Balkánské státy přijmou na rozdíl od Česka pakt o migraci. Co je k tomu vede?

Pro země na Balkáně je otázka migrace na každodenním pořádku. Vedly tudy totiž minimálně dvě hojně využívané migrační trasy a stále tu vznikají další. Většina zemí v regionu přesto přijala pakt OSN o migraci, zatímco USA a Česko zůstávají na straně těch, kteří jeho přijetí odmítají. Kabinetu Andreje Babiše (ANO) chybí v dokumentu hlavně jasné odsouzení nelegální migrace.

Největší zátěž aktuálně připadá na Bosnu a Hercegovinu, kde je nyní až šest tisíc běženců. Loni touhle dobou jich tu přitom byla pouhá tisícovka. Mezinárodní Červený kříž tak varuje před možnými následky blížící se zimy na komunitu uprchlíků.

Mnohé tak mohlo překvapit, že balkánské země pakt OSN o migraci přijaly. Albánie s Bosnou a Hercegovinou dokument podepsaly mezi prvními, následně se připojila i Makedonie, Srbsko a Slovinsko, kde kvůli paktu probíhal souboj mezi premiérem Marjanem Šarecem a jeho někdejším předchůdcem Janezem Janšou.

Komplikace s přijetím nastaly rovněž v Chorvatsku. Prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová nejprve slíbila generálnímu tajemníkovi OSN, že na konferenci OSN v Maroku přijede, po kritice ze strany pravice však nakonec místo ní jel zástupce vlády.

Svůj podpis pod dohodu naopak nepřidali zástupci Bulharska. Tamní premiér Bojko Borisov totiž ustoupil tlaku sociálnědemokratické opozice i svých národně orientovaných koaličních partnerů.

Co vedlo balkánské státy k přistoupení k paktu? Nemusí jít jen o již probíhající koordinaci pomoci s řešením uprchlické krize. Nečlenské země EU se chtěly představit jako konstruktivní státy schopné najít společné řešení, což by na představitele Bruselu mohlo zapůsobit při přístupových rozhovorech.

Chorvatsko sice členskou zemí už je, ale zatím není součástí Schengenského prostoru. Přijetí paktu by mohli Chorvaté časem použít jako argument v diskuzi o svém přičlenění do Schengenu.

Dost možná tím nejpádnějším důvodem pro přijetí paktu je však relativně nedávná válka v Jugoslávii. Proběhla v letech 1991-2001 a rozpadající se zemi během ní opustily až čtyři miliony lidí, mnozí z nich zakotvili i v České republice.

Česká vláda naopak přijetí paktu odmítá, společně s ní tak činí např. USA či naši sousedé ze Slovenska a Rakouska. Ministerstvo zahraničí však zatím odstoupení od paktu OSN oficiálně neoznámilo, za což premiér Andrej Babiš podrobil ministra Tomáše Petříčka kritice.

O paktu se v OSN bude hlasovat ve středu. Dokument označuje migraci za možný zdroj blahobytu, informací a udržitelného rozvoje a vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Pakt je i v případě podpisu nezávazný.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 
Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

migrace OSN Válka na Balkáně uprchlíci

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 33 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy