Pro země na Balkáně je otázka migrace na každodenním pořádku. Vedly tudy totiž minimálně dvě hojně využívané migrační trasy a stále tu vznikají další. Většina zemí v regionu přesto přijala pakt OSN o migraci, zatímco USA a Česko zůstávají na straně těch, kteří jeho přijetí odmítají. Kabinetu Andreje Babiše (ANO) chybí v dokumentu hlavně jasné odsouzení nelegální migrace.
Největší zátěž aktuálně připadá na Bosnu a Hercegovinu, kde je nyní až šest tisíc běženců. Loni touhle dobou jich tu přitom byla pouhá tisícovka. Mezinárodní Červený kříž tak varuje před možnými následky blížící se zimy na komunitu uprchlíků.
Mnohé tak mohlo překvapit, že balkánské země pakt OSN o migraci přijaly. Albánie s Bosnou a Hercegovinou dokument podepsaly mezi prvními, následně se připojila i Makedonie, Srbsko a Slovinsko, kde kvůli paktu probíhal souboj mezi premiérem Marjanem Šarecem a jeho někdejším předchůdcem Janezem Janšou.
Komplikace s přijetím nastaly rovněž v Chorvatsku. Prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová nejprve slíbila generálnímu tajemníkovi OSN, že na konferenci OSN v Maroku přijede, po kritice ze strany pravice však nakonec místo ní jel zástupce vlády.
Svůj podpis pod dohodu naopak nepřidali zástupci Bulharska. Tamní premiér Bojko Borisov totiž ustoupil tlaku sociálnědemokratické opozice i svých národně orientovaných koaličních partnerů.
Co vedlo balkánské státy k přistoupení k paktu? Nemusí jít jen o již probíhající koordinaci pomoci s řešením uprchlické krize. Nečlenské země EU se chtěly představit jako konstruktivní státy schopné najít společné řešení, což by na představitele Bruselu mohlo zapůsobit při přístupových rozhovorech.
Chorvatsko sice členskou zemí už je, ale zatím není součástí Schengenského prostoru. Přijetí paktu by mohli Chorvaté časem použít jako argument v diskuzi o svém přičlenění do Schengenu.
Dost možná tím nejpádnějším důvodem pro přijetí paktu je však relativně nedávná válka v Jugoslávii. Proběhla v letech 1991-2001 a rozpadající se zemi během ní opustily až čtyři miliony lidí, mnozí z nich zakotvili i v České republice.
Česká vláda naopak přijetí paktu odmítá, společně s ní tak činí např. USA či naši sousedé ze Slovenska a Rakouska. Ministerstvo zahraničí však zatím odstoupení od paktu OSN oficiálně neoznámilo, za což premiér Andrej Babiš podrobil ministra Tomáše Petříčka kritice.
O paktu se v OSN bude hlasovat ve středu. Dokument označuje migraci za možný zdroj blahobytu, informací a udržitelného rozvoje a vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Pakt je i v případě podpisu nezávazný.
Související
Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko
Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise
migrace , OSN , Válka na Balkáně , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 46 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 2 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák