V Kazachstánu se dnes konaly předčasné prezidentské volby, jejichž vítězem se podle průzkumů z volebních místností stal favorizovaný současný prezident Kasym-Žomart Tokajev. Volbami se současná hlava státu snaží posílit svou moc v zemi, napsala agentura Reuters.
Státní rozhlas a televize si nechaly provést průzkum u volebních místností, podle nějž devětašedesátiletému Tokajevovi dalo hlas více než 82 procent voličů. V posledním hlasování v roce 2019 dostal téměř 71 procent hlasů. Oficiální výsledky se čekají v pondělí.
Volební komise oznámila, že v deseti z 15 oblastí státu byla v době uzávěry volebních místností průměrná účast kolem 69 procent. Právo volit mělo asi 12 milionů lidí.
V ekonomické metropoli Almaty policie zatkla 15 účastníků manifestace, na níž lidé požadovali svobodné volby. V Astaně i Almaty bylo podle agentury AFP vidět lidi, jak se fotografují před volebními místnostmi, protože mnozí budou muset v pondělí tuto fotografii ukázat svým zaměstnavatelům.
Tokajev byl favoritem voleb, jeho pět soupeřů zná podle Reuters jen málo voličů a předvolební průzkumy nikomu z nich nedávaly naději na dvouciferný výsledek.
Tokajev se podle agentury Reuters snaží předčasnými volbami posílit svou moc na úkor svého vlivného předchůdce a dlouholetého vládce Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva. Tokajev patřil k věrným Nazarbajevovým spojencům, oba politici se ale rozešli po lednových krvavě potlačených demonstracích, které Tokajev označoval za pokus o státní převrat.
Po lednových protestech, při kterých zemřelo nejméně 238 lidí, Tokajev donutil Nazarbajevovy spojence opustit funkce ve vedení státu. Současně zahájil ústavní reformy a slíbil, že sníží nerovnosti v příjmech obyvatel. Jedním ze symbolů konce vlivu bývalého prezidenta byl i návrat historického názvu hlavního města Astana, které se v letech 2019 až 2022 jmenovalo Nur-Sultan.
Tokajev se také vymezil vůči svému největšímu dosavadnímu spojenci v zahraniční - Rusku. Kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu a jeho země také přijala Rusy, kteří prchají před mobilizací. Moskva přitom Tokajeva podpořila při lednových demonstracích, když do Kazachstánu poslala své jednotky.
Související
Ukrajinci zasáhli dva ropné tankery, které vydělávají Moskvě peníze na válku
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák