Trump se připravuje na druhé funkční období. Plánuje dramatické změny ve Washingtonu i ve světě

Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.

Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.

Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.

Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.

Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.

Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.

Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.

Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.

Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.

Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.

Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.

Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.

Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů. 

Související

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 36 minutami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

před 4 hodinami

Elon Musk

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

před 5 hodinami

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

Orbán vystoupil na COP29. Klimatická politika nemůže být vedena ideologií, ale zdravým rozumem, prohlásil

Na letošním summitu COP29 se rozvinula diskuse o různých přístupech k boji proti klimatické změně. V projevu maďarského premiéra Viktora Orbána a britského premiéra Keira Starmera se odrazily odlišné názory na to, jak by měly země přistupovat ke snižování emisí a k otázkám udržitelného rozvoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy