Ukrajinci slibují jarní protiofenzivu. Bude těžká ve všech ohledech, fronta je velmi dlouhá

Začátkem března server iRozhlas.cz přinesl rozhovor s britským novinářem Lukem Hardingem. Ten vedl mezi lety 2007 až 2011 kancelář deníku Guardian v Moskvě, nakonec ho Rusové vyhostili. Před invazí strávil na Ukrajině několik týdnů, prý ho nepřekvapila. Zároveň vysvětlil, proč Rusům nevyšla jejich taktika blitzkriegu. „Zaprvé proto, že Ukrajinci se začali bránit. Zadruhé proto, že Putin fatálně přecenil očekávanou podporu ruských jednotek ze strany ukrajinských obyvatel. Ve skutečnosti se v roce 2022 na ruskou stranu nepostavil skoro nikdo.“  

Když na podzim začala ukrajinská protiofenzíva, Rusové zřejmě nečekali, že se bude týkat také Krymského poloostrova, anektovaného Moskvou v roce 2014. Část silničního mostu směřujícího na Krym se po výbuchu zřítila do Kerčského průlivu a prudký požár zachvátil vlak na paralelním železničním spojení a vytvořil obrovský sloup černého kouře. Podle zjištění deníku New York Times za výbuchem stojí ukrajinské ozbrojené síly, které na místo vyslaly nákladní vozidlo plné výbušnin. Nasvědčuje tomu i fakt, že zejména pro Putina Kerčský most znamenal symbol úspěšné okupace Krymu.  

Poblíž Kerčského mostu Rusové se dnes chystají zátarasy. Na svém twitterovém účtu sdílel fotografie uživatel Noël, který aktivně sleduje dění v zónách konfliktů.  

Americká zpravodajská stanice CNN přiblížila, že opevňování poloostrova je nyní pro Rusy stěžejní. Podle dostupných informací najímají mnoho pracovníků, kteří v oblasti budují opevnění a zákopy. Ukrajinci se nyní snaží útočit na Krym zejména za účelem narušení dodávek pro tamní ruské jednotky a kvůli znepokojení Černomořské flotily. Reportéři CNN to označili jako jakousi válku ve stínu, daleko od brutální opotřebovávací války zuřící na Donbase. 

Ukrajinská hlavní rozvědka v posledních dnech oznámila, že například výbuchy ve městě Džankoj na Krymu byly způsobeny úderem proti ruským řízeným střelám Kalibr. Rusové je totiž přepravují po železnici. Útok měl sloužit k „demilitarizaci Ruska a přípravě poloostrova Krym na deokupaci“.  

Nejsou známy informace o úspěchu či neúspěchu likvidace střel Kalibr. Rusko mezitím zahájilo vyšetřování „nedávného útoku bezpilotního letounu odraženého ruskými systémy protivzdušné obrany poblíž města“. Město je jedním z hlavních uzlů pro zásobování jednotek na poloostrově.

Podle dostupných informací o pohybu fronty se v blízkosti poloostrova výrazně nebojuje. Ukrajinci se už loni na konci protiofenzívy zastavili na linii podél řeky Dněpr a nejtěžší boje se teď odehrávají na Donbase. Denně o posunech fronty informuje Institut pro studium války. 

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nedávno zmínil, že jarní protiofenzíva Kyjevu proběhne na několika místech. „Jsem si jistý, že budeme pokračovat v osvobozování dočasně okupovaných teritorií, jako jsme to udělali v Kyjevě, Černihivu, Sumách, Charkově, Chersonské oblasti. Všechno to bude pokračovat,“ upozornil.  

Zároveň však ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC varoval před nedostatkem zbraní. „Čekáme na munici od našich partnerů. Nemůžeme ještě s protiofenzívou začít, protože nemůžeme poslat naše odvážné vojáky na frontovou linii bez tanků, dělostřelectva a raket dlouhého doletu.“ 

Kyjev tedy zřejmě protiofenzívu opravdu plánuje a je otázkou, jak dobře budou připraveni Rusové. Fronta je dlouhá bezmála tisíc kilometrů a není jisté, zda ukrajinské jednotky dokážou tlačit po celé její délce.