Zelenskyj: Rusko může na NATO zaútočit už příští rok. Řekl, které země jsou první na ráně

Zelenskyj naznačil, že pokud nebude ruský prezident Vladimir Putin odstrašen jasnými bezpečnostními garancemi, může se v roce 2026 obrátit proti Polsku nebo Pobaltí. Současně ale zdůraznil, že jde pouze o jeho osobní názor, nikoliv o stoprocentně potvrzenou informaci.

Ukrajinský prezident také komentoval možný průběh mírových jednání. Zdůraznil, že klíčovou roli v nich musí hrát Spojené státy a Evropa: „Jak jsem řekl, pořadí jednání je: nejprve Spojené státy, poté Evropa a nakonec Rusko,“ uvedl.

Tím dal najevo, že Ukrajina odmítá jakékoli separátní vyjednávání mezi Ruskem a Západem, která by mohla ignorovat její zájmy, napsal The Guardian.

Zelenskyj se vyjádřil i k možnostem dalšího postupu ruské armády. Nejprve v ukrajinštině prohlásil, že si není jistý, zda by Putin zastavil agresi pouze na Ukrajině, pokud by nebyly stanoveny jasné bezpečnostní záruky. Poté přešel do angličtiny a řekl:

„Může postupovat dál na Ukrajinu, nebo se zaměří na Polsko či Pobaltí. Myslím, že to je jeho plán. A myslím, že podle všech informací, které mám od našich zpravodajských služeb, se připravuje na válku proti zemím NATO příští rok.“

I když vzápětí dodal, že si tím není zcela jistý a že jde o jeho osobní hodnocení situace, jeho varování zaznělo v Mnichově velmi silně. „Ale Bože, požehnej nám, my toho šíleného muže zastavíme,“ uzavřel s odkazem na Putina.

Zelenskyj také komentoval setkání s republikánským senátorem JD Vancem, který je považován za jednoho z hlavních odpůrců další vojenské pomoci Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta je důležité s ním jednat a otevřeně sdělit ukrajinské priority.

V souvislosti s tím se vyjádřil i k možné roli bývalého prezidenta Donalda Trumpa v budoucích jednáních. „Řekl jsem prezidentu Trumpovi – s veškerým respektem k jeho týmu –, že existují rozhodnutí, která může učinit pouze prezident, protože se týkají bezpečnosti naší země,“ zdůraznil Zelenskyj.

Tím dal jasně najevo, že jakékoli jednání o budoucnosti Ukrajiny nemůže probíhat bez přímého zapojení hlavy státu.

Zelenskyj svým vystoupením v Mnichově vyslal silný signál západním spojencům, že Ukrajina potřebuje nejen pokračující vojenskou pomoc, ale i dlouhodobé bezpečnostní záruky. Pokud by tyto garance nebyly stanoveny, mohl by podle něj Putin v roce 2026 rozšířit svou agresi i na členské státy NATO.

NATO je ale připraveno na jakýkoliv scénář a v případě ruského útoku by odpověď Severoatlantické aliance byla „devastující“. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci před jednáním ministrů obrany v Bruselu, uvedl server Kyiv Indepenent.

„Pokud (ruský prezident Vladimir) Putin zaútočí na NATO, reakce bude drtivá. Prohraje,“ varoval Rutte.

Jeho slova zazněla v den, kdy Dánská zpravodajská služba ministerstva obrany (DDIS) uvedla, že pokud Moskva vnímá NATO jako slabé, mohla by být připravena zahájit "velkou válku" v Evropě během pěti let, napsal server Politico.

"Rusko bude pravděpodobně ochotnější použít vojenskou sílu v regionální válce proti jednomu nebo více evropským zemím NATO, pokud vnímá NATO jako vojensky oslabené nebo politicky rozdělené," uvádí zpráva, která byla zveřejněna v úterý.

"Platí to dvojnásob, pokud Rusko vyhodnotí, že USA nemohou nebo nebudou schopné podpořit evropské země NATO ve válce s Ruskem," pokračuje zpráva, která zdůrazňuje, že Rusko zvyšuje své vojenské kapacity na přípravu na možnou válku proti NATO.

Aktualizovaná hrozba DDIS přichází v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit válku na Ukrajině, která letos v únoru vstupuje do čtvrtého roku.