Belgická metropole je dalším evropským velkoměstem, jehož politici se rozhodli výrazně zasáhnout do provozu nejrychleji se rozšiřujícího dopravního prostředku, elektrokoloběžek. Co nejdříve chtějí jejich počet omezit o třetinu, striktně stanovit parkovací místa a vymáhat vysoké pokuty od provozovatelů za jejich ledabylé odkládání na chodnících. O úplném zákazu chystaném v Paříži však Brusel kvůli jejich přínosu pro ekologickou dopravu i ekonomiku neuvažuje.
Zatímco někteří Bruselané oslovení ČTK v nich vidí všudypřítomné překážky a ohrožení bezpečnosti chodců, další je mají za nejjednodušší způsob dopravy.
"Skoro každý den musíme přesouvat nějakou koloběžku, aby k nám vůbec mohli chodit zákazníci. Lidem je úplně jedno, kde je nechají, hlavně aby to neměli daleko," postěžovala si prodavačka Emilie z obchodu s módními značkami na rušné pěší zóně poblíž radnice bruselské čtvrti Ixelles. Stejně jako na mnoha dalších místech v širším centru sídla evropských institucí tu na několika stovkách metrů ulice stojí desítky elektrokoloběžek nejméně šesti různých provozovatelů. Některé z nich jen těsně míjí projíždějící autobusy, další stojí či leží mezi lavičkami a vchody do domů a obchodů, kudy se poté dá stěží projít.
Bruselská radnice spočítala, že v současnosti je ve zhruba milionovém městě 21.000 elektrokoloběžek, což je více než v několikanásobně větší Paříži. Její obyvatelé si přitom začátkem dubna v referendu odhlasovali úplný zákaz komerčně pronajímaných strojů.
"To by se mi vůbec nelíbilo, používám koloběžku pravidelně, rychlejší způsob dopravy ve městě není, doveze vás ode dveří ke dveřím," popsal realitní agent Thierry, proč se mezi byty, které nabízí klientům, vozí na sdíleném stroji. Autem by prý všude nezaparkoval, veřejná doprava je podle něj pomalá a zastávky má daleko a kolo považuje za příliš namáhavé.
Podobně uvažují stovky dalších Bruselanů, kvůli nimž nechce radnice koloběžkový byznys z města zcela vykázat. Myslí přitom i na desítky pracovních míst, které poskytují místním provozovatelé. Levicově-zelená radniční koalice také zdůrazňuje přínos pro bruselskou dopravu, kterou na nejvytíženějších místech trápí každodenní kolony aut ve špičkách.
"Musíme chránit chodce na chodnících. Ty jsou často příliš úzké a přeplněné," řekla médiím ministryně bruselského regionu odpovědná za dopravu Elke Van den Brandtová. Úplný zákaz koloběžek podle ní není řešením, na místě je ale přísnější regulace.
Brusel chce omezit počet koloběžek na přibližně 13.000 a výrazně regulovat možnosti jejich parkování. Lidé je budou moci odstavovat na zhruba třech tisícovkách vyhrazených míst, která by měla být rovnoměrně rozmístěna po celém městě. Pokud budou koloběžky odstaveny jinde, budou za odvoz jedné z nich firmy platit 80 eur (asi 1900 korun). Firmy také budou hradit licenční poplatky 25 eur za každou koloběžku, což dosud nemusely.
Již loni sáhl Brusel k prvním omezením a snížil maximální povolenou rychlost na 20 kilometrů za hodinu, na pěších zónách pak na osm. Zakázal také jízdu na chodnících nebo jízdu více lidí na jednom stroji. Podle Van den Brandtové chce město do roka vyhodnotit, zda nová pravidla fungují a případně restrikce dále přitvrdit.
V Praze se snaží vedení magistrátu i jednotlivé radnice domluvit s provozovateli sdílených koloběžek. Naposledy v Praze 2 se radnice s provozovateli dohodla, že lidé budou moci nově na infolince nahlásit špatně odložená sdílená kola a elektrokoloběžky, městská část uzavřela dohodu se čtyřmi bikesharingovými společnostmi. Dohoda vymezuje například místa k jejich odložení nebo povolené lokality k jízdě.
Související

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
Aktuálně se děje
před 18 minutami

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy
před 1 hodinou

Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
Aktualizováno před 1 hodinou

Česko - USA 2:5. Vejmelka zářil, ale prohře nezabránil. Češi končí ve skupině až třetí
před 2 hodinami

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
před 2 hodinami

REPORTÁŽ: Po červeném koberci až do kanceláře Jiřího Bartošky. Češi mu dali sbohem
před 3 hodinami

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Aktualizováno před 3 hodinami

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou
před 4 hodinami

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
před 4 hodinami

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
před 4 hodinami

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
před 6 hodinami

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
před 6 hodinami

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
před 6 hodinami

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
před 7 hodinami

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
před 7 hodinami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 8 hodinami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 8 hodinami

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
před 9 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 9 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 10 hodinami
"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.
Zdroj: Libor Novák