ANALÝZA | Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.

Rozpočet na letošní rok počítá s naplněním jednoho z nejzásadnějších závazků v rámci Smlouvy o NATO. „Česká republika prvně po 20 letech splní svůj alianční závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP,“ oznámila Černochová na sociální síti X.

Podle ministryně jsou dvě procenta „podlaha, nikoliv strop“. „Každý z mých 14 předchůdců od roku 1999 dobře ví, jaké úsilí je zapotřebí k tomu, abyste přesvědčili nejen kolegy ve vládě, ale celou veřejnost o tom, že peníze do obrany země dávají smysl, protože obrana je základní předpoklad bezpečí a prosperity,“ shrnula.

Mezi vedoucími představiteli aliance roste přesvědčení, že by výdajový závazek měl být vyšší než pouhá dvě procenta. „Pokud se Trump vrátí k moci, budou muset být opozdilci opravdu kreativní a zvýšit své výdajové plány,“ zdůraznil Fabrice Pothier bývalý politický šéf NATO, podle serveru Politico.

Kolik procent je dost?

Že výdaje mají být mnohem vyšší prohlašují především země na hranici s Ruskem. Například polský prezident Andrzej Duda vnímá jako ideální výši tříprocentní hranici, litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas ideální množství vidí ve 2,5 procentech.

Souhlasí s nimi například šéf estonského resortu obrany Hanno Pevkur. „Dvě procenta jsou málo. Musíme jít na 2,5, možná dokonce tři procenta,“ upozornil.

Stejně situaci vidí dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že dvě procenta možná mohou pokrýt tradiční bezpečnostní otázky. Ale pokud se chystáme zahrnout technologie, a to musíme udělat, musíme, myslím, investovat mnohem více a musíme vybudovat mnohem silnější partnerství mimo NATO,“ shrnula.

Roger Wicker, republikánský senátor za americký stát Mississippi, nevnímá ani tři procenta jako dostatečná. „USA by se měly snažit vynakládat na obranu pět procent HDP,“ poznamenal.

Jako hlavní hrozbu chápe Čínu. „Čína dramaticky zvyšuje své výdaje na obranu. Předbíhají nás diktatury tohoto světa. Nemusí utrácet peníze na školní obědy, na sociální výdaje, na důchodové programy,“ zdůraznil.

Někdejší estonská premiérka a nynější šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila na problémy v dodavatelských řetězcích. „Jedním z problémů je, že dodavatelé obranných zařízení mají problémy s plněním stávajících zakázek. Jeden premiér se mě na to zeptal: ‚Kde mohu utrácet? Chci utratit dvě procenta, ale nikdo mi teď neprodává, protože nic nemá‘,“ popsala.

Východní země jsou více uvědomělé

Data dostupná na serveru Council on Foreign Relations (CFR) ukazují, že jsou to skutečně státy na východním okraji NATO, kdo zvládá investovat dostatečně. Odhaduje se, že během uplynulého roku hranici dvou procent překročily Finsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Švédsko, Česko, Turecko, Albánie, Černá Hora a Slovensko.

V rámci střední a východní Evropy už na dvě procenta nedosahují pouze Slovinsko s Chorvatskem. Dalšími „hříšníky“ jsou Kanada, Španělsko, Belgie, Itálie, Lucembursko a Portugalsko.

Financování výdajů je komplikované

Politický závazek ke dvouprocentním výdajům na obranu je jedna věc, skutečný problém však nastává v tom, kde tyto peníze vzít. Jak upozornil CFR, zdanění v Evropě je už tak vysoké. Daňové příjmy evropských států NATO v roce 2021 činily 38 % HDP, což je o sedm procent více než v asijských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a o dokonce o patnáct procent více než v amerických zemích.

Situace je komplikovaná kvůli tomu, že vlády obecně aktivně investují do modernizace ekonomik a řešení klimatických změn. Mezi lety 1991-2023 navíc došlo ke zdvojnásobení evropských sociálních výdajů, které tvoří více než polovinu celkových výdajů.

Teoretickým řešením může být vnitrostátní půjčka. Především u členských zemí Evropské unie je to velký problém, neboť se zavázaly udržet rozpočtové deficity pod třemi procenty a dluh pod šedesáti. Země jako Německo, Nizozemsko či Švédsko v tomto velké problémy nemají, jejich zadlužení je nízké a ekonomika v poměrně dobrém stavu.

Naopak Itálie nebo Španělsko nejenže nedosahují na dvě procenta výdajů na obranu, ale navíc na splátky svých dluhů vydávají více než na obranu. Vyšší splátky dluhů, než obranné výdaje jsou případy ještě dalších pěti zemí NATO, včetně Spojených států. Podle CFR by půjčky pouze zhoršily fiskální zátěž u těchto zemí.

Italové chytře obešli pravidla

Případ italských výdajů na obranu dobře vypovídá o snaze vyrovnat státní dluh a zároveň vykazovat snahu dosáhnout na onu dvouprocentní hranici. Jak popsal think-tank Atlantic Council, v uplynulém desetiletí italský obranný rozpočet patří k trvale nejnižším mezi evropskými velmocemi. Od anexe Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 výdaje Říma na obranu nepřekročily hranici 1,5 %.

Itálie až do ruské plnohodnotné invaze proti Ukrajině spolu s bohatými zeměmi jako Německo, Nizozemsko či Dánsko patřila mezi vytrvalé porušovatele Smlouvy o NATO, nicméně i tyto vyjmenované země spolu s invazí změnily přístup a na dvě procenty dosáhly. Důvod je jednoduchý – Řím „šetří na penězích“ a na obranu vynakládá „úsporné výdaje“. Vyplývá to také z dluhové krize, jíž si země dlouhodobě prochází.

Aby se Italové vyhnuli hněvu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvolili „chytrou strategii“. Skutečně důsledně investují do misí NATO pod americkým vedením a poskytují do nich své vojáky.

Už v roce 2014 Itálie na obranu sice vyčleňovala pouze 1,14 % HDP, ale rozhodla se pro zvýšení personálních příspěvků do operací NATO. Během tří let navýšila počet vojáků v zahraničí ze 4440 na 7500. Do konce prvního období vlády Trumpa jich přibylo dokonce na 9500.

Výsledkem této taktiky bylo, že někdejší americký prezident Barack Obama za „darmožrouty v oblasti euroatlantické bezpečnosti“ v roce 2016 označil pouze Francii a Německo, Itálii kritiky ušetřil. Totéž se stalo v případě Trumpa, který veřejně kritizoval pouze Berlín, Řím zřejmě dostal jen soukromý varovný dopis, že „nedodržuje předpisy“.

Související

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pokud zaútočíte na Polsko, přijde devastující reakce, varuje NATO Putina

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu důrazně varoval, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiné členské státy aliance bude čelit okamžité a masivní vojenské reakci. Prohlášení zaznělo během jeho návštěvy ve Varšavě na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Více souvisejících

NATO Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se chystá na možnost, že Trump nedodrží slib o ukončení války na Ukrajině

Vysoce postavení představitelé administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa se v posledních dnech zabývali rostoucí pravděpodobností, že Spojené státy nebudou schopny v příštích měsících dosáhnout mírové dohody na Ukrajině. Podle informací dvou amerických úředníků Bílý dům nyní připravuje nové strategie, jak vyvinout tlak jak na Kyjev, tak na Moskvu, aby konflikt ukončily.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zemědělství, ilustrační fotografie

Přízrak covidu je zpět. Úřady zavádí opatření proti slintavce a kulhavce

Státní veterinární správa (SVS) dnes oznámila další zpřísnění mimořádných veterinárních opatření (MVO) s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Nová opatření přicházejí v reakci na pokračující šíření nákazy na Slovensku a v Maďarsku, kde bylo v posledních dnech potvrzeno již několik ohnisek.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trumpův „Den osvobození“ je tady. Co přinesou nová cla a jaké otázky si klade celý svět?

Americký prezident Donald Trump nadále zdůrazňuje, že cla jsou nevyhnutelná. Jeho administrativa již uvalila vyšší daně na dovoz z Číny, ocel, hliník a některé produkty z Kanady a Mexika. Tento týden vstupují v platnost vyšší poplatky za dovoz automobilů. Očekává se, že dnes Trump představí detaily širšího plánu cel, který jeho tým připravoval několik týdnů. Bílý dům tuto událost označuje jako „Den osvobození“. Jaké otázky zůstávají před oznámením nezodpovězené?

před 5 hodinami

Val Kilmer

Zemřel slavný americký herec Val Kilmer

Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 65 let zemřel slavný americký herec Val Kilmer. Stalo se tak poté, co se v posledních letech potýkal s vážnými zdravotními potížemi, které mu znemožnily pokračovat v úspěšné herecké kariéře. 

před 6 hodinami

Jaro

Výhled počasí na duben. Zopakuje se trend z posledních let

V úterý začal letošní duben, kterému se s pomocí modelů podívali na zoubek i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle jejich slov se máme připravit na to, že většina měsíce přinese chladnější počasí, než bývá touto roční dobou zvykem. 

Aktualizováno včera

včera

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

včera

včera

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

včera

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

včera

včera

včera

včera

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy