Balkánské státy přijmou na rozdíl od Česka pakt o migraci. Co je k tomu vede?

Největší zátěž aktuálně připadá na Bosnu a Hercegovinu, kde je nyní až šest tisíc běženců. Loni touhle dobou jich tu přitom byla pouhá tisícovka. Mezinárodní Červený kříž tak varuje před možnými následky blížící se zimy na komunitu uprchlíků.

Mnohé tak mohlo překvapit, že balkánské země pakt OSN o migraci přijaly. Albánie s Bosnou a Hercegovinou dokument podepsaly mezi prvními, následně se připojila i Makedonie, Srbsko a Slovinsko, kde kvůli paktu probíhal souboj mezi premiérem Marjanem Šarecem a jeho někdejším předchůdcem Janezem Janšou.

Komplikace s přijetím nastaly rovněž v Chorvatsku. Prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová nejprve slíbila generálnímu tajemníkovi OSN, že na konferenci OSN v Maroku přijede, po kritice ze strany pravice však nakonec místo ní jel zástupce vlády.

Svůj podpis pod dohodu naopak nepřidali zástupci Bulharska. Tamní premiér Bojko Borisov totiž ustoupil tlaku sociálnědemokratické opozice i svých národně orientovaných koaličních partnerů.

Co vedlo balkánské státy k přistoupení k paktu? Nemusí jít jen o již probíhající koordinaci pomoci s řešením uprchlické krize. Nečlenské země EU se chtěly představit jako konstruktivní státy schopné najít společné řešení, což by na představitele Bruselu mohlo zapůsobit při přístupových rozhovorech.

Chorvatsko sice členskou zemí už je, ale zatím není součástí Schengenského prostoru. Přijetí paktu by mohli Chorvaté časem použít jako argument v diskuzi o svém přičlenění do Schengenu.

Dost možná tím nejpádnějším důvodem pro přijetí paktu je však relativně nedávná válka v Jugoslávii. Proběhla v letech 1991-2001 a rozpadající se zemi během ní opustily až čtyři miliony lidí, mnozí z nich zakotvili i v České republice.

Česká vláda naopak přijetí paktu odmítá, společně s ní tak činí např. USA či naši sousedé ze Slovenska a Rakouska. Ministerstvo zahraničí však zatím odstoupení od paktu OSN oficiálně neoznámilo, za což premiér Andrej Babiš podrobil ministra Tomáše Petříčka kritice.

O paktu se v OSN bude hlasovat ve středu. Dokument označuje migraci za možný zdroj blahobytu, informací a udržitelného rozvoje a vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Pakt je i v případě podpisu nezávazný.