Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.
Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.
Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.
Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.
Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.
Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.
Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.
Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.
Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.
Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.
Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.
Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.
Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.
Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů.
Související
Trump začne za dva měsíce úřadovat. Seznam věcí, které po nástupu do Bílého domu udělá jako první
Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Zimní počasí je tady. Meteorologové řekli, kde bude padat sníh. Podívejte se na radar
před 36 minutami
Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy
před 46 minutami
Zachrání někdo rozvojové země, než je zničí počasí? Plamenné projevy Guterrese a spol. jsou bez činů k ničemu
před 1 hodinou
Trump začne za dva měsíce úřadovat. Seznam věcí, které po nástupu do Bílého domu udělá jako první
před 2 hodinami
Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News
před 4 hodinami
Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí
před 4 hodinami
Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan
před 5 hodinami
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
před 6 hodinami
Tragédie v Číně. Muž v autě zabil desítky lidí, Si slibuje přísný trest
před 7 hodinami
Počasí: V Česku dnes napadne první sníh
včera
Mar-a-Lago na nohou: Trump s pomocí Muska vybírá budoucí vládu USA
včera
Lékařka v Rusku označila Rusko za strůjce války. Soud ji poslal na pět let do vězení
včera
Biden na poslední chvíli zavařil Trumpovi. Zákon o ochraně klimatu schoval
včera
Otevírací doba obchodů na výročí sametu. Víte, zda se dá 17. listopadu nakoupit?
včera
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Několik lidí utrpělo zranění
včera
Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury
včera
Mladík dostal v případu požáru Penny v Chodově podmínku. Má ale zaplatit škodu
včera
Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii
včera
Orbán vystoupil na COP29. Klimatická politika nemůže být vedena ideologií, ale zdravým rozumem, prohlásil
Na letošním summitu COP29 se rozvinula diskuse o různých přístupech k boji proti klimatické změně. V projevu maďarského premiéra Viktora Orbána a britského premiéra Keira Starmera se odrazily odlišné názory na to, jak by měly země přistupovat ke snižování emisí a k otázkám udržitelného rozvoje.
Zdroj: Libor Novák