Putin s Kimem nepodepsali žádnou dohodu, ani žádnou nepodepíší, tvrdí Kreml

Kreml v pátek uvedl, že během návštěvy severokorejského vůdce Kim Čong-una v Rusku nedošlo k podpisu žádné dohody. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

"Nebyly podepsány žádné dohody a ani není v plánu nějaké podepsat," řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov poté, co američtí představitelé upozornili na možnou dohodu, v jejímž rámci by Pchjongjang poskytl Moskvě zbraně pro válku na Ukrajině výměnou za technologii balistických raket.

Severokorejský vůdce přicestoval se ve středu na ruském Dálném východě setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Oba lídři se vzájemně obdarovali puškami. Putin a Kim si pak před společnými rozhovory na kosmodromu prohlédli odpalovací rampu, kde se seznámili s procesem montáže ruské nosné rakety typu Angara.

Severokorejský vůdce poté dodal, že KLDR stojí za všemi kroky, které Putin a Rusko učiní. Podle něj je spojuje společný boj proti imperialismu. Rozhovory obou delegací podle ruských státních médií trvaly čtyři až pět hodin. Po jednání se odebrali na oběd. 

"Korejská lidově demokratická republika věří, že Rusko vede posvátný boj za svou suverenitu a bezpečnost a Pchjongjang podporuje každé rozhodnutí Putina, řekl Kim během jednání se svým ruským protějškem," uvedla k jejich setkání agentura TASS.

"Nyní Rusko vede posvátný boj za ochranu své státní suverenity a bezpečnosti a zároveň bojuje proti hegemonickým silám, které se staví proti Rusku," řekl podle agentury Kim a dodal, že jeho návštěva přišla ve "zvláštní čas".

Kim Ukrajinu nejmenoval, ale odkazoval se na ruskou "vojenskou operaci", což je eufemistická fráze, kterou Moskva používá k popisu své nezákonné invaze na Ukrajinu. Řekl, že "ruská armáda a její lid zdědí zářivou tradici vítězství" a demonstrují svou pověst v první linii "vojenské operace."

Na otázku reportéra zda Rusko pomůže Severní Koreji vypustit své vlastní satelity a rakety, Putin odpověděl: "Přesně proto jsme sem přišli." Podle serveru CNN vůdce Severní Koreje projevuje velký zájem o vesmír a o raketovou techniku.

Doporučené články

Kim Čong-un kromě toho označil vztahy Severní Koreje a Ruska za "prioritu číslo jedna" a Putin během jednání naznačil, že Moskva by mohla Severní Koreji pomoci při budování satelitů, uvedla televize NBC News.

Putin v ruské státní televizi po schůzce s Kimem řekl, že navzdory mezinárodním sankcím existuje "možnost" vojenské spolupráce Ruska se Severní Koreou. "Jsou zde určitá omezení... V rámci stávajících pravidel jsou možnosti, kterých si všímáme a diskutujeme o nich," řekl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil jednání Putina s Kimem za zásadní a dodal, že Severní Korea má zájem o spolupracovat s Ruskem v oblasti letectví a dopravy. 

Kim už v minulosti také zdůraznil roli vojenských satelitů jako prostředku k ochraně národní bezpečnosti a územní stability a hovořil o jejich strategické hodnotě při preventivním rozmístění vojenské síly. V dubnu to uvedla severokorejská státní média.

Poskytnutí této technologie Severní Koreji by bylo v rozporu s mezinárodními sankcemi, jejichž cílem je omezit schopnost Pchjongjangu vybudovat plně funkční jaderné zbraně a balistické raketové síly. Analytici ale předpokládají, že Severní Korea zřejmě bude souhlasit s dodávkami munice a zbraní Rusku, které Moskva využije ve válce na Ukrajině.

Pokud se Kim a Putin dohodli na posílení své vojenské spolupráce, i na společných námořních cvičeních s Čínou, bude to představovat bezpečnostní hrozbu, a to nejen pro oblast Korejského poloostrova.

Dřívější informace z listu The New York Times naznačovaly, že Putin bude žádat od Kima dělostřelecké granáty a protitankové střely, zatímco severokorejský vůdce bude usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem, o potravinovou a energetickou pomoc a také o podporu na mezinárodní scéně.

Washington má obavy, že nákup zbraní od KLDR by mohl být důkazem selhání ruské invaze na Ukrajinu. "Když budujeme vztahy se svými sousedy, včetně Severní Koreje, sledujeme zájmy našich dvou zemí, nikoli varování z Washingtonu," reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na varování USA, aby Rusko nekupovalo zbraně od Severní Koreje.

Už březnu Bílý dům uvedl, že získal informace, podle kterých se Moskva snaží vyjednat s Pchjongjangem dohodu o poskytnutí munice Rusku výměnou za dodávky potravin a dalších komodit pro KLDR.

To, že Rusko vede se Severní Koreou delší dobu tajné rozhovory, jejichž cílem je získat munici a zásoby pro svou válku proti Ukrajině, pak podle amerických médií potvrdil Bílý dům na začátku září. "Jednání o zbraních mezi Ruskem a KLDR aktivně pokračují," řekl mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby. 

Související

Více souvisejících

Kim Čong-un ,  Vladimír Putin ,  Severní Korea (KLDR) ,  Rusko

Aktuálně se děje

včera

 FlyDubai

Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota

Na palubě pravidelné linky FZ 1073 letecké společnosti FlyDubai z Dubaje do Tel Avivu došlo k brutálnímu útoku v pilotní kabině, který málem vyústil v obrovskou tragédii. Letadlo typu Boeing 737 se během jediného okamžiku prudce naklonilo a během necelé minuty ztratilo zhruba pět tisíc metrů výšky. Na palubě v té chvíli zavládla panika mezi všemi sto osmdesáti dvěma cestujícími. Jen díky duchapřítomnosti těžce zraněného kapitána a rychlému zásahu několika pasažérů se nakonec podařilo zabránit zřícení stroje.

včera

Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.

včera

Ilustrační foto

Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy

Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám

Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců. 

včera

Francouzská policie

Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol

Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.

včera

krimi

Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?

Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.

včera

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.

včera

včera

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

včera

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

včera

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

včera

 FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

včera

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

včera

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

včera

1. října 2026 21:59

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

1. října 2026 21:05

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

1. října 2026 20:21

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy