ANALÝZA | Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.

Rozpočet na letošní rok počítá s naplněním jednoho z nejzásadnějších závazků v rámci Smlouvy o NATO. „Česká republika prvně po 20 letech splní svůj alianční závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP,“ oznámila Černochová na sociální síti X.

Podle ministryně jsou dvě procenta „podlaha, nikoliv strop“. „Každý z mých 14 předchůdců od roku 1999 dobře ví, jaké úsilí je zapotřebí k tomu, abyste přesvědčili nejen kolegy ve vládě, ale celou veřejnost o tom, že peníze do obrany země dávají smysl, protože obrana je základní předpoklad bezpečí a prosperity,“ shrnula.

Mezi vedoucími představiteli aliance roste přesvědčení, že by výdajový závazek měl být vyšší než pouhá dvě procenta. „Pokud se Trump vrátí k moci, budou muset být opozdilci opravdu kreativní a zvýšit své výdajové plány,“ zdůraznil Fabrice Pothier bývalý politický šéf NATO, podle serveru Politico.

Kolik procent je dost?

Že výdaje mají být mnohem vyšší prohlašují především země na hranici s Ruskem. Například polský prezident Andrzej Duda vnímá jako ideální výši tříprocentní hranici, litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas ideální množství vidí ve 2,5 procentech.

Souhlasí s nimi například šéf estonského resortu obrany Hanno Pevkur. „Dvě procenta jsou málo. Musíme jít na 2,5, možná dokonce tři procenta,“ upozornil.

Stejně situaci vidí dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že dvě procenta možná mohou pokrýt tradiční bezpečnostní otázky. Ale pokud se chystáme zahrnout technologie, a to musíme udělat, musíme, myslím, investovat mnohem více a musíme vybudovat mnohem silnější partnerství mimo NATO,“ shrnula.

Roger Wicker, republikánský senátor za americký stát Mississippi, nevnímá ani tři procenta jako dostatečná. „USA by se měly snažit vynakládat na obranu pět procent HDP,“ poznamenal.

Jako hlavní hrozbu chápe Čínu. „Čína dramaticky zvyšuje své výdaje na obranu. Předbíhají nás diktatury tohoto světa. Nemusí utrácet peníze na školní obědy, na sociální výdaje, na důchodové programy,“ zdůraznil.

Někdejší estonská premiérka a nynější šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila na problémy v dodavatelských řetězcích. „Jedním z problémů je, že dodavatelé obranných zařízení mají problémy s plněním stávajících zakázek. Jeden premiér se mě na to zeptal: ‚Kde mohu utrácet? Chci utratit dvě procenta, ale nikdo mi teď neprodává, protože nic nemá‘,“ popsala.

Východní země jsou více uvědomělé

Data dostupná na serveru Council on Foreign Relations (CFR) ukazují, že jsou to skutečně státy na východním okraji NATO, kdo zvládá investovat dostatečně. Odhaduje se, že během uplynulého roku hranici dvou procent překročily Finsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Švédsko, Česko, Turecko, Albánie, Černá Hora a Slovensko.

V rámci střední a východní Evropy už na dvě procenta nedosahují pouze Slovinsko s Chorvatskem. Dalšími „hříšníky“ jsou Kanada, Španělsko, Belgie, Itálie, Lucembursko a Portugalsko.

Financování výdajů je komplikované

Politický závazek ke dvouprocentním výdajům na obranu je jedna věc, skutečný problém však nastává v tom, kde tyto peníze vzít. Jak upozornil CFR, zdanění v Evropě je už tak vysoké. Daňové příjmy evropských států NATO v roce 2021 činily 38 % HDP, což je o sedm procent více než v asijských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a o dokonce o patnáct procent více než v amerických zemích.

Situace je komplikovaná kvůli tomu, že vlády obecně aktivně investují do modernizace ekonomik a řešení klimatických změn. Mezi lety 1991-2023 navíc došlo ke zdvojnásobení evropských sociálních výdajů, které tvoří více než polovinu celkových výdajů.

Teoretickým řešením může být vnitrostátní půjčka. Především u členských zemí Evropské unie je to velký problém, neboť se zavázaly udržet rozpočtové deficity pod třemi procenty a dluh pod šedesáti. Země jako Německo, Nizozemsko či Švédsko v tomto velké problémy nemají, jejich zadlužení je nízké a ekonomika v poměrně dobrém stavu.

Naopak Itálie nebo Španělsko nejenže nedosahují na dvě procenta výdajů na obranu, ale navíc na splátky svých dluhů vydávají více než na obranu. Vyšší splátky dluhů, než obranné výdaje jsou případy ještě dalších pěti zemí NATO, včetně Spojených států. Podle CFR by půjčky pouze zhoršily fiskální zátěž u těchto zemí.

Italové chytře obešli pravidla

Případ italských výdajů na obranu dobře vypovídá o snaze vyrovnat státní dluh a zároveň vykazovat snahu dosáhnout na onu dvouprocentní hranici. Jak popsal think-tank Atlantic Council, v uplynulém desetiletí italský obranný rozpočet patří k trvale nejnižším mezi evropskými velmocemi. Od anexe Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 výdaje Říma na obranu nepřekročily hranici 1,5 %.

Itálie až do ruské plnohodnotné invaze proti Ukrajině spolu s bohatými zeměmi jako Německo, Nizozemsko či Dánsko patřila mezi vytrvalé porušovatele Smlouvy o NATO, nicméně i tyto vyjmenované země spolu s invazí změnily přístup a na dvě procenty dosáhly. Důvod je jednoduchý – Řím „šetří na penězích“ a na obranu vynakládá „úsporné výdaje“. Vyplývá to také z dluhové krize, jíž si země dlouhodobě prochází.

Aby se Italové vyhnuli hněvu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvolili „chytrou strategii“. Skutečně důsledně investují do misí NATO pod americkým vedením a poskytují do nich své vojáky.

Už v roce 2014 Itálie na obranu sice vyčleňovala pouze 1,14 % HDP, ale rozhodla se pro zvýšení personálních příspěvků do operací NATO. Během tří let navýšila počet vojáků v zahraničí ze 4440 na 7500. Do konce prvního období vlády Trumpa jich přibylo dokonce na 9500.

Výsledkem této taktiky bylo, že někdejší americký prezident Barack Obama za „darmožrouty v oblasti euroatlantické bezpečnosti“ v roce 2016 označil pouze Francii a Německo, Itálii kritiky ušetřil. Totéž se stalo v případě Trumpa, který veřejně kritizoval pouze Berlín, Řím zřejmě dostal jen soukromý varovný dopis, že „nedodržuje předpisy“.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

Více souvisejících

NATO Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 55 minutami

Armáda Indie

Napětí na hranici. Panují obavy z brutální války mezi Indií a Pákistánem

Indie a Pákistán se ocitly na hraně další eskalace po útoku na turisty v Kašmíru. Čtyři noci po sobě probíhala přestřelka na hranici, oběti zatím hlášeny nebyly. Napětí zvyšují hrozby jaderným konfliktem i varování před destabilizací regionu. Situaci komplikuje pokračující boj proti militantům na obou stranách.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

David Pastrňák

Potvrzeno. David Pastrňák oznámil, že se zúčastní letošního hokejového MS

Poté, co před pár dny hokejový Boston po konci v letošní sezóně NHL oznámil, že povoluje možnost reprezentovat na nadcházejícím hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku mimo jiné i českým legionářům Jakubu Laukovi a především největší české hvězdě a opoře národního týmu Davidu Pastrňákovi, bylo více než pravděpodobné, že se Pastrňák skutečně stane součástí národní týmu. V pondělí potvrdil svou účast generálnímu manažerovi reprezentace Jiřímu Šlégrovi.

před 3 hodinami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Slováci nasadili vojáky proti medvědovi ve skanzenu

Slovensko poprvé úspěšně nasadilo armádu do akce proti medvědům. Oznámil to náměstek ministra životního prostředí Filip Kuffa (za SNS). Vojáci podle jeho slov pomohli s usmrcením jedince, který se pohyboval ve skanzenu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dominik Hašek

Medveděv poslal hrozbu Haškovi. Brankář může získat ochranu, Lipavský označil exprezidenta za primitiva

Legendární hokejový brankář Dominik Hašek se stal terčem výhrůžek ze strany bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Ten mu vzkázal, aby si „dával pozor při přecházení silnice“. Šlo o jasný vzkaz s náznakem fyzické likvidace. Ministr vnitra Vít Rakušan v reakci na incident nabídl Haškovi státní ochranu. Jak redakci EuroZprávy.cz potvrdilo ministerstvo vnitra, poskytnutí krátkodobé ochrany je standardní procedura a v minulosti byla použita například i v případě politika Tomia Okamury.

před 6 hodinami

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Číňané bojující za Rusko varují krajany: Je to chyba, nechoďte sem

Zkušenosti čínských občanů, kteří se nechali zlákat propagandou a vstoupili do ruské armády, začínají vyplouvat na povrch. Brutální realita války na Ukrajině, špatné zacházení, šikana, korupce a zrada ideálů vedou některé z nich k tomu, že varují ostatní před stejnou cestou. CNN přináší výpovědi dvou mužů, kteří válku poznali z první ruky – na opačných stranách fronty.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Španělsko, ilustrační foto

Zmatek, panika, šok. Nefungovala elektřina ani signál. Lidé popisují, jak je zasáhl rozsáhlý blackout

Pondělní poledne 28. dubna 2025 přineslo do Španělska a Portugalska chaos, jaký obě země nezažily desítky let. Krátce po dvanácté hodině náhle vypadl proud po celé iberské části Evropy. Zhasla světla, zastavila se doprava, přestaly fungovat mobilní sítě a tisíce lidí zůstaly uvězněné v metru, výtazích a vlacích. Mnozí si v prvních chvílích mysleli, že jde o lokální výpadek. Brzy však bylo jasné, že se jedná o masivní kolaps energetické infrastruktury.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

Kanadští liberálové Marka Carneyho vyhráli volby, ale ve stínu Trumpových hrozeb

Kanadská Liberální strana pod vedením premiéra Marka Carneyho podle tamních médií směřuje k vítězství ve federálních volbách. Kampaň ale poznamenaly provokace a hrozby novými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy