Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa

Britský premiér Keir Starmer po jednání uvedl, že společným názorem zúčastněných států je, že „Rusko si jen hraje a Putin se vrací ke svým starým praktikám“. Podle něj je cílem přinutit Moskvu k vážným jednáním o ukončení konfliktu. Tento postoj je v přímém rozporu s Bílým domem, který údajně zvažuje možnost zmírnění sankcí jako pobídku pro Rusko, aby souhlasilo s třicetidenním příměřím.

Podle ruských představitelů by Moskva byla ochotna přistoupit na omezené příměří, které by zahrnovalo zastavení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v oblasti Černého moře po dobu 30 dnů, pokud by byly zmírněny klíčové sankce. Hlavní překážkou však zůstávají sankce Evropské unie, včetně vyloučení ruských bank ze systému mezinárodních plateb SWIFT, které Trumpova administrativa nemůže jednostranně zrušit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po summitu zdůraznil, že 27 evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a odcházejícího německého kancléře Olafa Scholze se jednomyslně shodlo na tom, že žádné zmírnění sankcí nebude možné, dokud nebude dosaženo trvalého míru. Macron zároveň vyjádřil naději, že Putin nakonec na příměří přistoupí. Pokud by tak neučinil, očekává, že Trump pochopí ruské zdržovací taktiky jako akt zrady.

„Prezident Trump čeká na jasnou odpověď z Moskvy,“ uvedl Macron. „Pokud bude mít jasný důkaz, že Rusové k jednání nepřistoupí, bude se cítit podveden a bude muset reagovat.“

Navzdory Macronovým snahám o koordinaci s Washingtonem panují obavy, že Spojené státy by mohly Evropu obejít a uzavřít s Moskvou dohodu bez její účasti. Tyto obavy zesílily poté, co americký zmocněnec Steve Witkoff zlehčil evropské plány na vyslání vojenských jednotek do Ukrajiny jako pouhou „pózu“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po summitu varoval, že Rusko by mohlo porušit jakékoliv sliby, které učiní Spojeným státům. Kritizoval zároveň amerického vyslance Witkoffa, kterého označil za člověka „z jiného světa“ a dodal, že Spojené státy a Evropa mají odlišné pohledy na realitu konfliktu.

Macron také oznámil, že Velká Británie a Francie budou v nadcházejících týdnech hrát vedoucí roli v rámci tzv. „koalice ochotných“, která by mohla vyslat své síly na Ukrajinu, pokud by bylo dosaženo mírové dohody. Podrobnosti o tom, které země by se mohly zapojit, však zůstávají nejasné. Macron slíbil, že během tří až čtyř týdnů bude připraven přesný akční plán, který stanoví jak formát ukrajinské armády, tak i rozmístění mezinárodních sil pro zajištění míru.

Další klíčová schůzka spojenců Ukrajiny se uskuteční 11. dubna v Bruselu v rámci skupiny Ukrajinské obranné kontaktní skupiny (UDCG), kde se bude jednat o dalším poskytování vojenské pomoci Kyjevu. Tuto skupinu dříve vedly Spojené státy, ale od nástupu Trumpovy administrativy ji společně řídí Berlín a Londýn.

Napětí mezi Evropou a Spojenými státy se stupňuje, jelikož Trumpova vláda zaujímá vůči Moskvě smířlivější postoj, zatímco evropští lídři se obávají, že jakékoliv ústupky Kremlu by mohly oslabit jednotu Západu a povzbudit Rusko k dalším agresivním krokům.