Vyčerpaní Ukrajinci, sílící Rusko. Dva roky války "oslaví" Moskva masivním útokem, obává se Kyjev

Podle britské televizní stanice BBC uvedla vedoucí tiskového střediska ukrajinské armády pro sektor Jih Natalija Humenuková, že ukrajinští vojenští analytici během ruské invaze zaznamenali, že nepřítel se snaží pracovat s určitým efektem překvapení.

Zároveň si však všimli, že masivní raketové útoky ruské armády byly na Ukrajinu namířeny například v předvečer Velikonoc nebo po významných svátcích, kdy podle Humenukové došlo v ukrajinské společnosti k polevení ostražitosti.

"Musíme si uvědomit, že nepřítel nás pořád drží v napětí, protože má dostatek zbraní, včetně střel dlouhého dosahu," dodala mluvčí.

Připomněla, že příprava masivních útoků vyžaduje určitou dobu. Upozornila však také na to, že značné škody nezpůsobuje jen masivní ostřelování, ale také cílené raketové útoky, kterými ruská armáda testuje schopnosti ukrajinské protivzdušné obrany či dislokaci jejích jednotlivých zařízení.

Ukrajina je denně vystavena vzdušným a raketovým útokům ze strany ruské armády. I v úterý ráno generální štáb ukrajinské armády ve své bilanci informoval, že za posledních 24 hodin eviduje 84 bojových srážek, vyslání pěti řízených střel dlouhého doletu a 113 náletů, jakož i 135 případů ostřelování ze salvových raketometů.

Kromě toho v noci na úterý bylo nad území Ukrajiny do útoků vysláno 23 bezpilotních letadel typu Šahíd 136/131, z nichž 16 se ukrajinské armádě podařilo zneškodnit.
 

Média připomněla, že Ukrajina v současnosti používá proti íránským bezpilotním letadlům kamikadze systém radioelektronického boje známého pod názvem Pokrova, kterým mate navigační systémy dronů. Dron díky tomuto tvz. spoofingu nedokáže zjistit, že se s ním manipuluje.

Ukrajina již dříve sestřelovala ruské drony díky spoofingu na krátkou vzdálenost, ale Pokrova funguje na mnohem větší vzdálenost.

Norská vojenská zpravodajská služba navíc varovala, že Rusko získává výhodu ve válce na Ukrajině díky většímu počtu vojáků a materiálů, které obdrželo od Číny, Severní Koreje a dalších zemí. 

Šéf norské vojenské zpravodajské služby Nils Andreas Stensönes prohlásil, že Ukrajina bude potřebovat významnou vojenskou pomoc Západu, aby situaci obrátila.

Podle Stensönese má Rusko v současné válce silnější pozici než před rokem a úspěšně získává výhodu. Upozornil na fakt, že Rusko mobilizovalo přibližně třikrát více vojáků než Ukrajina a zvládá sankce lépe, než se očekávalo. Ruský průmysl navíc dokáže vyrábět více munice, bojových vozidel, dronů a raket, což ruským vojákům umožňuje udržovat válečné úsilí po delší dobu.

Stensönes také upozornil, že Rusko dostává vojenskou pomoc od zemí jako je Severní Korea, Írán, Bělorusko a Čína. Čína Moskvě neposílá zbraně, ale stroje, vozidla, elektroniku a náhradní součástky pro ruský zbrojní průmysl.

Norský ministr obrany Björn Arild Gram zdůraznil, že Norsko a Evropa musí být připraveny převzít větší zodpovědnost za zajištění své vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých spojenců. Norsko, Dánsko a Nizozemsko souhlasily s dodáním stíhaček F-16 Ukrajině, které si od svých spojenců vyžádala. Spojené státy jsou hlavním vojenským sponzorem Ukrajiny, ale americký Kongres se nedokáže dohodnout na další pomoci. 

Na Ukrajince naopak dopadá skepse. Od prvních dní ruské invaze slouží v ukrajinských ozbrojených silách mnoho mužů starších 40 let, kteří po téměř dvou letech konfliktu začínají vyjadřovat pocity únavy a vyčerpání, informoval deník The Times. 

Ti, kteří nesou tíhu obrany Ukrajiny, jsou většinou středního věku a dobrovolně se připojili k ozbrojeným silám na začátku konfliktu. Průměrný věk vojáků v některých brigádách dosahuje podle odhadů 54 let, což je neobvyklé v porovnání s předchozími válkami, kde byla většina vojenského personálu mladší.

The Times zdůraznil, že stárnutí ukrajinské armády je spojeno s tím, jak probíhala mobilizace po ruském útoku v roce 2022. Mnoho mužů starších 40 let se tehdy dobrovolně přihlásilo a věřilo, že stát brzy zorganizuje efektivnější kampaň pro mladé lidi, kteří pak nahradí starší generaci.

Nyní se však mnoho vojáků hlásí k fyzickému a psychickému vyčerpání. Někteří z nich se snaží pokračovat v plnění úkolů, zatímco jiní zmiňují potřebu střídání generací, zejména při útocích, které vyžadují vytrvalost a fyzickou sílu.

Odborníci poukazují na aktuální ukrajinské zákony, které dovolují dobrovolnickou službu od 18 let, ale mobilizaci mohou absolvovat pouze muži od 27 let. Tato hranice se však může snížit na 25 let. Problémy spojené se stárnutím armády mohou mít dopad na jednotky vyžadující vyšší fyzickou zdatnost, což zvyšuje potřebu doplnit síly mladšími dobrovolníky. 

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov už v prosinci uvedl, že chce, aby i muži z Ukrajiny žijící v zahraničí absolvovali příští rok vojenskou přípravu. Uvedl to server Kyiv Independent s tím, že pokud se Ukrajinci nedostaví do své země v rámci chystané mobilizace, budou čelit blíže neupřesněným sankcím.

Umerov tvrdí, že Ukrajinci ve věku 25 až 60 let v Německu a jiných zemích, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, by se měli hlásit v náborových centrech ukrajinských ozbrojených sil. Ministr upřesnil, že se jedná o "pozvání", ale v případě, že by někdo na výzvu nereagoval, byly by pravděpodobně uvaleny sankce.

"Stále diskutujeme o tom, co by se mělo stát, pokud lidé nepřijdou dobrovolně," vysvětlil Umerov. Ukrajinská armáda má zájem mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 vojáků k odražení ruské invaze. Finanční a politické podmínky však zatím nejsou jasně stanoveny ukrajinským vedením.

Prezident Volodymyr Zelenskyj označil mobilizaci za "citlivou otázku". Umerov ale zdůraznil, že klíčová je transparentnost. Lidé by měli předem vědět, jak budou vycvičeni, vybaveni, kde a kdy budou sloužit, a kdy budou propuštěni do civilu.

Navzdory zákazu někteří Ukrajinci schopní vojenské služby odešli po začátku války do zahraničí, čímž se záměrně vyhnuli povolání k ozbrojeným silám. Podle serveru Ukrajinska pravda ale představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk tvrdí, že i dnes z Ukrajiny každodenně odjíždí přibližně 6000 mužů ve věku schopném vojenské služby směrem přes západní hranici.