Trump není ani zdaleka první. Americké touhy po Kanadě jsou starší než Spojené státy

Prezident Donald Trump opět rozvířil vody geopolitických debat svými kontroverzními komentáři o anexi Kanady, koupi Grónska nebo znovuzískání Panamského průplavu. Jeho příspěvek na sociální síti Truth Social, ve kterém ironicky označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za „guvernéra“ Kanady, jasně naznačil jeho chuť k expanzivnímu smýšlení. Trudeau však odpověděl jednoznačně: „Není šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států.“

Z Trumpových slov ale čiší víc než jen pouhý geopolitický sarkasmus. Historie ukazuje, že tyto myšlenky nejsou nové a že otázka amerického expanzionismu není jen o konkrétních územích, ale také o tom, jakým způsobem definovat velikost Ameriky. Tato debata, která ve své době rozdělila 19. století, znovu ožívá v současném politickém diskurzu, uvedl server Politico.

Americké touhy po Kanadě sahají až do období před samotným vznikem Spojených států. Během americké revoluce doufali vůdci jako George Washington a Benjamin Franklin, že se provincie jako Quebec či Nové Skotsko připojí k boji proti Británii. Tyto naděje však ztroskotaly, a to především kvůli loajalitě místního obyvatelstva vůči britské koruně. Ani invaze do Quebecu v roce 1775 nepřinesla úspěch, naopak utrpěla fiasko kvůli tvrdým podmínkám a nedostatku podpory místních obyvatel.

Později, během války v roce 1812, zůstávaly ambice na anexi Kanady aktuální. Politici jako Henry Clay či Thomas Jefferson věřili, že Kanada padne pod americkou nadvládu snadno. Tyto plány však nakonec neuspěly, čímž se upevnila kanadská identita a loajalita k Británii.

V 19. století nebyly plány na připojení Kanady k USA ničím výjimečným. John Quincy Adams, významný státník a pozdější prezident, otevřeně snil o dominanci Spojených států na celém severoamerickém kontinentu. Jeho ideál „jednoho národa mluvícího jedním jazykem“ zahrnoval jak Kanadu, tak Mexiko. Tyto sny však ustoupily jiným prioritám, jako byla expanze na západ v rámci Manifest Destiny, která zahrnovala osídlování oblastí mezi Atlantikem a Pacifikem.

Debata o expanzi Kanady v 19. století odrážela hlubší politický konflikt mezi dvěma ideologickými směry. Demokratická strana, vedená postavami jako Andrew Jackson, upřednostňovala expanzi přes prostor – tedy získávání nových území. Naopak whigové, jejichž ikonami byli Henry Clay a Abraham Lincoln, prosazovali expanzi „v čase“ – investice do infrastruktury, vzdělání a průmyslu.

Demokraté věřili, že nové země zajistí hospodářskou stabilitu a politickou nezávislost bílého obyvatelstva. Manifest Destiny sloužil jako ideologický rámec pro anexi Texasu, válku s Mexikem či osídlování západu. Whigové naopak vnímali růst prostřednictvím vnitřních investic, jako byly železnice, mosty a továrny, čímž chtěli sjednotit již existující území a posílit ekonomickou soběstačnost.

Tyto dvě odlišné vize americké velikosti mají svůj odraz i v současném politickém rozdělení. Demokratická strana, podobně jako kdysi whigové, klade důraz na budování infrastruktury, zelenou energii či vzdělávací systém. Naopak republikáni, inspirovaní expanzivními ideály Jacksonovy éry, vidí velikost země spíše v rozsahu jejího území.

Trumpovy výroky o anexi Kanady či koupi Grónska symbolizují jeho náhled na geopolitiku jako na hru s mapou. Tento přístup odráží jeho minulost realitního developera a jeho důraz na teritorium jako měřítko moci. V tomto kontextu se otázka americké budoucnosti znovu zjednodušuje na zásadní volbu: má národní velikost spočívat v investicích do stávajícího území, nebo v expanzi do nových regionů?

Dnešní volič čelí podobné otázce, jakou řešili Američané před občanskou válkou. Je budoucnost Ameriky založena na posilování infrastruktury, vzdělání a technologií, nebo na teritoriální expanzi? Kanadská odpověď na Trumpovy výroky je jasná – „ne“. Ale debata o tom, co činí Ameriku velkou, bude nadále formovat politický diskurz, stejně jako tomu bylo před dvěma staletími. 

Související

Pete Hegseth

Skandál se opakuje. Hegseth sdílel vojenské plány v konverzaci se svou rodinou

Americký ministr obrany Pete Hegseth sdílel podrobné plány vojenské operace proti povstalcům Húsíům v Jemenu v soukromé konverzaci na aplikaci Signal, která zahrnovala nejen jeho právníka a bratra, ale i jeho manželku. Informaci přinesla televize CNN s odvoláním na tři nezávislé zdroje obeznámené s obsahem chatu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Kanada

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Papež František po propuštění z nemocnice

Jak bude vypadat pohřeb papeže Františka a co přinesou nadcházející dny?

Papež František, který zemřel ve věku 88 let, si byl vědom svého křehkého zdravotního stavu a stáří již řadu let. Už v roce 2015 vyjádřil přání být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě, což je starobylý mariánský chrám z 5. století. Tento kostel měl ve svém srdci jako místo modlitby a rozjímání, kam se opakovaně vracel po svých cestách po světě. Naposledy zde byl pohřben papež v 17. století – tehdy šlo o Klementa IX.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v hádce s Donaldem Trumpem

Začal klíčový týden. Trump chce během pár dní dosáhnout konce války, Ukrajinu Rusku prodá

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že Rusko a Ukrajina by mohly uzavřít dohodu o ukončení války „ještě tento týden“. Trump tento výrok sdělil o víkendu na své síti Truth Social a zároveň naznačil, že pokud nenastane žádný pokrok, Washington by mohl od mírových jednání úplně odstoupit. Podle něj by uzavření dohody umožnilo oběma zemím „začít dělat velké obchody se Spojenými státy“, které popsal jako „vzkvétající“.

před 3 hodinami

Na Svatopetrském náměstí se sešly tisíce věřících

Živě Věřící zaplnili Svatopetrské náměstí. Po celém světě začaly modlitby za papeže Františka

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se dnes večer sešly tisíce věřících, aby se společně pomodlili za zesnulého papeže Františka. V atmosféře hlubokého smutku a ticha se mezi shromážděnými vyjímaly siluety jeptišek, které netrpělivě čekaly na začátek modliteb. Bílá kopule baziliky svatého Petra se pomalu noří do šera a zvuk modliteb se nese celým náměstím.

před 5 hodinami

Kevin Farrell

Kevin Farrell. Kdo je muž, který po úmrtí papeže Františka převzal Vatikán?

Po úmrtí papeže Františka se do čela řízení Římskokatolické církve postavil kardinál Kevin Farrell. Irský duchovní se stal úřadujícím hlavou církve v období takzvané "sede vacante" – tedy v mezidobí mezi smrtí jednoho papeže a volbou jeho nástupce. Funkci bude vykonávat až do chvíle, kdy kardinálové z celého světa ve vatikánské Sixtinské kapli zvolí nového římského pontifika.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Duchovní vůdce, hlava Vatikánu i morální autorita. Kdo je papež a proč je pro svět důležitý?

Papež je bezpochyby jednou z nejvlivnějších postav nejen v náboženském světě, ale i v rámci celosvětového veřejného života. Ačkoli sídlí ve Vatikánu, malém nezávislém státě uprostřed Říma, jeho slovo má dosah do všech koutů světa, kde žijí katolíci, a často ovlivňuje i názory nevěřících a lidí jiných vyznání. Jeho role není pouze náboženská – papež představuje důležitou morální, kulturní a diplomatickou autoritu, která zasahuje do mnoha aspektů života společnosti.

před 6 hodinami

Papež František po propuštění z nemocnice

Mimořádná zpráva Příčinou smrti papeže Františka podle lékařů nebyly plicní problémy

Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.

před 6 hodinami

Fotbal je nejpopulárnějším sportem.

V reakci na smrt papeže se v Itálii nebude hrát fotbal. Několik zápasů Serie A odloženo

Celý svět se o Velikonočním pondělí zahalil do smutku po zprávě z Vatikánu hovořící o smrti papeže Františka, jenž skonal v pondělí ráno ve věku 88 let. Zdaleka nejvíc v Evropě truchlí z pochopitelných důvodů v Itálii. Není tak proto divu, že tamní fotbalová asociace přistoupila k odkladu fotbalových zápasů Serie A, které se měly původně odehrát právě v pondělí.

před 6 hodinami

sport

FAČR poskytla Jablonci více než sedmimilionovou půjčku. Nyní se brání kritice

Finanční injekci o výši 7,5 milionu korun poskytla Fotbalová asociace ČR (FAČR) prvoligovému Jablonci potácející se ve finančních problémech. Tyto poskytnuté peníze by mělo jablonecké vedení použít na klubový provoz. Šéfové ostatních klubů však vnímají tuto půjčku jako kontroverzní, samotný Jablonec ale mluví o platbě ze strany UEFA v rámci tzv. solidarity payment.

před 7 hodinami

Česká ženská hokejová reprezentace

Na medaili to v domácím prostředí nevyšlo. V boji o bronz české hokejistky ztratily třígólové vedení

Sen o medaili na prvním domácím mistrovství světa žen se českým hokejistkám nevydařil vyplnit. Naději na to měly až do posledního hracího dne turnaje v Českých Budějovicích, když se dostaly po vyrovnaném a však nakonec prohraném sobotním semifinále s USA (1:2) do boje o bronz. Na třetí příčku se tak po dvou letech nevrátily, přestože v duelu s Finkami k němu měly výrazně nakročeno. Konkrétně totiž vedly už 3:0, jenže pak Finky nejenže tento český náskok dokázaly vyrovnat, ale v následném prodloužení pak dokonce vstřelit rozhodující branku. Přes značný smutek českých hokejistek se však od zaplněné českobudějovické arény dočkaly zaslouženého potlesku za své vystupování v rámci celého turnaje.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Papež František

Mimořádná zpráva Zemřel papež František, bylo mu 88 let

Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Papež František

Co bude po smrti papeže Františka? Po pohřbu dojde ke svolání konkláve

Smrt papeže Františka představuje nejen bolestnou ztrátu pro více než miliardu katolíků po celém světě, ale i okamžik, kdy se římskokatolická církev obrací ke svým hluboce zakořeněným tradicím. František se však ještě za svého života rozhodl mnohé z těchto zvyklostí pozměnit, a to ve snaze přivést církev blíže obyčejným lidem. Jeho pohřeb se tak nese v duchu jednoduchosti, pokory a odmítnutí pompéznosti, která byla s pohřby papežů dlouhá staletí spojována.

Aktualizováno před 12 hodinami

Emmanuel Macron

Muž pokory, hlas míru. Světoví lídři vzdávají poctu papeži Františkovi

Po zprávě o úmrtí papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let ve Vatikánu na velikonoční pondělí, přicházejí z celého světa projevy soustrasti i obdivu k jeho životu a odkazu. Světoví státníci vyjadřují úctu vůči muži, který se podle jejich slov stal hlasem soucitu, míru a lidskosti v náročném století.

před 12 hodinami

Poslední záběry papeže Františka: Vystoupil před věřící, Urbi et Orbi už nepřečetl

Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy