Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin

O necelé dva týdny později, 12. dubna 2022, byla jeho matka Valentyna Očeretna oficiálně informována, že její syn je nezvěstný v boji – „pravděpodobně zajat“. Navzdory jejím neúnavným snahám není ani po třech letech, v březnu 2025, potvrzeno, zda je Nazar naživu, nebo mrtvý.

Očeretnyj je podle CNN jedním z téměř 60 000 vojáků a civilistů, kteří jsou podle ukrajinského vládního registru evidováni jako nezvěstní za zvláštních okolností. Skutečné číslo však může být ještě vyšší.

Válečná realita a složité pátrání

„Pokud je člověk v registru, existují dvě hlavní možnosti – buď je v ruském zajetí, nebo je mrtvý,“ vysvětluje Artur Dobroserdov, ukrajinský zmocněnec pro osoby nezvěstné za zvláštních okolností.

S prodlužujícím se konfliktem se však možnosti pátrání po zajatých či padlých stále ztěžují. Způsob vedení války se od roku 2022 změnil – nasazení dronů oběma stranami výrazně znesnadňuje návrat těl z frontové linie. Proto se Ukrajina a Rusko pravidelně domlouvají na výměně ostatků. Od začátku ruské invaze v únoru 2022 se Ukrajině podařilo přivést domů více než 7 000 těl padlých vojáků.

„Všechny vojenské jednotky vědí, že musí přinést těla našich obránců i nepřítele. Nepřátelské tělo může sloužit jako aktivum pro výměnu,“ vysvětluje Dobroserdov.

Povinné testy DNA a náročná identifikace

Poslední taková repatriace proběhla 14. února 2025, kdy Ukrajina získala zpět těla 757 padlých vojáků. Ani tehdy však pro jejich rodiny nešlo o okamžik konečného rozloučení – před pohřbem musí těla projít zdlouhavým procesem identifikace.

„Řeknu vám hořkou pravdu. Musíte mít štěstí, abyste našli svého blízkého a mohli ho pohřbít,“ stojí v jednom z komentářů na sociálních sítích.

Mnoho těl je vráceno v zuboženém stavu – mutilovaná, roztrhaná, spálená. Forenzní experti často pracují s úlomky těl, přičemž není jasné, zda patří jednomu, nebo více lidem.

„Nejtěžší pro experta je, když přijde balík a obsahuje velké množství částí těla. Po otevření nevíte, zda patří jedné osobě, nebo deseti až dvaceti,“ říká Ruslan Abbasov, zástupce ředitele Státního vědeckovýzkumného forenzního centra.

I když se rodina domnívá, že rozpoznala svého blízkého, je povinné provedení testu DNA. Odborníci odebírají vzorky z každé části těla a vytvářejí DNA profily, které poté porovnávají s databází.

V případech, kdy nezvěstný nemá blízké příbuzné, vědci analyzují jeho osobní předměty – především ty, které byly v přímém kontaktu s kůží, což může pomoci s identifikací.

Umělá inteligence a technologie pomáhají v pátrání

Aby Ukrajina urychlila proces pátrání po nezvěstných, využívá moderní technologie. 20. února 2025 Národní policie poprvé zveřejnila na sociálních sítích 3D rekonstrukce obličejů pěti neidentifikovaných padlých vojáků.

„Pokud poznáte někoho ze svých blízkých nebo víte o někom, kdo je hledá, kontaktujte nás,“ vyzývalo oznámení.

Díky pokročilým metodám lze rekonstruovat rysy obličeje podle tvaru lebky a genetických údajů – barvu vlasů, strukturu tváře, přibližný věk.

Ukrajinské úřady také využívají obličejovou identifikaci, kterou poskytují západní partneři, a pátrají v databázích, na sociálních sítích i na ruských platformách. Pomáhá i software Clearview AI, který dokáže rozpoznat obličeje z fotografií sdílených na internetu – díky němu bylo identifikováno mnoho zajatých ukrajinských vojáků.

CNN získala přístup do jednoho z pracovišť v Kyjevě, kde čtyřčlenný tým nepřetržitě prohledává ruské sociální sítě a média, aby identifikoval vojáky v zajetí. Jakmile je někdo rozpoznán, informují rodinu, že jejich blízký pravděpodobně žije.

„Přiveďte mi mého syna zpátky“

Kromě vládních snah se do pátrání zapojují také samotné rodiny – organizují skupiny, analyzují ruské televizní reportáže, prohledávají internet.

Valentyna Očeretna během svého soukromého pátrání získala tři různé svědecké výpovědi, že její syn byl v ruském zajetí.

„Všechno sedí. Svědci ho poznali podle fotky, jeho přezdívky, popisovali jeho tetování. Jeden muž mi řekl, že mu Nazar dva týdny obvazoval ruku poté, co mu Rusové vypálili ukrajinský znak z těla,“ říká Očeretna.

Naznačují, že mohl být v Volgogradu, na Sibiři a v Olenivce v Doněcké oblasti. Přesto jeho jméno na žádném ruském seznamu zajatců nefiguruje.

„Dala jsem svůj vzorek DNA, ale databáze nenašla žádnou shodu. To znamená, že je naživu. Věřím tomu. Možná je v nějakém vězení, odkud ještě nikoho nepropustili,“ říká odhodlaně.

Během tří let se Očeretna zúčastnila mnoha setkání rodin nezvěstných, připojila se ke všem Telegramovým skupinám a kontaktovala každého z Nazarovy jednotky.

„Mám staré video, kde řídí, vtipkuje a směje se. Dívám se na něj každý den, několikrát. Znám každý pohyb, každý pohled, každý úsměv.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že Ukrajina je připravena na výměnu zajatců „všichni za všechny“. Pokud by Rusko propustilo všechny ukrajinské zajatce, byl by to krok k míru.

„Prosím Boha jen o jedno – aby mi vrátil mého syna. Nic jiného nechci,“ říká Očeretna.