Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude

Napětí podle The Guardian eskalovalo poté, co Trump tento týden prohlásil, že Spojené státy "budou muset Grónsko získat" a že "svět potřebuje, aby USA toto území ovládaly, včetně Dánska." Tento výrok v Dánsku vyvolal ostré reakce a obavy, že by mohlo dojít k pokusu o anexi Grónska po vzoru ruské okupace Krymu v roce 2014.

Jon Rahbek Clemmensen, vedoucí výzkumu v Centru pro arktická bezpečnostní studia na Královské dánské obranné akademii, označil současnou situaci za "největší zahraničněpolitickou krizi Dánska od druhé světové války."

Dánská premiérka Mette Frederiksen ve čtvrtek důrazně prohlásila, že "Grónsko je součástí Dánského království a to se nezmění." Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen se vyjádřil podobně a uvedl, že Vance nebude na základně Pituffik vítán žádnými dánskými politiky, protože "tato návštěva s Dánskem nemá nic společného."

Spojené státy však svůj zájem o Grónsko neskrývají. Strategická poloha ostrova je klíčová pro vojenské i ekonomické účely, zejména v kontextu rostoucího napětí s Ruskem a Čínou v Arktidě. Pituffik, dříve známý jako základna Thule, je nejsevernější americkou vojenskou základnou na světě a hraje zásadní roli při sledování balistických střel a vesmírných aktivit.

Obavy Dánska prohlubuje i skutečnost, že Vanceova návštěva má mimořádně vysoký profil. Spekuluje se, že viceprezidenta by mohli doprovodit klíčoví členové Trumpovy administrativy, včetně poradce pro národní bezpečnost Mika Waltze a ministra energetiky Chrise Wrighta. To by mohlo signalizovat, že USA své úmysly s Grónskem myslí vážně.

Zatímco se Vance chystá přistát v Pituffiku, v hlavním městě Grónska, Nuuku, se čtyři z pěti politických stran chystají oznámit vytvoření nové vlády. Pouze strana Naleraq, která je nejvíce proamerická a prosazuje nezávislost Grónska, se na koalici nepodílí. Tento krok je vnímán jako snaha grónských politiků upevnit svou autonomii a vyslat jasný signál, že si nepřejí stát se součástí Spojených států.

Napětí mezi Dánskem a Spojenými státy narůstá již od roku 2019, kdy Trump poprvé veřejně projevil zájem o koupi Grónska. Tehdy jeho návrh vyvolal pobouření a premiérka Frederiksen jej označila za "absurdní." Od té doby se však americké ambice nevytratily a Trumpova administrativa nyní naznačuje, že je připravena zajít ještě dál.

Grónsko má pro USA nejen strategický význam, ale také bohaté přírodní zdroje, včetně vzácných zemin, které jsou klíčové pro moderní technologie. V arktickém regionu navíc probíhá geopolitický boj o vliv mezi USA, Ruskem a Čínou, a americká kontrola nad Grónskem by znamenala významnou výhodu.

Dánská vláda se obává, že by Vance mohl během své návštěvy pronést projev, který by otevřeně podpořil americké nároky na Grónsko. To by mohlo dále destabilizovat vztahy mezi Washingtonem a Kodaní a ohrozit jednotu v rámci NATO, jehož jsou obě země členy.

I přes napjatou atmosféru americká strana trvá na tom, že návštěva je zaměřena pouze na inspekci vlastní vojenské základny. Avšak dánští a grónští představitelé si dobře uvědomují, že skutečné záměry Spojených států mohou být mnohem ambicióznější.