Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

Obě strany se zaměřily na důležité domácí a zahraničněpolitické otázky. Mezi hlavní témata patří ekonomika a životní úroveň. Občané se potýkají s vysokými cenami potravin a rostoucími životními náklady, což je hlavním tématem jak pro demokratickou, tak pro republikánskou stranu. Harrisová slibuje pomoc střední třídě a pokračování reforem v rámci klimatických změn a zdravotní péče. Trump se naopak zaměřuje na omezení vládních regulací, snižování daní a obnovu výrobních pracovních míst.

Demokratičtí kandidáti také zdůrazňují potřebu cenově dostupné zdravotní péče, což Harrisová podporuje pokračováním programu "Obamacare." Republikáni pod Trumpovým vedením však usilují o snížení vládních výdajů na zdravotnictví a podporu privatizace. Trump naopak klade důraz na tvrdší ochranu hranic a zamezení nelegální imigrace. Harrisová se naopak zaměřuje na vytvoření jasnějších podmínek pro migraci, a zároveň zdůrazňuje lidská práva a ochranu uprchlíků.

I ukrajinský konflikt a vztahy s Čínou jsou zásadními tématy. Harrisová podporuje silné transatlantické vztahy s NATO a pokračování pomoci Ukrajině, zatímco Trump navrhuje snížení vojenské pomoci a více zaměřenou ochranu amerických zájmů. Jeho kritika vůči NATO během jeho prezidentského období zanechala mezi evropskými spojenci určitý nesoulad.

Jedním z nejdůležitějších aspektů těchto voleb je souboj o tzv. „swing states,“ tedy státy, kde se podpora kandidátů pohybuje těsně kolem 50 %. Do této skupiny patří Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Právě zde oba kandidáti tráví poslední dny kampaně, protože vítězství v těchto státech bude rozhodující pro dosažení potřebných 270 hlasů ve sboru volitelů.

V letošním roce je vysoký podíl Američanů, kteří se rozhodli hlasovat v předstihu, ať už osobně, nebo poštou. Podle údajů Univerzity na Floridě už přes 80 milionů lidí odevzdalo svůj hlas, což naznačuje obrovský zájem o výsledek voleb a snahu vyjádřit svůj názor na budoucnost země.

Vzhledem k významu Spojených států na světové scéně budou výsledky voleb pozorně sledovat i zahraniční lídři. Podle některých evropských představitelů by prohloubení americko-evropského spojenectví vítali spíše v případě Harrisové, která se zavazuje k udržení silných transatlantických vztahů. Trumpovo případné vítězství však vzbuzuje určité obavy ohledně stability NATO a potenciálních změn v zahraniční politice, zejména v podpoře Ukrajiny a postoji k Číně.

Pokud vyhraje Kamala Harrisová, lze očekávat, že USA budou i nadále upevňovat své vztahy s evropskými partnery a zajišťovat soudržnost NATO. Harrisová sdílí podobný postoj jako současný prezident Joe Biden, který klade důraz na spolupráci s evropskými spojenci. Je pravděpodobné, že by USA pokračovaly v podpoře evropské bezpečnosti a koordinaci s NATO, zejména v otázkách spojených s Ruskem a Ukrajinou.

Naopak vítězství Donalda Trumpa by mohlo vést k oslabení vztahů s NATO a evropskými spojenci. Trump během svého prezidentského období otevřeně kritizoval NATO a označoval ho za organizaci, která vyžaduje neúměrné finanční závazky od USA, a vyzýval evropské státy, aby do obrany investovaly více. Někteří evropští lídři se obávají, že Trump by mohl omezit podporu aliančních závazků nebo dokonce zvažovat americký odchod z NATO, což by mělo zásadní vliv na evropskou bezpečnost.

Demokratická kandidátka Harrisová deklaruje podporu Ukrajině a je odhodlána pokračovat v poskytování vojenské i humanitární pomoci. Takový výsledek voleb by pro Ukrajinu znamenal udržení současné úrovně podpory a tlak na Rusko, aby se stáhlo z okupovaných oblastí.

Trump, na druhé straně, má vůči pomoci Ukrajině zdrženlivější přístup. Naznačil, že by mohl omezit americkou podporu a prosazovat diplomatické řešení, které by mohlo zahrnovat i kompromisy s Ruskem. Toto by mohlo oslabit pozici Ukrajiny a případně i celé Evropy vůči Rusku, což by mohlo vést k politické i bezpečnostní destabilizaci ve východní Evropě.

Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje, zůstává Čína pro Spojené státy zásadním konkurentem. Harrisová i Trump představují dva různé přístupy k řešení vztahů s Čínou. Harrisová by pravděpodobně pokračovala v současné politice, která klade důraz na strategické soupeření v kombinaci s možností dialogu. Demokraté mají zájem na spojení s partnery v oblasti Indo-Pacifiku, jako je Jižní Korea, Japonsko a Austrálie, a na udržení obchodních i technologických omezení vůči Číně.

Trump by pravděpodobně zesílil ekonomické a obchodní restrikce vůči Číně a mohl by usilovat o „rozvázání“ americké ekonomiky od čínského vlivu. Jeho vítězství by mohlo přinést další cla na čínské zboží, což by ovlivnilo nejen obchod mezi oběma velmocemi, ale i globální dodavatelské řetězce.

Kamala Harrisová je zastánkyní klimatických iniciativ a je pravděpodobné, že by se Spojené státy více zapojily do plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu. Tím by USA zaujaly vedoucí roli v boji proti klimatickým změnám, což by povzbudilo ostatní země k většímu závazku snižování emisí.

Trump naproti tomu v minulosti vystoupil z Pařížské dohody a považuje klimatické regulace za překážku pro americký průmysl. Jeho případné vítězství by pravděpodobně znamenalo, že USA by ustoupily od aktivního boje proti změně klimatu a spíše podporovaly fosilní paliva, což by mohlo oslabit globální úsilí o snižování emisí.

Trumpova administrativa v minulosti zavedla ochranná opatření a cla, přičemž se zaměřila na dosažení výhodnějších podmínek pro americké podniky. Pokud Trump vyhraje, lze očekávat návrat k této politice „America First,“ která by mohla vést k napjatějším obchodním vztahům, zejména s Čínou a Evropskou unií.

Harrisová naopak prosazuje spolupráci v obchodních vztazích a podporuje multilateralismus, což by mohlo znamenat otevřenější obchodní prostředí. Demokratický přístup by pravděpodobně podpořil obchod s partnery na základě společných zájmů v otázkách, jako jsou klimatické cíle či pracovní podmínky.

Volby v USA mají silný dopad na mezinárodní stabilitu, protože USA mají schopnost mobilizovat partnery a ovlivňovat globální politiku. Harrisová by pravděpodobně zachovávala současnou multilaterální orientaci, která se snaží o širší aliance a kolektivní bezpečnost, a to včetně koordinace v OSN a dalších mezinárodních organizacích.

Trumpův návrat by mohl znamenat upřednostnění bilaterálních vztahů a menší důraz na mezinárodní instituce, což by mohlo oslabit jejich vliv a destabilizovat globální řád.

Americké volby v roce 2024 představují zásadní rozhodnutí, které určí směr USA na další čtyři roky. V těsném souboji o Bílý dům mohou hrát roli i detaily, jako je zapojení mediálních osobností či prohlášení významných vlivných osob. Svět bude pozorně sledovat nejen finální výsledek, ale i to, jakým způsobem bude nový prezident nebo prezidentka řešit současné domácí i zahraniční výzvy.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 4 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025) Prohlédněte si galerii

Další bezohledný ruský útok. Dron v Dnipru zabil několik civilistů, mezi oběťmi i dítě

Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.

před 5 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem

Americký federální soudce James Boasberg varoval, že by mohl pohnat administrativu prezidenta Donalda Trumpa k odpovědnosti za pohrdání soudem. Důvodem je „úmyslné nerespektování“ soudního příkazu, který měl dočasně zastavit deportace více než 200 osob do Salvadoru. Tyto deportace přesto proběhly, a to navzdory jasnému rozhodnutí soudu.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček

Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.

včera

včera

Donald Trump

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět

Donald Trump vybral Spojeným státům velice nepříjemného nepřítele. Nejenže se postavil Číně v obchodní válce, která ochromila vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, ale zároveň tím urychlil proměnu globálního řádu. Čína dnes expanduje nejen v Asii, ale i v Africe a Latinské Americe – buduje infrastrukturu, investuje do těžby strategických surovin a nenápadně upevňuje svůj geopolitický vliv. Zatímco Spojené státy se stáhly z některých klíčových pozic, Peking do nich vstoupil s nabídkou úvěrů, železnic a nových spojenectví. Svět se mění – a Čína je připravena určovat jeho tempo.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

včera

Donald Trump

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát

Komentátor deníku New York Times Thomas L. Friedman se ve svém nejnovějším sloupku ostře pustil do způsobu, jakým prezident Donald Trump řídí domácí politiku. Vyjádřil zmatek nad tím, že hlava státu uprostřed vyhrocené obchodní války podepsala exekutivní příkaz na podporu těžby uhlí. „Svět nyní vidí Trumpovu Ameriku přesně takovou, jakou se stává: darebácký stát vedený impulzivním silákem odtrženým od právního státu a dalších ústavních amerických principů a hodnot,“ varoval.

včera

Donald Trump

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět přitvrzují vůči Číně. Bílý dům oznámil, že Peking nyní čelí až 245procentnímu clu na dovoz do USA, což je výrazné navýšení oproti dříve uváděné sazbě 145 %. Důvodem jsou podle americké administrativy čínské odvetné kroky a rostoucí obavy o národní bezpečnost, uvedl server Newsweek.

včera

včera

Dálnice D1

Řidiče opět čeká dopravní peklo. Kde budou letos silničáři opravovat silnice a dálnice?

Dopravní situace na českých dálnicích se v letošním roce výrazně komplikuje. Řidiči musí počítat s řadou oprav, které se týkají nejen tunelů na dálnici D8 u hranic s Německem, ale i úseků na dalších hlavních tazích, jako jsou D1, D5, D11 či D35. V mnoha případech půjde o práce trvající celé měsíce, které přinesou částečné či úplné uzavírky a provoz vedený v omezeném režimu.

včera

včera

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy