Ukrajinci jsou unavení z války, územní ústupky Rusku by tolerovala třetina. Moskvě ale nevěří

Ze zjištění průzkumu veřejného mínění provedeného Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem (KIIS) vyplývá, že stále větší podíl Ukrajinců je ochoten v rámci mírových jednání s Ruskem tolerovat územní ústupky.

V období od května 2022 do května 2023 bylo veřejné mínění podle KIIS stabilní. Asi 8-10 % respondentů uvedlo, že je připraveno akceptovat územní ústupky vůči Rusku. Až 87 % respondentů se ale proti jakýmkoli ústupkům stavělo absolutně odmítavě.

Do konce roku 2023 už se ale připravenost k ústupkům vyšplhala na 19 %, v únoru letošního roku na 26 % a v květnu dokonce na 32 %. Podle KIIS se naopak neustále snižoval počet těch, kteří jakýkoli ústupek odmítali – v květnu jich bylo pouze 55 %.

Tato čísla se ale ještě rozdělují mezi ty, kdo chtějí hlubší spolupráci s Ruskem a ty, kteří ji absolutně odmítají. Téměř tři čtvrtiny lidí, co by přijali některé územní ústupky, chtějí uzavření hranic a zavedení přísných cel a víz mezi Ruskem a Ukrajinou. Mezi těmi, kdo si ústupky nepřejí, chce podobná omezení 79 % respondentů.

Dále 46 % lidí, co si přejí ústupky, vnímá Rusko jako existenční hrozbu s tím, že Moskva chce zničit ukrajinský národ a provést fyzickou genocidu. Napříč odmítači ústupků si toto myslí 68 % lidí. Asi 5 % respondentů sdílí ruský narativ, že agresor „usiluje o provedení denacifikace a demilitarizace Ukrajiny“.

Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi proti Ukrajině 24. února 2022 a právě v prvních měsících války získalo nejvíce území. Okupuje značné části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti; od roku 2014 má pod kontrolou nelegálně anektovaný Krymský poloostrov. Ukazuje se, že Ukrajinci jsou stále více připraveni některá z těchto území oželet, protože ruské útoky proti civilní infrastruktuře po celé zemi neustávají.