V Peru bude kvůli protestům platit 30 dní výjimečný stav

ČTK

ČTK

14. prosince 2022 19:22

Peru, ilustrační fotografie.
Peru, ilustrační fotografie. Foto: Pixabay

Vláda v Peru vyhlásila kvůli protestům proti sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla na 30 dní výjimečný stav. Kabinet tak bude smět omezit svobodu shromažďování a další práva či případně povolat do ulic armádu, uvedla agentura EFE. Od neděle při protestech proti nové prezidentce Dině Boluarteové zemřelo sedm lidí.

"Usnesli jsme se na výjimečném stavu v celé zemi kvůli násilným a vandalským činům a blokádám silnic," řekl ministr obrany Alberto Otarola. Dodal, že vyhlášení výjimečného stavu "znamená pozastavení svobody shromažďování, nedotknutelnosti soukromého obydlí a práva na svobodný pohyb". Stav také umožňuje nasadit armádu společně s policií v ulicích. Vláda též zvažuje zavedení zákazu nočního vycházení.

Vláda už o víkendu zavedla výjimečný stav ve třech regionech, kde byly protesty nejsilnější. Nejnásilnější byly demonstrace v regionech Arequipa a Apurímac, kde od neděle zemřelo sedm účastníků protestů, uvedl úřad ombudsmanky. Demonstranti při protestech blokují na více místech silniční dopravu. V zemi se také staly případy rabování či útoků na sídla úřadů a policie. Kvůli protestům jsou ve známém turistickém městě Machu Picchu zablokováni turisté, uvedl starosta Darwin Baca.

Část Peruánců demonstruje od minulé středy, kdy parlament zbavil funkce prezidenta Castilla. Ten krátce před tím oznámil, že parlament rozpouští a že chce jmenovat vládu, která by vládla bez kontroly zákonodárců. Castillo byl následně zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, což ale odmítá. Jeho viceprezidentka Dina Boluarteová se stala novou hlavou státu. Demonstrující žádají také rozpuštění parlamentu a předčasné volby.

Boluarteová se snaží vyjít vstříc požadavkům demonstrantů zkrácením volebního období. Původně chtěla vládnout do řádného termínu voleb v roce 2026, v pondělí pak její vláda podala do parlamentu návrh zákona, který by svolal předčasné volby v dubnu roku 2024. Dnes prezidentka dala najevo, že by se volby mohly konat v prosinci příštího roku. Spoluobčany vyzvala ke klidu. Zkrácení volebního období musí schválit parlament změnou ústavy.

Ve čtvrtek má peruánský nejvyšší soud rozhodnout o žádosti státních zástupců, kteří by chtěli uvalit vazbu na Castilla na příštích 18 měsíců. Jeho obhájci usilují o propuštění bývalého prezidenta, kterému hrozí deset až 20 let vězení. Část latinskoamerických prezidentů vyzvala peruánské úřady, aby respektovaly Castillova práva na obhajobu. Mexiko mu nabídlo azyl.

28. února 2026 17:34

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Související

Huascarán

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru

Před 55 lety, na jaře roku 1970, se z Československa vydala do Peru výprava horolezců, z nichž někteří patřili k těm nejlepším na světě. Celá expedice byla však velmi nešťastná a plná tragédií. Ukončilo ji obrovské neštěstí posledního květnového dne. Nikdo z účastníků se domů už nevrátil.

Více souvisejících

Peru ,  Pedro Castillo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy