Prezident Donald Trump opět rozvířil vody geopolitických debat svými kontroverzními komentáři o anexi Kanady, koupi Grónska nebo znovuzískání Panamského průplavu. Jeho příspěvek na sociální síti Truth Social, ve kterém ironicky označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za „guvernéra“ Kanady, jasně naznačil jeho chuť k expanzivnímu smýšlení. Trudeau však odpověděl jednoznačně: „Není šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států.“
Z Trumpových slov ale čiší víc než jen pouhý geopolitický sarkasmus. Historie ukazuje, že tyto myšlenky nejsou nové a že otázka amerického expanzionismu není jen o konkrétních územích, ale také o tom, jakým způsobem definovat velikost Ameriky. Tato debata, která ve své době rozdělila 19. století, znovu ožívá v současném politickém diskurzu, uvedl server Politico.
Americké touhy po Kanadě sahají až do období před samotným vznikem Spojených států. Během americké revoluce doufali vůdci jako George Washington a Benjamin Franklin, že se provincie jako Quebec či Nové Skotsko připojí k boji proti Británii. Tyto naděje však ztroskotaly, a to především kvůli loajalitě místního obyvatelstva vůči britské koruně. Ani invaze do Quebecu v roce 1775 nepřinesla úspěch, naopak utrpěla fiasko kvůli tvrdým podmínkám a nedostatku podpory místních obyvatel.
Později, během války v roce 1812, zůstávaly ambice na anexi Kanady aktuální. Politici jako Henry Clay či Thomas Jefferson věřili, že Kanada padne pod americkou nadvládu snadno. Tyto plány však nakonec neuspěly, čímž se upevnila kanadská identita a loajalita k Británii.
V 19. století nebyly plány na připojení Kanady k USA ničím výjimečným. John Quincy Adams, významný státník a pozdější prezident, otevřeně snil o dominanci Spojených států na celém severoamerickém kontinentu. Jeho ideál „jednoho národa mluvícího jedním jazykem“ zahrnoval jak Kanadu, tak Mexiko. Tyto sny však ustoupily jiným prioritám, jako byla expanze na západ v rámci Manifest Destiny, která zahrnovala osídlování oblastí mezi Atlantikem a Pacifikem.
Debata o expanzi Kanady v 19. století odrážela hlubší politický konflikt mezi dvěma ideologickými směry. Demokratická strana, vedená postavami jako Andrew Jackson, upřednostňovala expanzi přes prostor – tedy získávání nových území. Naopak whigové, jejichž ikonami byli Henry Clay a Abraham Lincoln, prosazovali expanzi „v čase“ – investice do infrastruktury, vzdělání a průmyslu.
Demokraté věřili, že nové země zajistí hospodářskou stabilitu a politickou nezávislost bílého obyvatelstva. Manifest Destiny sloužil jako ideologický rámec pro anexi Texasu, válku s Mexikem či osídlování západu. Whigové naopak vnímali růst prostřednictvím vnitřních investic, jako byly železnice, mosty a továrny, čímž chtěli sjednotit již existující území a posílit ekonomickou soběstačnost.
Tyto dvě odlišné vize americké velikosti mají svůj odraz i v současném politickém rozdělení. Demokratická strana, podobně jako kdysi whigové, klade důraz na budování infrastruktury, zelenou energii či vzdělávací systém. Naopak republikáni, inspirovaní expanzivními ideály Jacksonovy éry, vidí velikost země spíše v rozsahu jejího území.
Trumpovy výroky o anexi Kanady či koupi Grónska symbolizují jeho náhled na geopolitiku jako na hru s mapou. Tento přístup odráží jeho minulost realitního developera a jeho důraz na teritorium jako měřítko moci. V tomto kontextu se otázka americké budoucnosti znovu zjednodušuje na zásadní volbu: má národní velikost spočívat v investicích do stávajícího území, nebo v expanzi do nových regionů?
Dnešní volič čelí podobné otázce, jakou řešili Američané před občanskou válkou. Je budoucnost Ameriky založena na posilování infrastruktury, vzdělání a technologií, nebo na teritoriální expanzi? Kanadská odpověď na Trumpovy výroky je jasná – „ne“. Ale debata o tom, co činí Ameriku velkou, bude nadále formovat politický diskurz, stejně jako tomu bylo před dvěma staletími.
Související

Trump ustoupit odmítá, naopak chystá nová cla. Američany už teď vyjdou na tisíce dolarů

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
USA (Spojené státy americké) , Kanada
Aktuálně se děje
včera

Extraliga play off 2025: Pardubice ovládly úvodní zápas semifinále na ledě Hradce Králové
včera

Pomohla vůbec někomu Trumpova cla? První země se z nich opatrně raduje
včera

Rubio uklidňuje spojence: Trump není proti NATO. Jedna věc mu ale vadí
včera

Trump ustoupit odmítá, naopak chystá nová cla. Američany už teď vyjdou na tisíce dolarů
včera

Trump se přepočítal. Firmy navzdory clům nechtějí přesunout výrobu do USA, vadí jim zásadní překážka
včera

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
včera

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat
včera

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl
včera

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon
včera

Budapešť vystupuje z ICC. Orbán to ohlásil během návštěvy, při níž měli Maďaři zatknout Netanjahua
včera

Bílý dům žehlí tarifní skandál. Důvěřujte Trumpovi, snaží se uklidnit Wall Street
včera

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře
včera

Šikana, zásadní rána světové ekonomice.... Jak svět reaguje na Trumpova cla?
včera

Šílenství, které s ekonomikou nemá nic společného. Novinář odhalil, jak Trump vypočítal nová cla
včera

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu
včera

Černý den pro svět financí: Ropné trhy v propadu, hrozí globální zpomalení ekonomiky
včera

Obchodní válka eskaluje: Trumpovy tarify otřásají ekonomikami USA, Evropy i Velké Británie
včera

V USA začala platit cla na automobily. Nevyhnou se nikomu, připlatí si úplně všichni
včera

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč
včera
Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie
Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.
Zdroj: Jakub Jurek