Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.
Rozpočet na letošní rok počítá s naplněním jednoho z nejzásadnějších závazků v rámci Smlouvy o NATO. „Česká republika prvně po 20 letech splní svůj alianční závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP,“ oznámila Černochová na sociální síti X.
Podle ministryně jsou dvě procenta „podlaha, nikoliv strop“. „Každý z mých 14 předchůdců od roku 1999 dobře ví, jaké úsilí je zapotřebí k tomu, abyste přesvědčili nejen kolegy ve vládě, ale celou veřejnost o tom, že peníze do obrany země dávají smysl, protože obrana je základní předpoklad bezpečí a prosperity,“ shrnula.
Mezi vedoucími představiteli aliance roste přesvědčení, že by výdajový závazek měl být vyšší než pouhá dvě procenta. „Pokud se Trump vrátí k moci, budou muset být opozdilci opravdu kreativní a zvýšit své výdajové plány,“ zdůraznil Fabrice Pothier bývalý politický šéf NATO, podle serveru Politico.
Kolik procent je dost?
Že výdaje mají být mnohem vyšší prohlašují především země na hranici s Ruskem. Například polský prezident Andrzej Duda vnímá jako ideální výši tříprocentní hranici, litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas ideální množství vidí ve 2,5 procentech.
Souhlasí s nimi například šéf estonského resortu obrany Hanno Pevkur. „Dvě procenta jsou málo. Musíme jít na 2,5, možná dokonce tři procenta,“ upozornil.
Stejně situaci vidí dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že dvě procenta možná mohou pokrýt tradiční bezpečnostní otázky. Ale pokud se chystáme zahrnout technologie, a to musíme udělat, musíme, myslím, investovat mnohem více a musíme vybudovat mnohem silnější partnerství mimo NATO,“ shrnula.
Roger Wicker, republikánský senátor za americký stát Mississippi, nevnímá ani tři procenta jako dostatečná. „USA by se měly snažit vynakládat na obranu pět procent HDP,“ poznamenal.
Jako hlavní hrozbu chápe Čínu. „Čína dramaticky zvyšuje své výdaje na obranu. Předbíhají nás diktatury tohoto světa. Nemusí utrácet peníze na školní obědy, na sociální výdaje, na důchodové programy,“ zdůraznil.
Někdejší estonská premiérka a nynější šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila na problémy v dodavatelských řetězcích. „Jedním z problémů je, že dodavatelé obranných zařízení mají problémy s plněním stávajících zakázek. Jeden premiér se mě na to zeptal: ‚Kde mohu utrácet? Chci utratit dvě procenta, ale nikdo mi teď neprodává, protože nic nemá‘,“ popsala.
Východní země jsou více uvědomělé
Data dostupná na serveru Council on Foreign Relations (CFR) ukazují, že jsou to skutečně státy na východním okraji NATO, kdo zvládá investovat dostatečně. Odhaduje se, že během uplynulého roku hranici dvou procent překročily Finsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Švédsko, Česko, Turecko, Albánie, Černá Hora a Slovensko.
V rámci střední a východní Evropy už na dvě procenta nedosahují pouze Slovinsko s Chorvatskem. Dalšími „hříšníky“ jsou Kanada, Španělsko, Belgie, Itálie, Lucembursko a Portugalsko.
Financování výdajů je komplikované
Politický závazek ke dvouprocentním výdajům na obranu je jedna věc, skutečný problém však nastává v tom, kde tyto peníze vzít. Jak upozornil CFR, zdanění v Evropě je už tak vysoké. Daňové příjmy evropských států NATO v roce 2021 činily 38 % HDP, což je o sedm procent více než v asijských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a o dokonce o patnáct procent více než v amerických zemích.
Situace je komplikovaná kvůli tomu, že vlády obecně aktivně investují do modernizace ekonomik a řešení klimatických změn. Mezi lety 1991-2023 navíc došlo ke zdvojnásobení evropských sociálních výdajů, které tvoří více než polovinu celkových výdajů.
Teoretickým řešením může být vnitrostátní půjčka. Především u členských zemí Evropské unie je to velký problém, neboť se zavázaly udržet rozpočtové deficity pod třemi procenty a dluh pod šedesáti. Země jako Německo, Nizozemsko či Švédsko v tomto velké problémy nemají, jejich zadlužení je nízké a ekonomika v poměrně dobrém stavu.
Naopak Itálie nebo Španělsko nejenže nedosahují na dvě procenta výdajů na obranu, ale navíc na splátky svých dluhů vydávají více než na obranu. Vyšší splátky dluhů, než obranné výdaje jsou případy ještě dalších pěti zemí NATO, včetně Spojených států. Podle CFR by půjčky pouze zhoršily fiskální zátěž u těchto zemí.
Italové chytře obešli pravidla
Případ italských výdajů na obranu dobře vypovídá o snaze vyrovnat státní dluh a zároveň vykazovat snahu dosáhnout na onu dvouprocentní hranici. Jak popsal think-tank Atlantic Council, v uplynulém desetiletí italský obranný rozpočet patří k trvale nejnižším mezi evropskými velmocemi. Od anexe Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 výdaje Říma na obranu nepřekročily hranici 1,5 %.
Itálie až do ruské plnohodnotné invaze proti Ukrajině spolu s bohatými zeměmi jako Německo, Nizozemsko či Dánsko patřila mezi vytrvalé porušovatele Smlouvy o NATO, nicméně i tyto vyjmenované země spolu s invazí změnily přístup a na dvě procenty dosáhly. Důvod je jednoduchý – Řím „šetří na penězích“ a na obranu vynakládá „úsporné výdaje“. Vyplývá to také z dluhové krize, jíž si země dlouhodobě prochází.
Aby se Italové vyhnuli hněvu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvolili „chytrou strategii“. Skutečně důsledně investují do misí NATO pod americkým vedením a poskytují do nich své vojáky.
Už v roce 2014 Itálie na obranu sice vyčleňovala pouze 1,14 % HDP, ale rozhodla se pro zvýšení personálních příspěvků do operací NATO. Během tří let navýšila počet vojáků v zahraničí ze 4440 na 7500. Do konce prvního období vlády Trumpa jich přibylo dokonce na 9500.
Výsledkem této taktiky bylo, že někdejší americký prezident Barack Obama za „darmožrouty v oblasti euroatlantické bezpečnosti“ v roce 2016 označil pouze Francii a Německo, Itálii kritiky ušetřil. Totéž se stalo v případě Trumpa, který veřejně kritizoval pouze Berlín, Řím zřejmě dostal jen soukromý varovný dopis, že „nedodržuje předpisy“.
Související

Rubio uklidňuje spojence: Trump není proti NATO. Jedna věc mu ale vadí

Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza
Aktuálně se děje
před 55 minutami

Zničíte rozvojové státy, varuje OSN Trumpa a Čínu
Aktualizováno před 1 hodinou

Mimořádná zpráva Trump od zítřka uvalí na Čínu 104% clo
před 1 hodinou

Babiš je noční můrou pro evropskou bezpečnost, řekl Lipavský pro Politico
před 3 hodinami

Svět se vzpamatovává z Trumpa. Akciové trhy dnes výrazně posílily
před 4 hodinami

Co jsou vlčí hybridi vlastně zač? Vyhynutí je navždy, přesto je to de-extinkce, neshodnou se experti
před 5 hodinami

Evropa se spojuje s Čínou proti Trumpovi. Hledá cestu z obchodní krize
před 5 hodinami

Ukrajinci zadrželi čínské občany bojující za Rusko. Zelenskyj zveřejnil video z výslechu
před 5 hodinami

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech
před 6 hodinami

"EU vznikla, aby poškodila USA." Trumpova cla mohou způsobit ekonomický krach, varuje analýza
před 7 hodinami

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty
před 8 hodinami

Trump odmítnul bezcelní dohodu s EU. Japonsko si vyjednalo přednostní přístup
před 9 hodinami

Budeme bojovat až do konce, vzkazuje Čína. Co to ale znamená? Podle expertů opravdu definitivní konec
před 11 hodinami

"Bazuka" na Trumpa: EU má v ruce těžký kalibr. Zvažuje, zda ho použít proti USA
před 11 hodinami

Američané budou mít hlouběji do kapsy. USA kvůli Trumpovým clům zůstanou osamocené a ekonomicky zpomalené
před 12 hodinami

"Vydírat se nenecháme." Svět hledá cesty, jak jednat s Trumpem, Čína se mu otevřeně postavila
před 12 hodinami

Jak vážná bude obchodní válka? Cla vyděsila i spojence USA, trhliny dostává Trumpova administrativa i podpora
před 14 hodinami

Příjemné víkendové počasí slibuje aktuální předpověď. Nejsou vyloučeny bouřky
včera

Důchodový kalendář prochází změnami. Část lidí je pocítí až v létě
včera

Výhled počasí do konce dubna. Teploty neporostou věčně, přijde ochlazení
včera
Trump hrozí Číně ještě vyššími cly. Čas jí dává do úterý
Americký prezident Donald Trump avizuje, že čínská celní odveta nezůstane bez reakce, pokud ji Peking neodvolá. Bílý dům dává Číně čas do zítra, jinak na ni od středy uvalí ještě vyšší cla.
Zdroj: Lucie Podzimková