Trump se připravuje na druhé funkční období. Plánuje dramatické změny ve Washingtonu i ve světě

Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.

Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.

Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.

Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.

Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.

Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.

Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.

Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.

Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.

Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.

Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.

Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.

Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů. 

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy