Prezident Donald Trump opět rozvířil vody geopolitických debat svými kontroverzními komentáři o anexi Kanady, koupi Grónska nebo znovuzískání Panamského průplavu. Jeho příspěvek na sociální síti Truth Social, ve kterém ironicky označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za „guvernéra“ Kanady, jasně naznačil jeho chuť k expanzivnímu smýšlení. Trudeau však odpověděl jednoznačně: „Není šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států.“
Z Trumpových slov ale čiší víc než jen pouhý geopolitický sarkasmus. Historie ukazuje, že tyto myšlenky nejsou nové a že otázka amerického expanzionismu není jen o konkrétních územích, ale také o tom, jakým způsobem definovat velikost Ameriky. Tato debata, která ve své době rozdělila 19. století, znovu ožívá v současném politickém diskurzu, uvedl server Politico.
Americké touhy po Kanadě sahají až do období před samotným vznikem Spojených států. Během americké revoluce doufali vůdci jako George Washington a Benjamin Franklin, že se provincie jako Quebec či Nové Skotsko připojí k boji proti Británii. Tyto naděje však ztroskotaly, a to především kvůli loajalitě místního obyvatelstva vůči britské koruně. Ani invaze do Quebecu v roce 1775 nepřinesla úspěch, naopak utrpěla fiasko kvůli tvrdým podmínkám a nedostatku podpory místních obyvatel.
Později, během války v roce 1812, zůstávaly ambice na anexi Kanady aktuální. Politici jako Henry Clay či Thomas Jefferson věřili, že Kanada padne pod americkou nadvládu snadno. Tyto plány však nakonec neuspěly, čímž se upevnila kanadská identita a loajalita k Británii.
V 19. století nebyly plány na připojení Kanady k USA ničím výjimečným. John Quincy Adams, významný státník a pozdější prezident, otevřeně snil o dominanci Spojených států na celém severoamerickém kontinentu. Jeho ideál „jednoho národa mluvícího jedním jazykem“ zahrnoval jak Kanadu, tak Mexiko. Tyto sny však ustoupily jiným prioritám, jako byla expanze na západ v rámci Manifest Destiny, která zahrnovala osídlování oblastí mezi Atlantikem a Pacifikem.
Debata o expanzi Kanady v 19. století odrážela hlubší politický konflikt mezi dvěma ideologickými směry. Demokratická strana, vedená postavami jako Andrew Jackson, upřednostňovala expanzi přes prostor – tedy získávání nových území. Naopak whigové, jejichž ikonami byli Henry Clay a Abraham Lincoln, prosazovali expanzi „v čase“ – investice do infrastruktury, vzdělání a průmyslu.
Demokraté věřili, že nové země zajistí hospodářskou stabilitu a politickou nezávislost bílého obyvatelstva. Manifest Destiny sloužil jako ideologický rámec pro anexi Texasu, válku s Mexikem či osídlování západu. Whigové naopak vnímali růst prostřednictvím vnitřních investic, jako byly železnice, mosty a továrny, čímž chtěli sjednotit již existující území a posílit ekonomickou soběstačnost.
Tyto dvě odlišné vize americké velikosti mají svůj odraz i v současném politickém rozdělení. Demokratická strana, podobně jako kdysi whigové, klade důraz na budování infrastruktury, zelenou energii či vzdělávací systém. Naopak republikáni, inspirovaní expanzivními ideály Jacksonovy éry, vidí velikost země spíše v rozsahu jejího území.
Trumpovy výroky o anexi Kanady či koupi Grónska symbolizují jeho náhled na geopolitiku jako na hru s mapou. Tento přístup odráží jeho minulost realitního developera a jeho důraz na teritorium jako měřítko moci. V tomto kontextu se otázka americké budoucnosti znovu zjednodušuje na zásadní volbu: má národní velikost spočívat v investicích do stávajícího území, nebo v expanzi do nových regionů?
Dnešní volič čelí podobné otázce, jakou řešili Američané před občanskou válkou. Je budoucnost Ameriky založena na posilování infrastruktury, vzdělání a technologií, nebo na teritoriální expanzi? Kanadská odpověď na Trumpovy výroky je jasná – „ne“. Ale debata o tom, co činí Ameriku velkou, bude nadále formovat politický diskurz, stejně jako tomu bylo před dvěma staletími.
Související

Skandál se opakuje. Hegseth sdílel vojenské plány v konverzaci se svou rodinou

U cel to nekončí. USA v tichosti podnikají další krok v obchodní válce s Čínou
USA (Spojené státy americké) , Kanada
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Jak bude vypadat pohřeb papeže Františka a co přinesou nadcházející dny?
před 1 hodinou

Extraliga play off 2025: Pardubice se ve třetím zápase finále ujímají vedení nad Kometou 2:1
před 2 hodinami

Mimořádná zpráva Vatikán zveřejnil příčinu smrti papeže Františka a jeho závěť
před 3 hodinami

Začal klíčový týden. Trump chce během pár dní dosáhnout konce války, Ukrajinu Rusku prodá
před 3 hodinami

Živě Věřící zaplnili Svatopetrské náměstí. Po celém světě začaly modlitby za papeže Františka
před 5 hodinami

Kevin Farrell. Kdo je muž, který po úmrtí papeže Františka převzal Vatikán?
před 5 hodinami

Duchovní vůdce, hlava Vatikánu i morální autorita. Kdo je papež a proč je pro svět důležitý?
před 6 hodinami

Mimořádná zpráva Příčinou smrti papeže Františka podle lékařů nebyly plicní problémy
před 6 hodinami

V reakci na smrt papeže se v Itálii nebude hrát fotbal. Několik zápasů Serie A odloženo
před 6 hodinami

FAČR poskytla Jablonci více než sedmimilionovou půjčku. Nyní se brání kritice
před 7 hodinami

Na medaili to v domácím prostředí nevyšlo. V boji o bronz české hokejistky ztratily třígólové vedení
před 7 hodinami

Maďar, Filipínec nebo Afričan? Svět řeší, kdo by mohl být příštím papežem, tady jsou favorité
Aktualizováno před 8 hodinami

Muž hluboké víry, symbol lidskosti. Čeští politici vzpomínají na papeže Františka
Aktualizováno před 8 hodinami

Mimořádná zpráva Zemřel papež František, bylo mu 88 let
před 8 hodinami

Živě Ve Vatikánu se shromažďují davy truchlících. Padlo první datum rozloučení s papežem
před 8 hodinami

Zemřel reformátor-terapeut. Papež František dokázal vytvořit hlas, který zpřístupnil víru modernímu světu
před 10 hodinami

Kondolence přichází i z fronty. Zelenskyj připomněl modlitby papeže za mír, Putin poslal do Vatikánu vzkaz
před 10 hodinami

Co bude po smrti papeže Františka? Po pohřbu dojde ke svolání konkláve
Aktualizováno před 12 hodinami

Muž pokory, hlas míru. Světoví lídři vzdávají poctu papeži Františkovi
před 12 hodinami
Poslední záběry papeže Františka: Vystoupil před věřící, Urbi et Orbi už nepřečetl
Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.
Zdroj: Libor Novák