Proevropské a proamerické Polsko ukazuje EU, jak se vypořádat s Trumpem

Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.

Brusel se bude muset připravit na nelehké rozhovory s Washingtonem o obchodních bariérách, budoucnosti Severoatlantické aliance i stacionování amerických vojsk na evropském kontinentu. V případě, že by došlo k obchodní válce s USA, už tak křehký růst ekonomik členských států by mohl dostat vážnou ránu.

EU navíc stále nemá jasnou odpověď na otázku, jak by se bránila v případě, že by Spojené státy zcela ustoupily ze svého závazku kolektivní obrany v rámci NATO. Vybudování vlastního evropského vojensko-průmyslového komplexu je běh na dlouhou trať, uvedl The Conversation.

Donald Trump přitom zpochybňuje samotné základy mezinárodního poválečného řádu, který Spojené státy a Evropa společně vybudovaly. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a diplomatickým závazkům je krajně pragmatický až destruktivní. Z EU se tak stává hráč, který musí volit mezi obrannou strategií zachování mezinárodního pořádku, nebo pragmatickým „damage control“ přístupem, tedy strategií minimalizace škod.

Právě s tímto přístupem má Polsko bohaté zkušenosti. V posledních letech podepsalo dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny s americkým partnerem a zároveň schválilo nákup špičkových střel vzduch-vzduch AIM-120D3 od Pentagonu. Tato rovnováha mezi ekonomickými výhodami plynoucími z členství v EU a vojenskou bezpečností garantovanou USA se stala charakteristickým rysem polské zahraniční politiky.

Před třemi desetiletími byla země devastovaným postkomunistickým státem bez tržní ekonomiky a demokratické tradice. Dnes je podle odhadů nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU v rámci OECD. Ačkoli její demokratické instituce čelily během vlády strany Právo a spravedlnost těžkým zkouškám, jejich jádro zůstalo funkční. Klíčem k tomuto úspěchu byla schopnost Polska pohybovat se obratně mezi Bruselem a Washingtonem.

Polsko bylo dlouho vnímáno jako příliš horlivý atlantista – někdy naivní, jindy až nebezpečný. V roce 2003 se přidalo k americké invazi do Iráku navzdory kritice většiny evropských lídrů. Prezident Francie Jacques Chirac tehdy Poláky obvinil z nezodpovědnosti a řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Přesto si Varšava stála za svým – posílila své mezinárodní postavení a získala cenné zkušenosti pro vlastní armádu, i když očekávané kontrakty se nikdy nedostavily.

V symbolickém přirovnání z knihy The Godfather Doctrine (2009) autoři popsali Polsko jako Enza pekaře – věrného, loajálního spojence, který drží hlídku před domem rodiny Corleonových, zatímco zraněný don Vito (USA) bojuje o přežití. Tato analogie znovu rezonuje, když se západoevropské země rozhodují, jak reagovat na amerického prezidenta, který rozbíjí zavedený řád.

Polská společnost zůstává silně proevropská i proamerická. Navzdory kontroverzím, které provázely vládu Práva a spravedlnosti, podpora pro členství v EU nikdy neklesla – v roce 2022 ji podle průzkumu CBOS podporovalo 92 % obyvatel. Vstup do EU v roce 2004 byl pro Polsko splněním historické touhy po bezpečí a prosperitě. Evropské fondy se promítly do celé země – od dálnic přes internet až po obnovu historických památek.

V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s Donaldem Tuskem, který znovu zaujal post premiéra. A právě Tusk dnes představuje vizi, jež odpovídá Trumpovým požadavkům: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Polský program „Secure Europe“, který je mottem předsednictví země v Radě EU, je toho důkazem.

Polsko historicky ví, co znamená ztratit svrchovanost – rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko bylo více než století vymazáno z mapy Evropy. Po první světové válce se sice obnovilo, ale po druhé opět padlo do sovětské sféry vlivu. Zkušenost z nesvobody dala vzniknout silné orientaci na bezpečnost – ještě před Trumpovým prvním mandátem Polsko plnilo 2% závazek v rámci NATO, dnes investuje přes 4 % HDP do obrany.

V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, byla polská armáda devátá největší v NATO. Dnes je třetí – za USA a Tureckem. Varšava dlouhodobě varovala před imperiálními ambicemi Ruska, ale západoevropské státy její obavy odmítaly jako přehnané. 

Související

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.
Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

Více souvisejících

Polsko Donald Trump

Aktuálně se děje

před 39 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy