"Zastavte toto monstrum." Konference OSN k výročí konce války v Bosně přerostla v hádku

Konference uspořádaná v sídle OSN při příležitosti 25. výročí konce války v Bosně přerostla v urážky a vzájemné obviňování mezi bosenskosrbským předákem Miloradem Dodikem s Valentinem Inzkem, který má z pozice vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu dohlížet na mír v zemi.

Dlouhodobé pře uvedené dvojice jsou v bosenské politice běžným jevem už řadu let, nyní však povýšily na mezinárodní úroveň. Úterní kulatý stůl k budoucnosti Bosny uspořádal k výročí daytonské mírové dohody z prosince 1995 ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzja. Přítomni byli velvyslanci zemí Rady bezpečnosti.

Inzko, jehož úřad má v Bosně za úkol dohlížet na plnění daytonské dohody, obvinil Dodika, že popírá válečné zločiny, především pak masakr ve Srebrenici z roku 1995, který Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii označil za genocidu. Nepřímo rovněž varoval před možným rozpadem země.

"Je zde vztyčení pomníku odsouzenému válečnému zločinci Radovanu Karadžičovi, popírání srebrenické genocidy a další podobná rétorika, která ohrožuje jednotu (Bosny). Po 25 letech jsme svědky rušení ustanovení přijatých v Daytonu," citoval Inzka server Balkan Insight.

Dodik v reakci označil rakouského diplomata slovinského původu za "monstrum" a cizince, který slouží zájmům Bosňáků (dříve Muslimů), kteří jsou početně nejsilnějším národem Bosny. Zbylé dva konstitutivní národy země jsou Srbové a Chorvaté.

"Zastavte toto monstrum, které se nám snaží vnutit rozhodnutí, která daytonská dohoda neumožňuje. Je to cizinec, které Bosnu zničí, mstí se Srbům a Chorvatům," řekl Dodik. Vysoký představitel OSN pro Bosnu ve skutečnosti na základě daytonské dohody disponuje rozsáhlými pravomocemi, včetně odvolávání politiků ohrožujících ústavní pořádek. Od roku 2011 je však nikdy nevyužil.

"V RS nebudeme oficiálně oznamovat ani se řídit jakýmkoliv jeho rozhodnutím. Zvážím zahájení procesu sjednocení RS s mateřským Srbskem," prohlásil Dodik s odkazem na Republiku srbskou, kterou daytonská dohoda definuje jako jednu ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina.

Na Dodikovu stranu vystoupil dlouholetý neformální vůdce bosenských Chorvatů Dragan Čović, podle nějž je Inzkův popis situace v Bosně "neúplný" a neodráží legitimní požadavky chorvatského národa v Bosně.

Zastání se Inzkovi naopak dostalo od velvyslanců Spojených států, Německa a dalších západních zemí. "Myslel jsem, že toto setkání dá příležitost k dialogu o situaci v Bosně, a slyšel jsem velmi dlouhý monolog plný osobních urážek adresovaných vysokému představiteli. Nemyslím si, že by se takto mělo mluvit v Radě bezpečnosti," řekl německý velvyslanec Günter Sautter.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Organizovaný zločin nepolevuje. Mafiáni a gangsteři využijí každé možnosti k zisku

Organizovaný zločin zůstává silným protivníkem. Italská mafie nadále působí po celém světě, balkánské a postsovětské zločinecké struktury expandují do Evropy. Jednotlivé skupiny se zaměřují na obchod s drogami, praní špinavých peněz či pašování, často využívají korupci a zneužívají migrační krize. Ruská invaze na Ukrajinu narušila spolupráci mezi ruskými a ukrajinskými zločineckými sítěmi, ale pašování a jiné aktivity nadále pokračují
Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici

Balkánské státy přijmou na rozdíl od Česka pakt o migraci. Co je k tomu vede?

Pro země na Balkáně je otázka migrace na každodenním pořádku. Vedly tudy totiž minimálně dvě hojně využívané migrační trasy a stále tu vznikají další. Většina zemí v regionu přesto přijala pakt OSN o migraci, zatímco USA a Česko zůstávají na straně těch, kteří jeho přijetí odmítají. Kabinetu Andreje Babiše (ANO) chybí v dokumentu hlavně jasné odsouzení nelegální migrace.

Více souvisejících

Válka na Balkáně Milorad Dodik OSN bosna a hercegovina Srbsko diplomacie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 50 minutami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

včera

včera

Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

včera

Vejce

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc

Spojené státy oslovily Dánsko a další evropské země s žádostí o vývoz vajec, aby pomohly snížit jejich rychle rostoucí cenu na americkém trhu. Oznámilo to v pátek dánské sdružení producentů vajec, které potvrdilo, že obdrželo oficiální dotaz od amerického ministerstva zemědělství.

včera

včera

Donald Trump

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

Evropská unie stojí před zásadním dilematem: budou její sankce proti Rusku posíleny, nebo oslabeny? Odpověď závisí především na rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco USA dosud podporovaly tvrdé sankce a pomáhaly Evropě nahradit ruské energetické zdroje, nyní hrozí, že se situace může dramaticky změnit, píše Politico.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin

„Mami, všechno je v pořádku. Budu offline, asi na dlouho, možná týden nebo měsíc. Nedělej si starosti.“ To byla poslední zpráva, kterou Nazar Očeretnyj poslal své matce 30. března 2022. Od té doby se neozval. Ukrajinský bojový zdravotník zmizel ve věku 33 let v Mariupolu, městě, které tehdy zažívalo jednu z nejkrvavějších kapitol ruské války proti Ukrajině.

včera

včera

včera

Chceme zjistit, zda můžeme válku ukončit. Trump prozradil, o čem chce mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump v úterý plánuje hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Uvedl, že vyjednavači již diskutovali o „rozdělení určitých aktiv“, včetně území a elektráren.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy