Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.
Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.
Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.
Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.
Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.
Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.
Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.
Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.
Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.
Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.
Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.
Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.
Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.
Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů.
Související
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
před 2 hodinami
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
před 4 hodinami
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
před 5 hodinami
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
před 6 hodinami
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
před 8 hodinami
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
před 9 hodinami
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
před 10 hodinami
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
před 11 hodinami
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
před 13 hodinami
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
před 14 hodinami
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
včera
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
včera
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
včera
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
včera
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
včera
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
včera
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
včera
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
včera
Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině
včera
Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI
Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.
Zdroj: Libor Novák