Přízrak nové války v Evropě. Může vypuknout "do hodiny" s podporou Putina

Na žádost bosenskohercegovského velvyslance bude Valné shromáždění OSN hlasovat o rezoluci, která by formálně uznala události ve Srebrenici v roce 1995 jako genocidu a zároveň vyhlásila 11. července dnem památky obětí. Německý deník Die Welt varuje, že tato iniciativa může vést k eskalaci konfliktů mezi etnickými menšinami v Bosně a Hercegovině.

Prezident Republiky srbské, což je část Bosny a Hercegoviny, nikoli Srbska, Milorad Dodik, oznámil, že pokud bude rezoluce přijata, "stáhne se z rozhodovacích procesů bosňáckého státu". Podle něj úřady v oblasti, kde převažují Srbové, "již projevují odhodlání k dosažení nezávislosti".

Místní politici zdůrazňují, že pokud Dodik splní své sliby, bude to nejhorší možný scénář. „Pokud by oznámil odtržení, do hodiny by zde vypukla válka,“ řekl jeden z jeho dvou zástupců, Camil Durakovič, v rozhovoru pro deník. Durakovič je proti rozdělení země, ale podle svých slov "může jen varovat".

Dodik usiluje o oddělení Republiky srbské od bosenského státu již dlouhou dobu, a v posledních týdnech se tomuto cíli věnuje ještě intenzivněji než předtím. Jeho úsilí v této věci podporuje ruský prezident Vladimir Putin.

Podle odborníků citovaných v deníku Wall Street Journal má Kreml zájem destabilizovat situaci na Balkáně, aby tak snížil vliv západních zemí. Účastník diskuze v německém Die Weltu apeluje na mezinárodní společenství, aby zasáhlo.

Do debaty se také zapojil srbský prezident Aleksandar Vučić, který varoval před možnými důsledky přijetí rezoluce. Může to vést k nárokům na válečné reparace vůči Bělehradu a ohrozit existenci Republiky srbské, která vznikla Daytonskou mírovou dohodou.

Německý list zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina je nejslabším státem na západním Balkáně a momentálně čelí nejvážnější krizi od války v Jugoslávii. Existence jakéhokoli konfliktu by mohla připomínat tragédii, která se odehrála v 90. letech.