Smlouva o NATO je pružná. Členy nezavazuje k pomoci napadenému státu, připomínají experti

Smlouva o Severoatlantické alianci, respektive její článek 5, nejsou až tak závazné, jak se mnozí domnívají. Jako přiklad může sloužit napadení tureckých vojáků v roce 2020, kdy NATO článek neaktivovalo. Nebo teroristické útoky proti USA v roce 2001 – tehdy byl článek jedinkrát v historii aktivován, ale zdaleka ne všechny členské státy NATO vyrazily na pomoc. 

Podle serveru DefenseOne je v praxi možné, aby „USA a další západní země zůstaly mimo konflikt, který se týká země NATO, aniž by musely porušit své alianční závazky“. Smlouva o NATO totiž neurčuje definici toho, co je „ozbrojený útok proti jednomu členu“. „Jako politologové, kteří studují roli mezinárodních organizací, jako je NATO, se domníváme, že je důležité pochopit, že ve skutečnosti jsou alianční dohody pružnější, než si lidé myslí,“ píše server.

Jako příklad slouží žádost o schůzku a aktivaci článku 5 ze strany Turecka v únoru 2020 v reakci na ruské a syrské útoky na jeho území během syrské občanské války, při nichž zahynulo 33 tureckých vojáků. Spojenci se ale shodli, že Ankaře nepomůžou, protože „míra násilí vůči Turecku nebyla dostatečná na to, aby se jednalo o ozbrojený útok“.

Každá členská země NATO má právo se rozhodnout, co bude při aktivaci článku 5 dělat. Neexistuje totiž žádný centrální orgán, který by jim nařídil přesný postup.

V tomto ohledu lze ukázat na jediný případ aktivace článku 5: útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku a Pentagon z 11. září 2001. Celkem třináct zemí NATO vyslalo stíhací letouny nad oblohu Spojených států, aby pomáhaly hlídat a chránit před případným opakovaným útokem. Většina spojenců z NATO se rozhodla neposílat do Afghánistánu své vojáky. „Tato nečinnost některých spojenců NATO nebyla považována za porušení smlouvy a nevyvolala velkou diskuzi – a země, které se rozhodly nezapojit do boje, nebyly sankciovány ani vyloučeny z aliance,“ popisuje DefenseOne.

Ohled se musí brát také na geografickou polohu konfliktu. Po argentinském útoku na britské Falklandy v jižním Atlantiku roku 1982 se NATO nezapojilo z jednoduchého důvodu – aliance je Severoatlantická, takže působí na sever od rovníku, respektive obratníku Raka.

Výzkumníci v této souvislosti podnikli rozsáhlý výzkum mezi 5000 dospělými Američany. Modelová situace byla taková, že spojenec USA byl napaden mocným sousedem. Někteří respondenti dostali prostou otázku, zdali by americká armáda měla zasáhnout na pomoc. Další pak dostali upravenou totožnou otázku s tím, že Američané nemají povinnost své vojáky vysílat. „Zatímco respondenti z obou skupin byli obecně nakloněni tomu, aby přišli na obranu spojence, jejich ochota tak učinit byla výrazně nižší, když jim bylo řečeno, že alianční smlouva nutně nevyžaduje, aby USA vyslaly vojáky,“ uvádějí výzkumníci.

Výzkumníci z DefenseOne přišli s jasným závěrem. „Když tedy dojde na debaty o politice Spojených států vůči jejich aliančním partnerům – a o tom, zda by měly přijmout nové členy, jako je Ukrajina – je důležité, aby obě strany ocenily, že alianční závazky nejsou tak závazné, ať už z právního nebo politického hlediska, jak se traduje,“ vysvětlili.

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Rusové na NATO nemají, ale jaderné zbraně už zaměřili. Experti pro EZ popsali, jak by vypadala válka

EuroZprávy.cz se obrátily na přední české bezpečnostní experty, aby popsali, jak by mohl vypadat teoretický konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Z jejich slov vyplývá, že Rusko na tuto variantu není připravené a v konvenční rovině nemá mnoho šancí. Problém ale dělají jaderné zbraně; Rusové mají převahu a evropská města jsou zaměřená už dávno. 

Více souvisejících

NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

film Abstinent s Josefem Trojanem v hlavní roli

České filmy a alkohol. Které tuzemské snímky reflektují alkoholismus?

Divácký hit Zápisník alkoholičky vzal kina útokem a připsal si v rámci českých filmů, v co do počtu návštěvnosti, nejúspěšnější víkendový start roku. Alkoholismus se však napříč dějinami české kinematografie objevoval častěji a uvedení nového filmu Dana Svátka, jenž stejnou problematiku rozvinul i v Úsměvech smutných mužů, je ideální příležitostí k tomu, abychom se za některými díly ohlédli. 

včera

včera

včera

Ukrajina, Kyjev

Třetina Ukrajinců by vyměnila kus území za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko může zaútočit na NATO za 5 až 8 let, varuje Bundeswehr

Generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil, varoval před rostoucí hrozbou, kterou představuje posilování ruských vojenských kapacit. Breuer považuje tuto hrozbu za čím dál tím závažnější, což vyžaduje adekvátní reakci. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hudebník a politik Petr Hannig je po mrtvici ve vážném stavu. Nemůže se hýbat ani dýchat

Hudebník, producent a politik Petr Hannig je ve vážném stavu po těžké mrtvici. Podle týdeníku Rytmus života je při vědomí, ale nemůže mluvit ani se hýbat a k dýchání potřebuje kyslíkovou podporu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy