ANALÝZA | Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.

Rozpočet na letošní rok počítá s naplněním jednoho z nejzásadnějších závazků v rámci Smlouvy o NATO. „Česká republika prvně po 20 letech splní svůj alianční závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP,“ oznámila Černochová na sociální síti X.

Podle ministryně jsou dvě procenta „podlaha, nikoliv strop“. „Každý z mých 14 předchůdců od roku 1999 dobře ví, jaké úsilí je zapotřebí k tomu, abyste přesvědčili nejen kolegy ve vládě, ale celou veřejnost o tom, že peníze do obrany země dávají smysl, protože obrana je základní předpoklad bezpečí a prosperity,“ shrnula.

Mezi vedoucími představiteli aliance roste přesvědčení, že by výdajový závazek měl být vyšší než pouhá dvě procenta. „Pokud se Trump vrátí k moci, budou muset být opozdilci opravdu kreativní a zvýšit své výdajové plány,“ zdůraznil Fabrice Pothier bývalý politický šéf NATO, podle serveru Politico.

Kolik procent je dost?

Že výdaje mají být mnohem vyšší prohlašují především země na hranici s Ruskem. Například polský prezident Andrzej Duda vnímá jako ideální výši tříprocentní hranici, litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas ideální množství vidí ve 2,5 procentech.

Souhlasí s nimi například šéf estonského resortu obrany Hanno Pevkur. „Dvě procenta jsou málo. Musíme jít na 2,5, možná dokonce tři procenta,“ upozornil.

Stejně situaci vidí dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že dvě procenta možná mohou pokrýt tradiční bezpečnostní otázky. Ale pokud se chystáme zahrnout technologie, a to musíme udělat, musíme, myslím, investovat mnohem více a musíme vybudovat mnohem silnější partnerství mimo NATO,“ shrnula.

Roger Wicker, republikánský senátor za americký stát Mississippi, nevnímá ani tři procenta jako dostatečná. „USA by se měly snažit vynakládat na obranu pět procent HDP,“ poznamenal.

Jako hlavní hrozbu chápe Čínu. „Čína dramaticky zvyšuje své výdaje na obranu. Předbíhají nás diktatury tohoto světa. Nemusí utrácet peníze na školní obědy, na sociální výdaje, na důchodové programy,“ zdůraznil.

Někdejší estonská premiérka a nynější šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila na problémy v dodavatelských řetězcích. „Jedním z problémů je, že dodavatelé obranných zařízení mají problémy s plněním stávajících zakázek. Jeden premiér se mě na to zeptal: ‚Kde mohu utrácet? Chci utratit dvě procenta, ale nikdo mi teď neprodává, protože nic nemá‘,“ popsala.

Východní země jsou více uvědomělé

Data dostupná na serveru Council on Foreign Relations (CFR) ukazují, že jsou to skutečně státy na východním okraji NATO, kdo zvládá investovat dostatečně. Odhaduje se, že během uplynulého roku hranici dvou procent překročily Finsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Švédsko, Česko, Turecko, Albánie, Černá Hora a Slovensko.

V rámci střední a východní Evropy už na dvě procenta nedosahují pouze Slovinsko s Chorvatskem. Dalšími „hříšníky“ jsou Kanada, Španělsko, Belgie, Itálie, Lucembursko a Portugalsko.

Financování výdajů je komplikované

Politický závazek ke dvouprocentním výdajům na obranu je jedna věc, skutečný problém však nastává v tom, kde tyto peníze vzít. Jak upozornil CFR, zdanění v Evropě je už tak vysoké. Daňové příjmy evropských států NATO v roce 2021 činily 38 % HDP, což je o sedm procent více než v asijských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a o dokonce o patnáct procent více než v amerických zemích.

Situace je komplikovaná kvůli tomu, že vlády obecně aktivně investují do modernizace ekonomik a řešení klimatických změn. Mezi lety 1991-2023 navíc došlo ke zdvojnásobení evropských sociálních výdajů, které tvoří více než polovinu celkových výdajů.

Teoretickým řešením může být vnitrostátní půjčka. Především u členských zemí Evropské unie je to velký problém, neboť se zavázaly udržet rozpočtové deficity pod třemi procenty a dluh pod šedesáti. Země jako Německo, Nizozemsko či Švédsko v tomto velké problémy nemají, jejich zadlužení je nízké a ekonomika v poměrně dobrém stavu.

Naopak Itálie nebo Španělsko nejenže nedosahují na dvě procenta výdajů na obranu, ale navíc na splátky svých dluhů vydávají více než na obranu. Vyšší splátky dluhů, než obranné výdaje jsou případy ještě dalších pěti zemí NATO, včetně Spojených států. Podle CFR by půjčky pouze zhoršily fiskální zátěž u těchto zemí.

Italové chytře obešli pravidla

Případ italských výdajů na obranu dobře vypovídá o snaze vyrovnat státní dluh a zároveň vykazovat snahu dosáhnout na onu dvouprocentní hranici. Jak popsal think-tank Atlantic Council, v uplynulém desetiletí italský obranný rozpočet patří k trvale nejnižším mezi evropskými velmocemi. Od anexe Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 výdaje Říma na obranu nepřekročily hranici 1,5 %.

Itálie až do ruské plnohodnotné invaze proti Ukrajině spolu s bohatými zeměmi jako Německo, Nizozemsko či Dánsko patřila mezi vytrvalé porušovatele Smlouvy o NATO, nicméně i tyto vyjmenované země spolu s invazí změnily přístup a na dvě procenty dosáhly. Důvod je jednoduchý – Řím „šetří na penězích“ a na obranu vynakládá „úsporné výdaje“. Vyplývá to také z dluhové krize, jíž si země dlouhodobě prochází.

Aby se Italové vyhnuli hněvu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvolili „chytrou strategii“. Skutečně důsledně investují do misí NATO pod americkým vedením a poskytují do nich své vojáky.

Už v roce 2014 Itálie na obranu sice vyčleňovala pouze 1,14 % HDP, ale rozhodla se pro zvýšení personálních příspěvků do operací NATO. Během tří let navýšila počet vojáků v zahraničí ze 4440 na 7500. Do konce prvního období vlády Trumpa jich přibylo dokonce na 9500.

Výsledkem této taktiky bylo, že někdejší americký prezident Barack Obama za „darmožrouty v oblasti euroatlantické bezpečnosti“ v roce 2016 označil pouze Francii a Německo, Itálii kritiky ušetřil. Totéž se stalo v případě Trumpa, který veřejně kritizoval pouze Berlín, Řím zřejmě dostal jen soukromý varovný dopis, že „nedodržuje předpisy“.

Související

Více souvisejících

NATO Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 55 minutami

António Guterres

Zničíte rozvojové státy, varuje OSN Trumpa a Čínu

Generální tajemník OSN António Guterres dnes ostře varoval před důsledky obchodních válek, které podle něj nepřinášejí žádnému státu výhody a nejvíce dopadají na nejchudší země světa. Ve svém prohlášení pro novináře zdůraznil, že obchodní spory mezi velmocemi mohou mít ničivé dopady zejména na zranitelné rozvojové státy.

Aktualizováno před 1 hodinou

Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump od zítřka uvalí na Čínu 104% clo

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu dramaticky zvýší cla na čínský dovoz na úroveň 104 %, oznámila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý. Jde o bezprecedentní krok, který ještě více vystupňuje probíhající obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

před 1 hodinou

Jan Lipavský

Babiš je noční můrou pro evropskou bezpečnost, řekl Lipavský pro Politico

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ostře zaútočil na předního kandidáta podzimních voleb Andreje Babiše. V rozhovoru pro server Politico označil šéfa hnutí ANO za bezpečnostní riziko pro Evropu a obvinil ho z šíření proruských narativů. Podle něj by Babišův návrat do čela české vlády mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci země a přiblížit ji politice Maďarska a Slovenska.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Svět se vzpamatovává z Trumpa. Akciové trhy dnes výrazně posílily

Akciové trhy po celém světě dnes výrazně posílily. Důvodem je naděje, že některé země se dokážou dohodnout s administrativou prezidenta Donalda Trumpa na odvrácení nově zaváděných cel. Tento optimismus přišel po výrazných růstech v Asii a odráží se i na trzích v Evropě a USA.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Evropa se spojuje s Čínou proti Trumpovi. Hledá cestu z obchodní krize

Evropská unie se obrátila na Peking s prosbou o spolupráci při sledování přílivu čínského zboží na evropský trh, který hrozí po nových krocích Donalda Trumpa v oblasti celních tarifů, uvedl server Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý hovořila s čínským premiérem Li Čchiangem o vytvoření mechanismu, který by monitoroval možné přesměrování obchodu z USA do Evropy.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Šárka Shoup

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.

před 6 hodinami

Donald Trump

"EU vznikla, aby poškodila USA." Trumpova cla mohou způsobit ekonomický krach, varuje analýza

Americký prezident Donald Trump dál neustupuje v otázce cel a jeho tvrdý přístup může vést k dramatickým dopadům na světovou ekonomiku i domácí trh. Přestože trhy v pondělí nezažily takové propady jako v minulém týdnu, Trump nadále hrozí zvýšením cel na čínské zboží až na více než 100 %. To by znamenalo prudké zdražení produktů jako jsou iPhony, počítače či hračky. 

před 7 hodinami

Štěňata pravlka obrovského

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že úspěšně vytvořila tři štěňata takzvaného pravlka obrovského, druhu, který vyhynul před zhruba 12 500 lety. Jedná se o vůbec první případ "de-extinkce", tedy obnovení vyhynulého zvířete, uvedla podle CNN firma se sídlem v Dallasu.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Trump odmítnul bezcelní dohodu s EU. Japonsko si vyjednalo přednostní přístup

Evropské akciové trhy dnes pokračují ve výrazném růstu, který značí možné uklidnění po chaotickém týdnu způsobeném novými cly prezidenta Donalda Trumpa. Britský index FTSE 100 dnes posílil o 2 %, tedy o 153 bodů, a dosáhl hodnoty 7852. Jedná se o významný odraz od jeho nejnižší úrovně za více než rok. Přesto však ztráty způsobené novou vlnou obchodní války nejsou ani zdaleka plně smazány.

před 9 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Budeme bojovat až do konce, vzkazuje Čína. Co to ale znamená? Podle expertů opravdu definitivní konec

Spojené státy se podle vyjádření prezidenta Donalda Trumpa chystají zítra zavést dodatečné clo ve výši 50 % na veškerý čínský dovoz. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, obchodní vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se mohou zcela rozpadnout. Celková celní zátěž na čínské zboží by tak přesáhla hranici 100 %, v některých případech by dosáhla až 120 %. Odborníci to označují za konec jakékoli smysluplné výměny zboží mezi Pekingem a Washingtonem.

před 11 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

"Bazuka" na Trumpa: EU má v ruce těžký kalibr. Zvažuje, zda ho použít proti USA

Evropská unie se ocitla v dramatickém dilematu. Na jedné straně nabízí Spojeným státům kompromis v podobě nulových cel na průmyslové zboží, na druhé straně drží v ruce těžký kalibr – tzv. Anti-Coercion Instrument, tedy nástroj proti hospodářskému nátlaku, připravený k použití proti americkým službám. Nad hlavami evropských lídrů visí otázka: má Unie odpovědět tvrdě, nebo si ponechat otevřenou cestu k dialogu?

před 11 hodinami

Miami

Američané budou mít hlouběji do kapsy. USA kvůli Trumpovým clům zůstanou osamocené a ekonomicky zpomalené

Obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi Američany rostoucí obavy. V reakci na uvalení vysokých cel a spekulace o jejich dalším navyšování se mnozí začali předzásobovat – zejména potravinami, jejichž ceny mohou výrazně stoupnout. Jiní se zase rozhodli urychleně pořídit nový vůz, dokud je to ještě cenově výhodné. Hrozba recese ve Spojených státech v příštím roce se podle některých odhadů pohybuje až kolem 30 procent, což posiluje nejistotu mezi spotřebiteli i investory.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Jak vážná bude obchodní válka? Cla vyděsila i spojence USA, trhliny dostává Trumpova administrativa i podpora

Prezident USA Donald Trump se rozhodl bez zaváhání prosadit novou vlnu cel, a to bez ohledu na rostoucí nervozitu trhů či znepokojení zahraničních vlád. Trhy reagovaly jako na horské dráze — po falešné zprávě o devadesátidenním pozastavení cel došlo ke krátkému vzestupu, jen aby následoval další prudký pád. Konečný výsledek? Akcie uzavřely víceméně beze změn, ale volatilita trhů ukazuje, že investoři zůstávají v nejistotě.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Trump hrozí Číně ještě vyššími cly. Čas jí dává do úterý

Americký prezident Donald Trump avizuje, že čínská celní odveta nezůstane bez reakce, pokud ji Peking neodvolá. Bílý dům dává Číně čas do zítra, jinak na ni od středy uvalí ještě vyšší cla. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy