Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Obě strany se zaměřily na důležité domácí a zahraničněpolitické otázky. Mezi hlavní témata patří ekonomika a životní úroveň. Občané se potýkají s vysokými cenami potravin a rostoucími životními náklady, což je hlavním tématem jak pro demokratickou, tak pro republikánskou stranu. Harrisová slibuje pomoc střední třídě a pokračování reforem v rámci klimatických změn a zdravotní péče. Trump se naopak zaměřuje na omezení vládních regulací, snižování daní a obnovu výrobních pracovních míst.

Demokratičtí kandidáti také zdůrazňují potřebu cenově dostupné zdravotní péče, což Harrisová podporuje pokračováním programu "Obamacare." Republikáni pod Trumpovým vedením však usilují o snížení vládních výdajů na zdravotnictví a podporu privatizace. Trump naopak klade důraz na tvrdší ochranu hranic a zamezení nelegální imigrace. Harrisová se naopak zaměřuje na vytvoření jasnějších podmínek pro migraci, a zároveň zdůrazňuje lidská práva a ochranu uprchlíků.

I ukrajinský konflikt a vztahy s Čínou jsou zásadními tématy. Harrisová podporuje silné transatlantické vztahy s NATO a pokračování pomoci Ukrajině, zatímco Trump navrhuje snížení vojenské pomoci a více zaměřenou ochranu amerických zájmů. Jeho kritika vůči NATO během jeho prezidentského období zanechala mezi evropskými spojenci určitý nesoulad.

Jedním z nejdůležitějších aspektů těchto voleb je souboj o tzv. „swing states,“ tedy státy, kde se podpora kandidátů pohybuje těsně kolem 50 %. Do této skupiny patří Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Právě zde oba kandidáti tráví poslední dny kampaně, protože vítězství v těchto státech bude rozhodující pro dosažení potřebných 270 hlasů ve sboru volitelů.

V letošním roce je vysoký podíl Američanů, kteří se rozhodli hlasovat v předstihu, ať už osobně, nebo poštou. Podle údajů Univerzity na Floridě už přes 80 milionů lidí odevzdalo svůj hlas, což naznačuje obrovský zájem o výsledek voleb a snahu vyjádřit svůj názor na budoucnost země.

Vzhledem k významu Spojených států na světové scéně budou výsledky voleb pozorně sledovat i zahraniční lídři. Podle některých evropských představitelů by prohloubení americko-evropského spojenectví vítali spíše v případě Harrisové, která se zavazuje k udržení silných transatlantických vztahů. Trumpovo případné vítězství však vzbuzuje určité obavy ohledně stability NATO a potenciálních změn v zahraniční politice, zejména v podpoře Ukrajiny a postoji k Číně.

Pokud vyhraje Kamala Harrisová, lze očekávat, že USA budou i nadále upevňovat své vztahy s evropskými partnery a zajišťovat soudržnost NATO. Harrisová sdílí podobný postoj jako současný prezident Joe Biden, který klade důraz na spolupráci s evropskými spojenci. Je pravděpodobné, že by USA pokračovaly v podpoře evropské bezpečnosti a koordinaci s NATO, zejména v otázkách spojených s Ruskem a Ukrajinou.

Naopak vítězství Donalda Trumpa by mohlo vést k oslabení vztahů s NATO a evropskými spojenci. Trump během svého prezidentského období otevřeně kritizoval NATO a označoval ho za organizaci, která vyžaduje neúměrné finanční závazky od USA, a vyzýval evropské státy, aby do obrany investovaly více. Někteří evropští lídři se obávají, že Trump by mohl omezit podporu aliančních závazků nebo dokonce zvažovat americký odchod z NATO, což by mělo zásadní vliv na evropskou bezpečnost.

Demokratická kandidátka Harrisová deklaruje podporu Ukrajině a je odhodlána pokračovat v poskytování vojenské i humanitární pomoci. Takový výsledek voleb by pro Ukrajinu znamenal udržení současné úrovně podpory a tlak na Rusko, aby se stáhlo z okupovaných oblastí.

Trump, na druhé straně, má vůči pomoci Ukrajině zdrženlivější přístup. Naznačil, že by mohl omezit americkou podporu a prosazovat diplomatické řešení, které by mohlo zahrnovat i kompromisy s Ruskem. Toto by mohlo oslabit pozici Ukrajiny a případně i celé Evropy vůči Rusku, což by mohlo vést k politické i bezpečnostní destabilizaci ve východní Evropě.

Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje, zůstává Čína pro Spojené státy zásadním konkurentem. Harrisová i Trump představují dva různé přístupy k řešení vztahů s Čínou. Harrisová by pravděpodobně pokračovala v současné politice, která klade důraz na strategické soupeření v kombinaci s možností dialogu. Demokraté mají zájem na spojení s partnery v oblasti Indo-Pacifiku, jako je Jižní Korea, Japonsko a Austrálie, a na udržení obchodních i technologických omezení vůči Číně.

Trump by pravděpodobně zesílil ekonomické a obchodní restrikce vůči Číně a mohl by usilovat o „rozvázání“ americké ekonomiky od čínského vlivu. Jeho vítězství by mohlo přinést další cla na čínské zboží, což by ovlivnilo nejen obchod mezi oběma velmocemi, ale i globální dodavatelské řetězce.

Kamala Harrisová je zastánkyní klimatických iniciativ a je pravděpodobné, že by se Spojené státy více zapojily do plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu. Tím by USA zaujaly vedoucí roli v boji proti klimatickým změnám, což by povzbudilo ostatní země k většímu závazku snižování emisí.

Trump naproti tomu v minulosti vystoupil z Pařížské dohody a považuje klimatické regulace za překážku pro americký průmysl. Jeho případné vítězství by pravděpodobně znamenalo, že USA by ustoupily od aktivního boje proti změně klimatu a spíše podporovaly fosilní paliva, což by mohlo oslabit globální úsilí o snižování emisí.

Trumpova administrativa v minulosti zavedla ochranná opatření a cla, přičemž se zaměřila na dosažení výhodnějších podmínek pro americké podniky. Pokud Trump vyhraje, lze očekávat návrat k této politice „America First,“ která by mohla vést k napjatějším obchodním vztahům, zejména s Čínou a Evropskou unií.

Harrisová naopak prosazuje spolupráci v obchodních vztazích a podporuje multilateralismus, což by mohlo znamenat otevřenější obchodní prostředí. Demokratický přístup by pravděpodobně podpořil obchod s partnery na základě společných zájmů v otázkách, jako jsou klimatické cíle či pracovní podmínky.

Volby v USA mají silný dopad na mezinárodní stabilitu, protože USA mají schopnost mobilizovat partnery a ovlivňovat globální politiku. Harrisová by pravděpodobně zachovávala současnou multilaterální orientaci, která se snaží o širší aliance a kolektivní bezpečnost, a to včetně koordinace v OSN a dalších mezinárodních organizacích.

Trumpův návrat by mohl znamenat upřednostnění bilaterálních vztahů a menší důraz na mezinárodní instituce, což by mohlo oslabit jejich vliv a destabilizovat globální řád.

Americké volby v roce 2024 představují zásadní rozhodnutí, které určí směr USA na další čtyři roky. V těsném souboji o Bílý dům mohou hrát roli i detaily, jako je zapojení mediálních osobností či prohlášení významných vlivných osob. Svět bude pozorně sledovat nejen finální výsledek, ale i to, jakým způsobem bude nový prezident nebo prezidentka řešit současné domácí i zahraniční výzvy.