl The Conversation.
Donald Trump přitom zpochybňuje samotné základy mezinárodního poválečného řádu, který Spojené státy a Evropa společně vybudovaly. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a diplomatickým závazkům je krajně pragmatický až destruktivní. Z EU se tak stává hráč, který musí volit mezi obrannou strategií zachování mezinárodního pořádku, nebo pragmatickým „damage control“ přístupem, tedy strategií minimalizace škod.
Právě s tímto přístupem má Polsko bohaté zkušenosti. V posledních letech podepsalo dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny s americkým partnerem a zároveň schválilo nákup špičkových střel vzduch-vzduch AIM-120D3 od Pentagonu. Tato rovnováha mezi ekonomickými výhodami plynoucími z členství v EU a vojenskou bezpečností garantovanou USA se stala charakteristickým rysem polské zahraniční politiky.
Před třemi desetiletími byla země devastovaným postkomunistickým státem bez tržní ekonomiky a demokratické tradice. Dnes je podle odhadů nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU v rámci OECD. Ačkoli její demokratické instituce čelily během vlády strany Právo a spravedlnost těžkým zkouškám, jejich jádro zůstalo funkční. Klíčem k tomuto úspěchu byla schopnost Polska pohybovat se obratně mezi Bruselem a Washingtonem.
Polsko bylo dlouho vnímáno jako příliš horlivý atlantista – někdy naivní, jindy až nebezpečný. V roce 2003 se přidalo k americké invazi do Iráku navzdory kritice většiny evropských lídrů. Prezident Francie Jacques Chirac tehdy Poláky obvinil z nezodpovědnosti a řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Přesto si Varšava stála za svým – posílila své mezinárodní postavení a získala cenné zkušenosti pro vlastní armádu, i když očekávané kontrakty se nikdy nedostavily.
V symbolickém přirovnání z knihy The Godfather Doctrine (2009) autoři popsali Polsko jako Enza pekaře – věrného, loajálního spojence, který drží hlídku před domem rodiny Corleonových, zatímco zraněný don Vito (USA) bojuje o přežití. Tato analogie znovu rezonuje, když se západoevropské země rozhodují, jak reagovat na amerického prezidenta, který rozbíjí zavedený řád.
Polská společnost zůstává silně proevropská i proamerická. Navzdory kontroverzím, které provázely vládu Práva a spravedlnosti, podpora pro členství v EU nikdy neklesla – v roce 2022 ji podle průzkumu CBOS podporovalo 92 % obyvatel. Vstup do EU v roce 2004 byl pro Polsko splněním historické touhy po bezpečí a prosperitě. Evropské fondy se promítly do celé země – od dálnic přes internet až po obnovu historických památek.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s Donaldem Tuskem, který znovu zaujal post premiéra. A právě Tusk dnes představuje vizi, jež odpovídá Trumpovým požadavkům: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Polský program „Secure Europe“, který je mottem předsednictví země v Radě EU, je toho důkazem.
Polsko historicky ví, co znamená ztratit svrchovanost – rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko bylo více než století vymazáno z mapy Evropy. Po první světové válce se sice obnovilo, ale po druhé opět padlo do sovětské sféry vlivu. Zkušenost z nesvobody dala vzniknout silné orientaci na bezpečnost – ještě před Trumpovým prvním mandátem Polsko plnilo 2% závazek v rámci NATO, dnes investuje přes 4 % HDP do obrany.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, byla polská armáda devátá největší v NATO. Dnes je třetí – za USA a Tureckem. Varšava dlouhodobě varovala před imperiálními ambicemi Ruska, ale západoevropské státy její obavy odmítaly jako přehnané.
Související
Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
před 1 hodinou
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
před 2 hodinami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 2 hodinami
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 4 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
včera
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
včera
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
včera
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
včera
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
včera
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
včera
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
včera
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
včera
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
Zdroj: Libor Novák