Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Ukrajina chce vědět, kdy se stane členem NATO, naléhal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Ten dnes přicestoval do Kyjeva na svou první návštěvu od zahájení ruské invaze před 14 měsíci a za prioritu označil vítězství Ukrajiny ve válce. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stoltenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.
"Jsem vděčný za pozvání navštívit summit, ale je také důležité, aby odpovídající pozvání dostala Ukrajina," poznamenal na společné tiskové konferenci Zelenskyj. Summit ve Vilniusu by se tím podle něj mohl stát historickým. "Neexistuje žádná objektivní překážka bránící politickému rozhodnutí pozvat Ukrajinu do aliance a teď, kdy většina lidí v členských zemích aliance a většina Ukrajinců podporuje vstup do NATO, nastal čas pro odpovídající rozhodnutí," prohlásil podle agentury Reuters.
Ukrajina, která se od loňského února brání ruské ozbrojené agresi, požádala o urychlené přijetí do aliance loni 30. září.
"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině. Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Aktuálně je hlavním cílem aliance, spojenců, zajistit, že Ukrajina zvítězí," řekl Stoltenberg podle agentury AFP.
Vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat, slíbil šéf aliance a připomněl, že spojenci dosud vycvičili desítky tisíc ukrajinských vojáků a poskytli napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 65 miliard eur (asi 1,53 bilionu Kč). "NATO stojí při vás dnes, zítra a tak dlouho, jak to bude potřeba," prohlásil Stoltenberg.
Stoltenberg zavítal do Kyjeva den před tím, než se na americké základně Ramstein v Německu sejdou zástupci aliančních zemí, aby jednali o dalších dodávkách vojenské pomoci Ukrajině. Schůzky se má zúčastnit také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Návštěva Kyjeva byla neohlášená. Nejprve se na sociálních sítích a v ukrajinských médiích se objevily snímky šéfa NATO v Kyjevě. Následně aliance návštěvu potvrdila. Stoltenberg po příjezdu do Kyjeva uctil památku ukrajinských vojáků, kteří během dosavadního konfliktu přišli o život, a prohlédl si výstavu poničené ruské vojenské techniky na ústředním náměstí ukrajinské metropole.
Při návštěvě Ukrajiny navštívil Stoltenberg také město Buča, které se stalo jedním ze symbolů vraždění civilistů ruskými vojáky v prvních měsících invaze. Místní úřady po odchodu ruských okupačních vojsk potvrdily 458 mrtvých, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zdokumentoval minimálně 73 nezákonných případů zabití.
"To, co jsem viděl, mně hluboce zasáhlo: důkazy o strašlivých zvěrstvech páchaných na ukrajinských lidech," uvedl šéf NATO na tiskové konferenci. "Když jsme se vraceli do Kyjeva, projížděli jsme autem po silnicích, které vedou přes minová pole. Byla to drsná připomínka výzev, které jsou před námi, a dlouhé cesty k obnově," dodal s příslibem podpory Ukrajině.
Alianční podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi, i to, že členské státy NATO poskytují Kyjevu zbraně a další vybavení pro boj s ruskou armádou, kritizuje Moskva. Kreml pokládá tuto pomoc za důkaz, že NATO a Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku, a to "do posledního Ukrajince", jak zdůrazňují ruští představitelé. Aliance ani členské státy na Ukrajinu své vojáky neposlaly. Ukrajina vidí svou budoucnost v NATO, zatímco Rusko pokládá NATO za nepřátelskou alianci usilující o zasahování v oblasti, kterou Rusko pokládá za svou sféru vlivu.
Mluvčí Kremlu v reakci na Stoltenbergovu návštěvu potvrdil, že jedním z cílů "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá invazi do sousední země, je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO. "V opačném případě by to vytvořilo vážné, významné nebezpečí pro naši zemi, pro její bezpečnost," prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
"Všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes," prohlásil český prezident Petr Pavel po středečním jednání se Stoltenbergem v bruselském ústředí NATO. Ujistil, že Česko a spojenci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz loni 24. února. Válka si od té doby podle odhadů vyžádala životy desítek tisíc vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domova.
Související
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Jens Stoltenberg , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 1 hodinou
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 1 hodinou
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 2 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 3 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 4 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
včera
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
včera
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v úterý oznámily, že jejich jednotky protivzdušné obrany zahájily palbu na stíhací letoun v íránském vzdušném prostoru a úspěšně sestřelily americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. K tomuto prudkému vyostření situace došlo bezprostředně poté, co Teherán pohrozil odvetou za nové americké nálety v oblasti Hormuzského průlivu. Náhlá vojenská eskalace vážně ohrožuje křehké příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem panovalo, přičemž obě strany se nyní nacházejí v situaci zvýšeného napětí.
Zdroj: Libor Novák