Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.
Rozpočet na letošní rok počítá s naplněním jednoho z nejzásadnějších závazků v rámci Smlouvy o NATO. „Česká republika prvně po 20 letech splní svůj alianční závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP,“ oznámila Černochová na sociální síti X.
Podle ministryně jsou dvě procenta „podlaha, nikoliv strop“. „Každý z mých 14 předchůdců od roku 1999 dobře ví, jaké úsilí je zapotřebí k tomu, abyste přesvědčili nejen kolegy ve vládě, ale celou veřejnost o tom, že peníze do obrany země dávají smysl, protože obrana je základní předpoklad bezpečí a prosperity,“ shrnula.
Mezi vedoucími představiteli aliance roste přesvědčení, že by výdajový závazek měl být vyšší než pouhá dvě procenta. „Pokud se Trump vrátí k moci, budou muset být opozdilci opravdu kreativní a zvýšit své výdajové plány,“ zdůraznil Fabrice Pothier bývalý politický šéf NATO, podle serveru Politico.
Kolik procent je dost?
Že výdaje mají být mnohem vyšší prohlašují především země na hranici s Ruskem. Například polský prezident Andrzej Duda vnímá jako ideální výši tříprocentní hranici, litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas ideální množství vidí ve 2,5 procentech.
Souhlasí s nimi například šéf estonského resortu obrany Hanno Pevkur. „Dvě procenta jsou málo. Musíme jít na 2,5, možná dokonce tři procenta,“ upozornil.
Stejně situaci vidí dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že dvě procenta možná mohou pokrýt tradiční bezpečnostní otázky. Ale pokud se chystáme zahrnout technologie, a to musíme udělat, musíme, myslím, investovat mnohem více a musíme vybudovat mnohem silnější partnerství mimo NATO,“ shrnula.
Roger Wicker, republikánský senátor za americký stát Mississippi, nevnímá ani tři procenta jako dostatečná. „USA by se měly snažit vynakládat na obranu pět procent HDP,“ poznamenal.
Jako hlavní hrozbu chápe Čínu. „Čína dramaticky zvyšuje své výdaje na obranu. Předbíhají nás diktatury tohoto světa. Nemusí utrácet peníze na školní obědy, na sociální výdaje, na důchodové programy,“ zdůraznil.
Někdejší estonská premiérka a nynější šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila na problémy v dodavatelských řetězcích. „Jedním z problémů je, že dodavatelé obranných zařízení mají problémy s plněním stávajících zakázek. Jeden premiér se mě na to zeptal: ‚Kde mohu utrácet? Chci utratit dvě procenta, ale nikdo mi teď neprodává, protože nic nemá‘,“ popsala.
Východní země jsou více uvědomělé
Data dostupná na serveru Council on Foreign Relations (CFR) ukazují, že jsou to skutečně státy na východním okraji NATO, kdo zvládá investovat dostatečně. Odhaduje se, že během uplynulého roku hranici dvou procent překročily Finsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Švédsko, Česko, Turecko, Albánie, Černá Hora a Slovensko.
V rámci střední a východní Evropy už na dvě procenta nedosahují pouze Slovinsko s Chorvatskem. Dalšími „hříšníky“ jsou Kanada, Španělsko, Belgie, Itálie, Lucembursko a Portugalsko.
Financování výdajů je komplikované
Politický závazek ke dvouprocentním výdajům na obranu je jedna věc, skutečný problém však nastává v tom, kde tyto peníze vzít. Jak upozornil CFR, zdanění v Evropě je už tak vysoké. Daňové příjmy evropských států NATO v roce 2021 činily 38 % HDP, což je o sedm procent více než v asijských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a o dokonce o patnáct procent více než v amerických zemích.
Situace je komplikovaná kvůli tomu, že vlády obecně aktivně investují do modernizace ekonomik a řešení klimatických změn. Mezi lety 1991-2023 navíc došlo ke zdvojnásobení evropských sociálních výdajů, které tvoří více než polovinu celkových výdajů.
Teoretickým řešením může být vnitrostátní půjčka. Především u členských zemí Evropské unie je to velký problém, neboť se zavázaly udržet rozpočtové deficity pod třemi procenty a dluh pod šedesáti. Země jako Německo, Nizozemsko či Švédsko v tomto velké problémy nemají, jejich zadlužení je nízké a ekonomika v poměrně dobrém stavu.
Naopak Itálie nebo Španělsko nejenže nedosahují na dvě procenta výdajů na obranu, ale navíc na splátky svých dluhů vydávají více než na obranu. Vyšší splátky dluhů, než obranné výdaje jsou případy ještě dalších pěti zemí NATO, včetně Spojených států. Podle CFR by půjčky pouze zhoršily fiskální zátěž u těchto zemí.
Italové chytře obešli pravidla
Případ italských výdajů na obranu dobře vypovídá o snaze vyrovnat státní dluh a zároveň vykazovat snahu dosáhnout na onu dvouprocentní hranici. Jak popsal think-tank Atlantic Council, v uplynulém desetiletí italský obranný rozpočet patří k trvale nejnižším mezi evropskými velmocemi. Od anexe Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 výdaje Říma na obranu nepřekročily hranici 1,5 %.
Itálie až do ruské plnohodnotné invaze proti Ukrajině spolu s bohatými zeměmi jako Německo, Nizozemsko či Dánsko patřila mezi vytrvalé porušovatele Smlouvy o NATO, nicméně i tyto vyjmenované země spolu s invazí změnily přístup a na dvě procenty dosáhly. Důvod je jednoduchý – Řím „šetří na penězích“ a na obranu vynakládá „úsporné výdaje“. Vyplývá to také z dluhové krize, jíž si země dlouhodobě prochází.
Aby se Italové vyhnuli hněvu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvolili „chytrou strategii“. Skutečně důsledně investují do misí NATO pod americkým vedením a poskytují do nich své vojáky.
Už v roce 2014 Itálie na obranu sice vyčleňovala pouze 1,14 % HDP, ale rozhodla se pro zvýšení personálních příspěvků do operací NATO. Během tří let navýšila počet vojáků v zahraničí ze 4440 na 7500. Do konce prvního období vlády Trumpa jich přibylo dokonce na 9500.
Výsledkem této taktiky bylo, že někdejší americký prezident Barack Obama za „darmožrouty v oblasti euroatlantické bezpečnosti“ v roce 2016 označil pouze Francii a Německo, Itálii kritiky ušetřil. Totéž se stalo v případě Trumpa, který veřejně kritizoval pouze Berlín, Řím zřejmě dostal jen soukromý varovný dopis, že „nedodržuje předpisy“.
Související

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly
Aktuálně se děje
před 11 minutami

Smrtelná nehoda na Žďársku. Střet dvou vozidel nepřežili dva lidé
před 55 minutami

Napětí na hranici. Panují obavy z brutální války mezi Indií a Pákistánem
před 1 hodinou

Kometa Brno je zpátky na extraligovém trůnu. Postava pomohl k triumfu čistým kontem
před 2 hodinami

RECENZE: Tuctová adaptace videohry Until Dawn. Recyklovaný horor děsí do prázdna
před 2 hodinami

Potvrzeno. David Pastrňák oznámil, že se zúčastní letošního hokejového MS
před 3 hodinami

Slováci nasadili vojáky proti medvědovi ve skanzenu
před 3 hodinami

"Zcela nedostatečné." Meloniová se opřela do Putinova příměří
před 4 hodinami

Výhled počasí na květen. Předčasný start léta nečekejte
před 5 hodinami

Už to nebude jen Ukrajina s Ruskem. Experti varují, že se do války může brzy zapojit třetí země
před 6 hodinami

Medveděv poslal hrozbu Haškovi. Brankář může získat ochranu, Lipavský označil exprezidenta za primitiva
před 6 hodinami

Číňané bojující za Rusko varují krajany: Je to chyba, nechoďte sem
před 6 hodinami

Trest pro Cimického se ruší. Psychiatr uspěl s odvoláním
před 7 hodinami

Zmatek, panika, šok. Nefungovala elektřina ani signál. Lidé popisují, jak je zasáhl rozsáhlý blackout
před 8 hodinami

Trump hodlá ulevit automobilkám. Nebudou muset platit některá cla
před 9 hodinami

Ruské útoky na Ukrajinu sílí. Osm mrtvých a desítky zraněných během jediného dne
před 9 hodinami

Španělsko a Portugalsko se vzpamatovávají po blackoutu. Elektřina je zpět, ale chaos trvá
před 12 hodinami

Carney pronesl ostrý povolební projev: Trump je hrozba. Snaží se nás zlomit a podmanit
před 13 hodinami

Volby v Kanadě: Liberálové slaví nečekané vítězství, jak se jim povedlo porazit konzervativce?
před 15 hodinami

Počasí se o prodlouženém víkendu ochladí. Letní teploty vystřídá déšť a bouřky
Aktualizováno před 16 hodinami
Kanadští liberálové Marka Carneyho vyhráli volby, ale ve stínu Trumpových hrozeb
Kanadská Liberální strana pod vedením premiéra Marka Carneyho podle tamních médií směřuje k vítězství ve federálních volbách. Kampaň ale poznamenaly provokace a hrozby novými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: Radek Novotný