Trump se připravuje na druhé funkční období. Plánuje dramatické změny ve Washingtonu i ve světě

Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.

Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.

Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.

Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.

Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.

Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.

Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.

Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.

Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.

Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.

Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.

Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.

Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy

Francouzská politička Marine Le Penová je i podle nejnovějších průzkumů jasnou favoritkou prezidentských voleb, které se uskuteční v příštím roce. Podpora kontroverzní dámy se nesnížila ani poté, co byla v uplynulých dnech odsouzena kvůli zneužití veřejných prostředků.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy