Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Hnutí Andreje Babiše podle červnového měření stále zůstává nejsilnější politickou silou se ziskem 30,5 % hlasů. To je téměř stejný výsledek jako v předchozím měsíci, což potvrzuje pevnou základnu jeho voličů. Ti zároveň v průzkumech nejčastěji volají po demisi současné vlády, což naznačuje vysokou míru mobilizace a očekávání změny.

Na druhém místě by skončila vládní koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Ta si nyní připisuje 19,7 % hlasů, což je o dva procentní body méně než v květnu. Vzhledem k aktuální aféře, která zasáhla politickou scénu, je pokles vnímán jako možný začátek hlubšího oslabování vládní důvěry.

Hnutí SPD Tomia Okamury naopak zažívá znatelný růst. Podle dat z konce května a začátku června by získalo 16,7 %, což je o tři procenta více než v předchozím průzkumu. SPD tak dorovnává rozdíl vůči SPOLU a stává se vážným uchazečem o post druhé nejsilnější strany v zemi.

Do Poslanecké sněmovny by se v tuto chvíli dostali i Starostové a nezávislí (STAN), kteří by získali rovných 12 %. Jde o dvouprocentní nárůst oproti předchozímu období. STAN tak jako jediná vládní strana kromě Pirátů zaznamenala posun směrem vzhůru. Podle politologů může za tímto výsledkem stát větší stabilita ve vedení hnutí a nižší zapojení do medializovaných skandálů.

Piráti by v hypotetických červnových volbách získali 6 % hlasů, čímž by překonali pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny. Stejně tak by uspěla i nová levicová formace Stačilo!, která by rovněž získala potřebných 5 %. Obě uskupení si tak udržují své pozice na spodní hranici parlamentní relevance.

Naopak pod čarou zůstávají Motoristé i Přísaha. Jejich podpora se v průzkumech trvale drží pod pěti procenty. Volební matematika tak momentálně nehraje v jejich prospěch, a to ani navzdory snahám o viditelnost v médiích či na sociálních sítích.

Tradiční levicové strany jako SOCDEM nebo Zelení podle průzkumu zůstávají mimo hru. Jejich preference dlouhodobě stagnují a strany nedokážou oslovit širší elektorát. Analytici upozorňují na absenci srozumitelné strategie a lídrů, kteří by dokázali oslovit voliče zklamané současnou situací.

Účast ve volbách by podle průzkumu dosáhla 57,1 %, což je o devět procentních bodů méně než v posledních sněmovních volbách v roce 2021. Tento pokles se přičítá ztrátě důvěry voličů ve schopnost politiků řešit zásadní kauzy a celkové znechucení z vývoje na domácí scéně.