Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Brusel se bude muset připravit na nelehké rozhovory s Washingtonem o obchodních bariérách, budoucnosti Severoatlantické aliance i stacionování amerických vojsk na evropském kontinentu. V případě, že by došlo k obchodní válce s USA, už tak křehký růst ekonomik členských států by mohl dostat vážnou ránu.
EU navíc stále nemá jasnou odpověď na otázku, jak by se bránila v případě, že by Spojené státy zcela ustoupily ze svého závazku kolektivní obrany v rámci NATO. Vybudování vlastního evropského vojensko-průmyslového komplexu je běh na dlouhou trať, uvedl The Conversation.
Donald Trump přitom zpochybňuje samotné základy mezinárodního poválečného řádu, který Spojené státy a Evropa společně vybudovaly. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a diplomatickým závazkům je krajně pragmatický až destruktivní. Z EU se tak stává hráč, který musí volit mezi obrannou strategií zachování mezinárodního pořádku, nebo pragmatickým „damage control“ přístupem, tedy strategií minimalizace škod.
Právě s tímto přístupem má Polsko bohaté zkušenosti. V posledních letech podepsalo dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny s americkým partnerem a zároveň schválilo nákup špičkových střel vzduch-vzduch AIM-120D3 od Pentagonu. Tato rovnováha mezi ekonomickými výhodami plynoucími z členství v EU a vojenskou bezpečností garantovanou USA se stala charakteristickým rysem polské zahraniční politiky.
Před třemi desetiletími byla země devastovaným postkomunistickým státem bez tržní ekonomiky a demokratické tradice. Dnes je podle odhadů nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU v rámci OECD. Ačkoli její demokratické instituce čelily během vlády strany Právo a spravedlnost těžkým zkouškám, jejich jádro zůstalo funkční. Klíčem k tomuto úspěchu byla schopnost Polska pohybovat se obratně mezi Bruselem a Washingtonem.
Polsko bylo dlouho vnímáno jako příliš horlivý atlantista – někdy naivní, jindy až nebezpečný. V roce 2003 se přidalo k americké invazi do Iráku navzdory kritice většiny evropských lídrů. Prezident Francie Jacques Chirac tehdy Poláky obvinil z nezodpovědnosti a řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Přesto si Varšava stála za svým – posílila své mezinárodní postavení a získala cenné zkušenosti pro vlastní armádu, i když očekávané kontrakty se nikdy nedostavily.
V symbolickém přirovnání z knihy The Godfather Doctrine (2009) autoři popsali Polsko jako Enza pekaře – věrného, loajálního spojence, který drží hlídku před domem rodiny Corleonových, zatímco zraněný don Vito (USA) bojuje o přežití. Tato analogie znovu rezonuje, když se západoevropské země rozhodují, jak reagovat na amerického prezidenta, který rozbíjí zavedený řád.
Polská společnost zůstává silně proevropská i proamerická. Navzdory kontroverzím, které provázely vládu Práva a spravedlnosti, podpora pro členství v EU nikdy neklesla – v roce 2022 ji podle průzkumu CBOS podporovalo 92 % obyvatel. Vstup do EU v roce 2004 byl pro Polsko splněním historické touhy po bezpečí a prosperitě. Evropské fondy se promítly do celé země – od dálnic přes internet až po obnovu historických památek.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s Donaldem Tuskem, který znovu zaujal post premiéra. A právě Tusk dnes představuje vizi, jež odpovídá Trumpovým požadavkům: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Polský program „Secure Europe“, který je mottem předsednictví země v Radě EU, je toho důkazem.
Polsko historicky ví, co znamená ztratit svrchovanost – rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko bylo více než století vymazáno z mapy Evropy. Po první světové válce se sice obnovilo, ale po druhé opět padlo do sovětské sféry vlivu. Zkušenost z nesvobody dala vzniknout silné orientaci na bezpečnost – ještě před Trumpovým prvním mandátem Polsko plnilo 2% závazek v rámci NATO, dnes investuje přes 4 % HDP do obrany.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, byla polská armáda devátá největší v NATO. Dnes je třetí – za USA a Tureckem. Varšava dlouhodobě varovala před imperiálními ambicemi Ruska, ale západoevropské státy její obavy odmítaly jako přehnané.
Související
Ruský vojenský vrtulník vlétl do polského vzdušného prostoru
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty
před 1 hodinou
Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek
před 2 hodinami
Británie zvažuje opětovný vstup do EU
před 3 hodinami
Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti
před 4 hodinami
Cestující z letadla popisují chvíle hrůzy. Podle Izraele se mohlo jednat o pokus o teroristický útok
před 4 hodinami
Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě
před 5 hodinami
Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi
před 6 hodinami
Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů
před 7 hodinami
Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI
před 8 hodinami
Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala
před 9 hodinami
Říjnový výhled počasí. Nadprůměrné teploty by mohly pokračovat
včera
Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy
včera
Vystrčil ocenil ekonoma Švejnara či hokejistu Pastrňáka
včera
Češky suverénně ovládly Pohár Billie Jean Kingové. Šanci neměla ani Ukrajina
včera
Skotové oplakávají svého oblíbence. Zemřel spisovatel Peter May
včera
Zemřela zakladatelka centra Locika Petra Wünschová. Bylo jí jen 52 let
včera
Policie řeší případ zmizení Jany Šerjeníkové. Pracuje se čtyřmi scénáři
včera
Ebola v Kongu zabíjí i nadále. WHO má obavy, trasování se komplikuje
včera
Oscarovou herečku Sarandovou zatkli. Protestovala proti Netanjahuovi
včera
EU plánovala totální zákaz prodeje aut se spalovacím motorem. Proč nakonec ustoupila?
Vedení Evropské komise se rozhodlo ignorovat doporučení svých vlastních analytiků a ustoupilo tlaku automobilového průmyslu i některých členských států ohledně změny pravidel pro emise automobilů. Původní plán počítal s faktickým zákazem prodeje nových vozidel se spalovacími motory. Zákaz měl vstoupit v platnost jako klíčový prvek evropské ekologické politiky. Unijní exekutiva však své stanovisko přehodnotila a umožnila prodej části vozidel se spalovacími motory i po původním termínu. Změně postoje předcházel intenzivní politický lobbing ze strany výrobců aut a středopravicové Evropské lidové strany.
Zdroj: Libor Novák