Balkánské státy přijmou na rozdíl od Česka pakt o migraci. Co je k tomu vede?

Pro země na Balkáně je otázka migrace na každodenním pořádku. Vedly tudy totiž minimálně dvě hojně využívané migrační trasy a stále tu vznikají další. Většina zemí v regionu přesto přijala pakt OSN o migraci, zatímco USA a Česko zůstávají na straně těch, kteří jeho přijetí odmítají. Kabinetu Andreje Babiše (ANO) chybí v dokumentu hlavně jasné odsouzení nelegální migrace.

Největší zátěž aktuálně připadá na Bosnu a Hercegovinu, kde je nyní až šest tisíc běženců. Loni touhle dobou jich tu přitom byla pouhá tisícovka. Mezinárodní Červený kříž tak varuje před možnými následky blížící se zimy na komunitu uprchlíků.

Mnohé tak mohlo překvapit, že balkánské země pakt OSN o migraci přijaly. Albánie s Bosnou a Hercegovinou dokument podepsaly mezi prvními, následně se připojila i Makedonie, Srbsko a Slovinsko, kde kvůli paktu probíhal souboj mezi premiérem Marjanem Šarecem a jeho někdejším předchůdcem Janezem Janšou.

Komplikace s přijetím nastaly rovněž v Chorvatsku. Prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová nejprve slíbila generálnímu tajemníkovi OSN, že na konferenci OSN v Maroku přijede, po kritice ze strany pravice však nakonec místo ní jel zástupce vlády.

Svůj podpis pod dohodu naopak nepřidali zástupci Bulharska. Tamní premiér Bojko Borisov totiž ustoupil tlaku sociálnědemokratické opozice i svých národně orientovaných koaličních partnerů.

Co vedlo balkánské státy k přistoupení k paktu? Nemusí jít jen o již probíhající koordinaci pomoci s řešením uprchlické krize. Nečlenské země EU se chtěly představit jako konstruktivní státy schopné najít společné řešení, což by na představitele Bruselu mohlo zapůsobit při přístupových rozhovorech.

Chorvatsko sice členskou zemí už je, ale zatím není součástí Schengenského prostoru. Přijetí paktu by mohli Chorvaté časem použít jako argument v diskuzi o svém přičlenění do Schengenu.

Dost možná tím nejpádnějším důvodem pro přijetí paktu je však relativně nedávná válka v Jugoslávii. Proběhla v letech 1991-2001 a rozpadající se zemi během ní opustily až čtyři miliony lidí, mnozí z nich zakotvili i v České republice.

Česká vláda naopak přijetí paktu odmítá, společně s ní tak činí např. USA či naši sousedé ze Slovenska a Rakouska. Ministerstvo zahraničí však zatím odstoupení od paktu OSN oficiálně neoznámilo, za což premiér Andrej Babiš podrobil ministra Tomáše Petříčka kritice.

O paktu se v OSN bude hlasovat ve středu. Dokument označuje migraci za možný zdroj blahobytu, informací a udržitelného rozvoje a vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Pakt je i v případě podpisu nezávazný.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 
Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

migrace OSN Válka na Balkáně uprchlíci

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 46 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy