Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Ukrajina chce vědět, kdy se stane členem NATO, naléhal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Ten dnes přicestoval do Kyjeva na svou první návštěvu od zahájení ruské invaze před 14 měsíci a za prioritu označil vítězství Ukrajiny ve válce. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stoltenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.
"Jsem vděčný za pozvání navštívit summit, ale je také důležité, aby odpovídající pozvání dostala Ukrajina," poznamenal na společné tiskové konferenci Zelenskyj. Summit ve Vilniusu by se tím podle něj mohl stát historickým. "Neexistuje žádná objektivní překážka bránící politickému rozhodnutí pozvat Ukrajinu do aliance a teď, kdy většina lidí v členských zemích aliance a většina Ukrajinců podporuje vstup do NATO, nastal čas pro odpovídající rozhodnutí," prohlásil podle agentury Reuters.
Ukrajina, která se od loňského února brání ruské ozbrojené agresi, požádala o urychlené přijetí do aliance loni 30. září.
"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině. Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Aktuálně je hlavním cílem aliance, spojenců, zajistit, že Ukrajina zvítězí," řekl Stoltenberg podle agentury AFP.
Vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat, slíbil šéf aliance a připomněl, že spojenci dosud vycvičili desítky tisíc ukrajinských vojáků a poskytli napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 65 miliard eur (asi 1,53 bilionu Kč). "NATO stojí při vás dnes, zítra a tak dlouho, jak to bude potřeba," prohlásil Stoltenberg.
Stoltenberg zavítal do Kyjeva den před tím, než se na americké základně Ramstein v Německu sejdou zástupci aliančních zemí, aby jednali o dalších dodávkách vojenské pomoci Ukrajině. Schůzky se má zúčastnit také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Návštěva Kyjeva byla neohlášená. Nejprve se na sociálních sítích a v ukrajinských médiích se objevily snímky šéfa NATO v Kyjevě. Následně aliance návštěvu potvrdila. Stoltenberg po příjezdu do Kyjeva uctil památku ukrajinských vojáků, kteří během dosavadního konfliktu přišli o život, a prohlédl si výstavu poničené ruské vojenské techniky na ústředním náměstí ukrajinské metropole.
Při návštěvě Ukrajiny navštívil Stoltenberg také město Buča, které se stalo jedním ze symbolů vraždění civilistů ruskými vojáky v prvních měsících invaze. Místní úřady po odchodu ruských okupačních vojsk potvrdily 458 mrtvých, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zdokumentoval minimálně 73 nezákonných případů zabití.
"To, co jsem viděl, mně hluboce zasáhlo: důkazy o strašlivých zvěrstvech páchaných na ukrajinských lidech," uvedl šéf NATO na tiskové konferenci. "Když jsme se vraceli do Kyjeva, projížděli jsme autem po silnicích, které vedou přes minová pole. Byla to drsná připomínka výzev, které jsou před námi, a dlouhé cesty k obnově," dodal s příslibem podpory Ukrajině.
Alianční podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi, i to, že členské státy NATO poskytují Kyjevu zbraně a další vybavení pro boj s ruskou armádou, kritizuje Moskva. Kreml pokládá tuto pomoc za důkaz, že NATO a Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku, a to "do posledního Ukrajince", jak zdůrazňují ruští představitelé. Aliance ani členské státy na Ukrajinu své vojáky neposlaly. Ukrajina vidí svou budoucnost v NATO, zatímco Rusko pokládá NATO za nepřátelskou alianci usilující o zasahování v oblasti, kterou Rusko pokládá za svou sféru vlivu.
Mluvčí Kremlu v reakci na Stoltenbergovu návštěvu potvrdil, že jedním z cílů "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá invazi do sousední země, je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO. "V opačném případě by to vytvořilo vážné, významné nebezpečí pro naši zemi, pro její bezpečnost," prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
"Všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes," prohlásil český prezident Petr Pavel po středečním jednání se Stoltenbergem v bruselském ústředí NATO. Ujistil, že Česko a spojenci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz loni 24. února. Válka si od té doby podle odhadů vyžádala životy desítek tisíc vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domova.
Související
Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Jens Stoltenberg , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud
před 1 hodinou
Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu
před 2 hodinami
Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností
před 3 hodinami
Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled
včera
StarDance nabídne i energické mládí. Zatančí Tomas Sean Pšenička
včera
BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu
včera
Policie prozradila, jak soud rozhodl o pátém podezřelém v pardubické kauze
včera
Výhled počasí na duben. Meteorologové nastínili, co bude po Velikonocích
včera
Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád
včera
OBRAZEM: Pavel obdivoval olympijské a paralympijské mediale. Nechyběli Jílek a Maděrová
včera
Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta
včera
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
včera
Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa
včera
Spoluúčast u havarijního pojištění: Jak ovlivňuje cenu a plnění?
včera
Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě
včera
Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje
včera
Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?
včera
Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ
včera
K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec
včera
Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk
Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.
Zdroj: Libor Novák