Szijjártó: Vstup Ukrajiny do NATO rozpoutá třetí světovou, shoduje se většina států

"Domnívám se, že nikdo, kdo o této otázce přemýšlí rozumně, nechce riskovat takovou hrozbu. Z toho důvodu je maďarský postoj jasný: přijetí Ukrajiny do NATO není možné," uvedl Szijjártó.

Ministr také poznamenal, že tento postoj sdílí většina ministrů zahraničních věcí členských států NATO během jednání za zavřenými dveřmi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom minulé v úterý vyjádřil své přání spolupracovat s novým generálním tajemníkem NATO na integraci Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

"Popřál jsem mu hodně úspěchů v jeho nové roli a těším se na naši produktivní spolupráci při posilování euroatlantické bezpečnosti a našeho partnerství s Aliancí. Ukrajina pokračuje ve své cestě k plnému členství v NATO," napsal Zelenskyj na sociálních sítích.

Mark Rutte, který v úterý převzal vedení NATO od Jense Stoltenberga, zdůraznil, že trvalá bezpečnost v Evropě je neoddělitelná od silné a nezávislé Ukrajiny. Podle něj má Ukrajina své právoplatné místo v NATO.

Rutte také varoval, že ruský prezident Vladimir Putin musí pochopit, že NATO bude nadále podporovat Ukrajinu. "Čím více teď Ukrajině pomůžeme, tím rychleji konflikt skončí," řekl na tiskové konferenci.

Vstup Ukrajiny do NATO přitom nemusí být tak daleko, jak se v době probíhajícího konfliktu Kyjeva s Moskvou může zdát. Podle českého prezidenta Petra Pavla totiž nemusí být podmíněný tím, že Ukrajina bude kontrolovat celé své území. Pavel to naznačil v rozhovoru pro web novinky.cz, zmínil přitom i jeden historický precedent. 

Podle Pavla není plná obnova kontroly nad celým územím státu nutným předpokladem pro přijetí do aliance. "Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO," prohlásil. 

Zmínil přitom příběh poválečného Německa. "Přestože část byla okupovaná Sovětským svazem, tak Německo, tedy ten zbytek byl přijat do NATO, a to už v roce 1955. Takže si myslím, že je tady jak technicky, tak právně řešení, jak umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, aniž by se tím dostalo NATO do konfliktu s Ruskou federací," vysvětlil.

Prezident se vyjádřil i o možných mírových jednáních, která by mohla vést k ukončení konfliktu. Ten trvá už déle než dva roky, přičemž v létě opět nastala nová situace, když ukrajinské jednotky vstoupily na ruské území a momentálně ovládají část Kurské oblasti. 

"Pokud dojde k nějakým mírovým jednáním, tak velmi pravděpodobně se budeme bavit o tom, že Rusko bude dlouhodobě okupovat část ukrajinského území, a z pohledu demokratických zemí, které se hlásí k respektování mezinárodního práva a Charty OSN, by mělo tedy dojít k tomu, že budeme respektovat dohodu mezi válčícími stranami, ale nebudeme akceptovat změnu mezinárodních hranic na základě agrese," dodal Pavel.