Překáží a ohrožují bezpečnost. Brusel přitvrdí proti elektrokoloběžkám

Belgická metropole je dalším evropským velkoměstem, jehož politici se rozhodli výrazně zasáhnout do provozu nejrychleji se rozšiřujícího dopravního prostředku, elektrokoloběžek. Co nejdříve chtějí jejich počet omezit o třetinu, striktně stanovit parkovací místa a vymáhat vysoké pokuty od provozovatelů za jejich ledabylé odkládání na chodnících. O úplném zákazu chystaném v Paříži však Brusel kvůli jejich přínosu pro ekologickou dopravu i ekonomiku neuvažuje.

Zatímco někteří Bruselané oslovení ČTK v nich vidí všudypřítomné překážky a ohrožení bezpečnosti chodců, další je mají za nejjednodušší způsob dopravy.

"Skoro každý den musíme přesouvat nějakou koloběžku, aby k nám vůbec mohli chodit zákazníci. Lidem je úplně jedno, kde je nechají, hlavně aby to neměli daleko," postěžovala si prodavačka Emilie z obchodu s módními značkami na rušné pěší zóně poblíž radnice bruselské čtvrti Ixelles. Stejně jako na mnoha dalších místech v širším centru sídla evropských institucí tu na několika stovkách metrů ulice stojí desítky elektrokoloběžek nejméně šesti různých provozovatelů. Některé z nich jen těsně míjí projíždějící autobusy, další stojí či leží mezi lavičkami a vchody do domů a obchodů, kudy se poté dá stěží projít.

Bruselská radnice spočítala, že v současnosti je ve zhruba milionovém městě 21.000 elektrokoloběžek, což je více než v několikanásobně větší Paříži. Její obyvatelé si přitom začátkem dubna v referendu odhlasovali úplný zákaz komerčně pronajímaných strojů.

"To by se mi vůbec nelíbilo, používám koloběžku pravidelně, rychlejší způsob dopravy ve městě není, doveze vás ode dveří ke dveřím," popsal realitní agent Thierry, proč se mezi byty, které nabízí klientům, vozí na sdíleném stroji. Autem by prý všude nezaparkoval, veřejná doprava je podle něj pomalá a zastávky má daleko a kolo považuje za příliš namáhavé.

Podobně uvažují stovky dalších Bruselanů, kvůli nimž nechce radnice koloběžkový byznys z města zcela vykázat. Myslí přitom i na desítky pracovních míst, které poskytují místním provozovatelé. Levicově-zelená radniční koalice také zdůrazňuje přínos pro bruselskou dopravu, kterou na nejvytíženějších místech trápí každodenní kolony aut ve špičkách.

"Musíme chránit chodce na chodnících. Ty jsou často příliš úzké a přeplněné," řekla médiím ministryně bruselského regionu odpovědná za dopravu Elke Van den Brandtová. Úplný zákaz koloběžek podle ní není řešením, na místě je ale přísnější regulace.

Brusel chce omezit počet koloběžek na přibližně 13.000 a výrazně regulovat možnosti jejich parkování. Lidé je budou moci odstavovat na zhruba třech tisícovkách vyhrazených míst, která by měla být rovnoměrně rozmístěna po celém městě. Pokud budou koloběžky odstaveny jinde, budou za odvoz jedné z nich firmy platit 80 eur (asi 1900 korun). Firmy také budou hradit licenční poplatky 25 eur za každou koloběžku, což dosud nemusely.

Již loni sáhl Brusel k prvním omezením a snížil maximální povolenou rychlost na 20 kilometrů za hodinu, na pěších zónách pak na osm. Zakázal také jízdu na chodnících nebo jízdu více lidí na jednom stroji. Podle Van den Brandtové chce město do roka vyhodnotit, zda nová pravidla fungují a případně restrikce dále přitvrdit.

V Praze se snaží vedení magistrátu i jednotlivé radnice domluvit s provozovateli sdílených koloběžek. Naposledy v Praze 2 se radnice s provozovateli dohodla, že lidé budou moci nově na infolince nahlásit špatně odložená sdílená kola a elektrokoloběžky, městská část uzavřela dohodu se čtyřmi bikesharingovými společnostmi. Dohoda vymezuje například místa k jejich odložení nebo povolené lokality k jízdě.

Související

Belgický král Filip navštívil Česko, sešel se s prezidentem Petrem Pavlem. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

Více souvisejících

Belgie elektrické koloběžky

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 7 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 8 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 9 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 9 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

před 10 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy