Trump není ani zdaleka první. Americké touhy po Kanadě jsou starší než Spojené státy

Prezident Donald Trump opět rozvířil vody geopolitických debat svými kontroverzními komentáři o anexi Kanady, koupi Grónska nebo znovuzískání Panamského průplavu. Jeho příspěvek na sociální síti Truth Social, ve kterém ironicky označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za „guvernéra“ Kanady, jasně naznačil jeho chuť k expanzivnímu smýšlení. Trudeau však odpověděl jednoznačně: „Není šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států.“

Z Trumpových slov ale čiší víc než jen pouhý geopolitický sarkasmus. Historie ukazuje, že tyto myšlenky nejsou nové a že otázka amerického expanzionismu není jen o konkrétních územích, ale také o tom, jakým způsobem definovat velikost Ameriky. Tato debata, která ve své době rozdělila 19. století, znovu ožívá v současném politickém diskurzu, uvedl server Politico.

Americké touhy po Kanadě sahají až do období před samotným vznikem Spojených států. Během americké revoluce doufali vůdci jako George Washington a Benjamin Franklin, že se provincie jako Quebec či Nové Skotsko připojí k boji proti Británii. Tyto naděje však ztroskotaly, a to především kvůli loajalitě místního obyvatelstva vůči britské koruně. Ani invaze do Quebecu v roce 1775 nepřinesla úspěch, naopak utrpěla fiasko kvůli tvrdým podmínkám a nedostatku podpory místních obyvatel.

Později, během války v roce 1812, zůstávaly ambice na anexi Kanady aktuální. Politici jako Henry Clay či Thomas Jefferson věřili, že Kanada padne pod americkou nadvládu snadno. Tyto plány však nakonec neuspěly, čímž se upevnila kanadská identita a loajalita k Británii.

V 19. století nebyly plány na připojení Kanady k USA ničím výjimečným. John Quincy Adams, významný státník a pozdější prezident, otevřeně snil o dominanci Spojených států na celém severoamerickém kontinentu. Jeho ideál „jednoho národa mluvícího jedním jazykem“ zahrnoval jak Kanadu, tak Mexiko. Tyto sny však ustoupily jiným prioritám, jako byla expanze na západ v rámci Manifest Destiny, která zahrnovala osídlování oblastí mezi Atlantikem a Pacifikem.

Debata o expanzi Kanady v 19. století odrážela hlubší politický konflikt mezi dvěma ideologickými směry. Demokratická strana, vedená postavami jako Andrew Jackson, upřednostňovala expanzi přes prostor – tedy získávání nových území. Naopak whigové, jejichž ikonami byli Henry Clay a Abraham Lincoln, prosazovali expanzi „v čase“ – investice do infrastruktury, vzdělání a průmyslu.

Demokraté věřili, že nové země zajistí hospodářskou stabilitu a politickou nezávislost bílého obyvatelstva. Manifest Destiny sloužil jako ideologický rámec pro anexi Texasu, válku s Mexikem či osídlování západu. Whigové naopak vnímali růst prostřednictvím vnitřních investic, jako byly železnice, mosty a továrny, čímž chtěli sjednotit již existující území a posílit ekonomickou soběstačnost.

Tyto dvě odlišné vize americké velikosti mají svůj odraz i v současném politickém rozdělení. Demokratická strana, podobně jako kdysi whigové, klade důraz na budování infrastruktury, zelenou energii či vzdělávací systém. Naopak republikáni, inspirovaní expanzivními ideály Jacksonovy éry, vidí velikost země spíše v rozsahu jejího území.

Trumpovy výroky o anexi Kanady či koupi Grónska symbolizují jeho náhled na geopolitiku jako na hru s mapou. Tento přístup odráží jeho minulost realitního developera a jeho důraz na teritorium jako měřítko moci. V tomto kontextu se otázka americké budoucnosti znovu zjednodušuje na zásadní volbu: má národní velikost spočívat v investicích do stávajícího území, nebo v expanzi do nových regionů?

Dnešní volič čelí podobné otázce, jakou řešili Američané před občanskou válkou. Je budoucnost Ameriky založena na posilování infrastruktury, vzdělání a technologií, nebo na teritoriální expanzi? Kanadská odpověď na Trumpovy výroky je jasná – „ne“. Ale debata o tom, co činí Ameriku velkou, bude nadále formovat politický diskurz, stejně jako tomu bylo před dvěma staletími. 

Související

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Kanada

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

včera

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

včera

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

včera

včera

včera

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

včera

včera

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

včera

včera

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Ruská média si všímají, že jejich země se neobjevila na Trumpově seznamu nových cel, ale nevidí v tom žádnou výhodu. Podle státní televize Rossija 24 nejde o „zvláštní zacházení“, ale o fakt, že Rusko je už nyní pod tvrdými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Stanice Rossija 1 dokonce tvrdí, že to v Západě vzbudilo „zklamání“.

včera

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie

Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy