Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady

Izraelský premiér ostře zkritizoval představitele Francie, Velké Británie a Kanady za to, že jeho zemi pohrozili cílenými sankcemi v reakci na obnovenou ofenzívu Izraele v Pásmu Gazy. „Tím, že žádají Izrael, aby ukončil obrannou válku o naše přežití, než budou teroristé Hamásu na našich hranicích zničení, a tím, že požadují palestinský stát, nabízejí lídři v Londýně, Ottawě a Paříži obrovskou odměnu za genocidní útok na Izrael ze 7. října a vybízejí k dalším podobným zvěrstvům,“ shrnul Netanjahu podle serveru Politico. 

Následně podpořil vizi amerického prezidenta Donalda Trumpa na „obnovu“ Pásma Gazy, která počítala s vysídlením všech palestinských obyvatel a proměnou území v jakousi „riviéru“ Blízkého východu. „Izrael přijímá vizi prezidenta Trumpa a vyzývá všechny evropské lídry, aby učinili totéž,“ poznamenal izraelský lídr. 

Premiéři Velké Británie a Kanady a francouzský prezident Emmanuel Macron ve společném prohlášení odsoudili humanitární situaci v obléhaném Pásmu Gazy a vyzvali Izrael, aby tuto kampaň zastavil. „Izrael utrpěl 7. října ohavný útok. Vždy jsme podporovali právo Izraele bránit Izraelce před terorismem. Ale tato eskalace je zcela nepřiměřená,“ uvedli.

„Nebudeme nečinně přihlížet, zatímco Netanjahuova vláda pokračuje v těchto ohavných činech. Pokud Izrael nezastaví obnovenou vojenskou ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, přijmeme další konkrétní opatření,“ napsali lídři. 

Také Nizozemsko nedávno vyzvalo Evropskou unii, aby přehodnotila své partnerství s Izraelem. „Vyzývám Evropskou komisi, aby se touto dohodou zabývala. Dohoda má politický i obchodní rozměr. Nikdo nemá zájem na jejím ukončení. Situace v Gaze nás však nutí zvýšit tlak,“ popsal šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot v reakci na nizozemský návrh. 

Vojenská operace s názvem „Gideonovy vozy“, kterou Izrael zahájil o víkendu, navázala na dny intenzivního bombardování. Ofenziva přichází poté, co americký prezident Trump opustil region bez dosažení příměří či dohody o propuštění rukojmích. Izraelští vojáci v rámci nové fáze vstoupili na sever i jih Gazy, přičemž cílí na zničení Hamásu a osvobození zadržovaných osob.

Izraelské úřady uvedly, že za poslední týden podnikly více než 670 leteckých úderů na „cíle Hamásu“. Podle místních zdravotnických úřadů ale bombardování způsobilo smrt celých rodin a vedlo ke kolapsu poslední nemocnice na severu Gazy. Jen za posledních 24 hodin přišlo o život nejméně 136 lidí a přes tisíc dalších bylo zraněno.

Od počátku války 7. října 2023 zahynulo podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes 53 000 lidí, většinou žen a dětí. Současné útoky tedy představují jednu z nejničivějších fází konfliktu.