Belgická metropole je dalším evropským velkoměstem, jehož politici se rozhodli výrazně zasáhnout do provozu nejrychleji se rozšiřujícího dopravního prostředku, elektrokoloběžek. Co nejdříve chtějí jejich počet omezit o třetinu, striktně stanovit parkovací místa a vymáhat vysoké pokuty od provozovatelů za jejich ledabylé odkládání na chodnících. O úplném zákazu chystaném v Paříži však Brusel kvůli jejich přínosu pro ekologickou dopravu i ekonomiku neuvažuje.
Zatímco někteří Bruselané oslovení ČTK v nich vidí všudypřítomné překážky a ohrožení bezpečnosti chodců, další je mají za nejjednodušší způsob dopravy.
"Skoro každý den musíme přesouvat nějakou koloběžku, aby k nám vůbec mohli chodit zákazníci. Lidem je úplně jedno, kde je nechají, hlavně aby to neměli daleko," postěžovala si prodavačka Emilie z obchodu s módními značkami na rušné pěší zóně poblíž radnice bruselské čtvrti Ixelles. Stejně jako na mnoha dalších místech v širším centru sídla evropských institucí tu na několika stovkách metrů ulice stojí desítky elektrokoloběžek nejméně šesti různých provozovatelů. Některé z nich jen těsně míjí projíždějící autobusy, další stojí či leží mezi lavičkami a vchody do domů a obchodů, kudy se poté dá stěží projít.
Bruselská radnice spočítala, že v současnosti je ve zhruba milionovém městě 21.000 elektrokoloběžek, což je více než v několikanásobně větší Paříži. Její obyvatelé si přitom začátkem dubna v referendu odhlasovali úplný zákaz komerčně pronajímaných strojů.
"To by se mi vůbec nelíbilo, používám koloběžku pravidelně, rychlejší způsob dopravy ve městě není, doveze vás ode dveří ke dveřím," popsal realitní agent Thierry, proč se mezi byty, které nabízí klientům, vozí na sdíleném stroji. Autem by prý všude nezaparkoval, veřejná doprava je podle něj pomalá a zastávky má daleko a kolo považuje za příliš namáhavé.
Podobně uvažují stovky dalších Bruselanů, kvůli nimž nechce radnice koloběžkový byznys z města zcela vykázat. Myslí přitom i na desítky pracovních míst, které poskytují místním provozovatelé. Levicově-zelená radniční koalice také zdůrazňuje přínos pro bruselskou dopravu, kterou na nejvytíženějších místech trápí každodenní kolony aut ve špičkách.
"Musíme chránit chodce na chodnících. Ty jsou často příliš úzké a přeplněné," řekla médiím ministryně bruselského regionu odpovědná za dopravu Elke Van den Brandtová. Úplný zákaz koloběžek podle ní není řešením, na místě je ale přísnější regulace.
Brusel chce omezit počet koloběžek na přibližně 13.000 a výrazně regulovat možnosti jejich parkování. Lidé je budou moci odstavovat na zhruba třech tisícovkách vyhrazených míst, která by měla být rovnoměrně rozmístěna po celém městě. Pokud budou koloběžky odstaveny jinde, budou za odvoz jedné z nich firmy platit 80 eur (asi 1900 korun). Firmy také budou hradit licenční poplatky 25 eur za každou koloběžku, což dosud nemusely.
Již loni sáhl Brusel k prvním omezením a snížil maximální povolenou rychlost na 20 kilometrů za hodinu, na pěších zónách pak na osm. Zakázal také jízdu na chodnících nebo jízdu více lidí na jednom stroji. Podle Van den Brandtové chce město do roka vyhodnotit, zda nová pravidla fungují a případně restrikce dále přitvrdit.
V Praze se snaží vedení magistrátu i jednotlivé radnice domluvit s provozovateli sdílených koloběžek. Naposledy v Praze 2 se radnice s provozovateli dohodla, že lidé budou moci nově na infolince nahlásit špatně odložená sdílená kola a elektrokoloběžky, městská část uzavřela dohodu se čtyřmi bikesharingovými společnostmi. Dohoda vymezuje například místa k jejich odložení nebo povolené lokality k jízdě.
Související
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
Raději právní kroky, než ruskou armádu na belgických hranicích, vzkázal Zelenskyj Bruselu
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák